Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 9, No. 15, Ed. 1 Friday, April 23, 1920 Page: 2 of 12
This newspaper is part of the collection entitled: Texas Digital Newspaper Program and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
i** '
%
•* r
» »;
7 F
V PÁTEK, 23. DUBNA 1920.
ČECHOSLOVÁK
and
WESTSKÉ NOVINY
Published every Friday by
ČECHOSLOVÁK PUBLISHING CO.
at West, Texas
Holandsko vnAcuje Ameri-
Waco, ale kromě klerků v ho- ce dřeváky. Je' to praktická
Ex-president Taft byl ve
Čechoslovák—
N
tělu jej nikdo nepoznal. Všech
na sláva — .
OFFICERS: Paul S. Škrabánek, Pres.
J. R. Polášek, Vice-Pres.; Aug. J.
Morris, Sec.-Manager; F. T. Říha,
Treasurer.
DIRECTORS: Paul S. škrabánek,
J. R. Polášek, Aug. J. Morris, F. T.
ftíha, J. F. Urbanovský, R. J. Marak,
John Bednář, Otto Stehlík, J. R
Kuběna, C. H. Chernoský, Method
Pázdral.
Předplatné $2.00 Subscription
Francouzi nejsou tak padlí
na hlavu, aby velikomyslně
odpouštěli bídným zrádcům
jen proto, že válka je skonče-
na. Ještě nedávno to jeden od
pykal životem.
Ceny oznáraek sdělí se na požádání
Advertising rates on application,
ŽÁDNÉ osobní útoky a dopisy urážli-
vého obsahu se neuveřejní.
Modračky budou brzo draž-
ší. Jdou na odbyt.
Muž, který má nožky jako
chlapeček, ušetří na obuvi.
Někomu uškodí více jeho
dobrý přítel, nežli jeho zary-
tý nepřítel.
Bude-li papír stoupati stále
v ceně, tu vvrabitelé obuvi bu-
dou se muset ohlížet po jiné
náhražce za podrážky.
V McLennan Co. bude prý
zakázáno kaziti hlavní cesty.
Těžkým nákladům a trukům
budou nepřístupny. Konečně!
Smíšenina alkoholu s gly-
cerynem prý čistí dobře sklo,
takže je skrz ně pěkně vidět.
Samotný alkohol má tu vlast-
nost, že někdo po něm vidí víc
nežli bez něho. Ale kdopak
by míchal alkohol s glycery-
nem.
obuv; dřevo je špatným vodi-
čem elektřiny, a do takového
člověka, který má dole i na-
hoře dřevo, neudeří blesk.
V Dallas bylo zatčeno ně-
kolik předních osob firmy, kte-
rá chtěla vyrábět malé auto-
mobily. Klade se jim za vinu,
že sehnali $1,000,000 na ak-
cie, a postavili budovu za
$300,000. Snad si vzali divi-
dendy o rok ku předu.
Jeden novinář se táže, co
prý se stalo s farmářským děl-
níkem, který při $13 měsíčně
ku stravě si na konec koupil
farmu s černou zemí. Příleži-
tosti je dost a dost, ať tedy
jde na farmu jako dělník; do-
stane větší plat, a ať si koupí
černicovou farmu, pak zase
může psát o tom do novin.
Jeden německý barbar, dr.
Meyer, žádaný spojenci pro
bídné zacházení se zajatci,
prý se otrávil. Hrdina. Za to
jiní zalézají jako ještěrky.
Americké časopisy přináší
často morální i jiné traktáty
různých sekt, a třeba hned na
druhé straně zase obrázky
žen s obnaženými údy. Jaký
účel to má míti? Nerozumí-
me tomu; ale je to podezřelé.
Ve Waco, tak jako jinde, se
uchytil modračkový boom; jen
počkejte až barva z těch mo-
draček pustí! Některý černoch
se k nim pak lacino dostane.
V Rotensteinu, východní
Prusko, explodovala hromada
velikých dělových nábojů, a
zabila prý asi 300 Prušáků.
To je všecko málo.
Riditelé American Tobacco
Co. oznámili, že bude vyplá-
cena 75 G dividenda. Se-dm-
de-sát-pět r; ! Ale aťsi, já ne-
kouřím.
President Texaské obchod-
ní komory prohlásil, že ame-
rická republika nevydrží ani
pět roků takové poměry, jaké
jsme měli minulé tři roky.
Táááák! A co pak se stane?
V novinách se nyní častěji
objevují zprávy, že dva neb i
více listů se spojilo pod jednou
firmou. Drahota papiru, i jiné
důvody to způsobily.
Jeden farmer v Kansasu
měl prý tak naplněný sklep
pitivem, že jeho rodina se ne-
mohla do něj dostat, když se
blížilo tornádo. Co se s nimi a
s tím sklepem stalo? Holečku,
to já nevím.
Ve Strawn, Texas si někteři
dělali kořalku. A zařídili se
hned ve velkém, neboť měli
1000 galonů “divočiny” v pří
pravě, a 400 galonů whisky
hotové. Pak se střílelo; měsíč-
káři prý byli cizinci. Jeden
Talián byl zabit, a jeden Ra-
kušan těžce poraněn. Vida, za-
číná to jít do tuhého. Již tedy
i smrt a těžké zranění.
V lidském těle prý je tolik
vodíku, že by se jím mohl na-
plniti tak veliký balon, že by
to tělo zdvihl nad mraky. Je
to ale lepší, že to bez balonu
nejde. Copak bychom tam dě-
lali? Já se radši dívám naho-
ru, nežli bych tam někde vi-
sel, a díval se dolů. Ale věda
je věda.
Lodi jedoucí z Ameriky k
Evropě mají stále méně ná-
kladu, a lodě přijíždějící jsou
prý plny zboží, zvláště briti-
ckého. Následek kursu peněž-
ního. Jak může Evropa kupo-
vat, když kurs její byl sehnán
na bod mrazu?
Alfred Noyes praví; Pra-
vým rebelem dnes je poeta,
který se drží starodávné prav-
dy, která zvláště nyní je veli-
ce nepopulární. Baže, pravda
často pálí jako kopřivy, a ně-
kdy účinkuje bezmála jako
dynamit.
Píše nám přítel, že si po-
slal do Čech $1,000 v době,
kdy kurs byl 15 korun za 1
dolar. Dostal snad asi 20,000
korun, později by byl dostal
asi 70,000, Tohle není vysoké
finančnictví.
Dělníci v některých olejo-
vých polích dostali přídavek
ku mzdě ve výši od 10 do 50
% dosavadní mzdy. S uhlím
bude to samé; kdo to zaplatí?
Jeden boháč z Argentiny,
Jižní Amerika, zaplatil za ko-
ně $265,000. Pěkná sumička
za koníka, který také pojde,
jako obyčejná mrška.
Manuel Estrada, president
republiky Guatemaly, proti ně
muž tam vypukla revoluce, je
prý na cestě na Kubu. Tam
bude alespoň moci piti na
zlosť.
Nej lidnatější stát je Čína.
Ale není slyšet, že by tam mě-
V Cisco, Texas, stávkovali K nějaké. nepokoje, jež jsou
holiči, a muži se proto holili snad všude ve sritě.A my kro.
Plumbař.ští dělníci v Bir-
mingham žádají $12 denně, a
šoféra, který by je vozil na
místo práce a zpět, ale na prá-
ci by se podílet nesměl. Já
kdybych tam byl, žádal bych
také hudební kapelu a bednu
cigár k volnému použití. Ale
boss by si vžiti nesměl.
Někteří kapitalisté by rádi
dostali do Ameriky čínské ku-
li. Zákon týkající se nežádou-
cích cizinců by ovšem zůstal
v platnosti. Ale jako laciní o-
troci by byli dobří. Jenže, jak
se říká; kapitalisté mohou mno
ho, ale nemohou všecko.
sami, jeden druhého. Je to od-
vaha. Kdyby to na nás chtěl
zkusit třeba ten nejlepší pří-
tel, řekli bychom zkrátka:
Jdou pryč, voni.....
Kdosi se zlobí na vrchního
poštmistra Burlesona pro jeho
výrok, že americké ženy po-
máhaly vyhrát válku nejvíce
proto, aby se mohly blýskat v
uniformách. Well, není-li to
pravda úplná, pořádný kus jí
v tom je. Vždyť si to samy
mezi sebou vyčítaly. Udělejme
to tedy na polovic.
mě toho ani nevíme, jak se
jmenuje čínský president. Ví-
te to vy?
Nešťastná láska je prasmut-
ná věc. Děvče třeba hochovi
všemožně nadchází, stopuje
jej, usmívá se náň jak jej
spatří, vzkazuje, ale posléz jej
vidí s jinou — ach. Demokra-
cie dělala to samé, a Hoover
se nyní přidržel jiné. A do-
konce demokracii předhodil,
že ani před válkou s ní neměl
styky. Demokracie nyní uše-
tří na studené vodě, na ledu.
V jednom městě v Massa-
chusetts studenti a studentky
se usnesli čeliti nedostatku
služebných a dělníků, a vyso-
kým mzdám z toho vyplýva-
jícím. Inu, člověk z dobré vů-
le nebo v nadšení udělá lec-
cos; ale aby studentka zůsta-
la doopravdy služebnou a stu-
dent dělníkem, to, myslíme, je
ani ve snu nenapadne.
D. E. Liday, president texa-
ské Farmerské Unie, prohlásil
vzhledem k přetřásání možné
daně z bálu bavlny na odškod-
nění těch z pásma růžového
housenkou ohroženého toto:
Zdá se mi to úplně nesprave-
dlivé, a já pochybuji o ústav-
nosti takového činu. Neboť
bankéři, obchodníci, džinaři, a
všichni jejich zaměstnanci ma-
jí také zájem na bavlně. Tak
vida, jen farmeři by to měli
platit?
Jeden starý, zkušený ameri-
cký farmer praví, že redaktor
jistého rolnického listu, který
rolníky nabádá ku změně způ-
sobů, ještě před nedlouhým
časem myslel, že kravský o-
cas je při dojení tím, čím je
páka u pumpy. To je přece
příliš silné. Něco na tom ale
je. Jeden kandidát president-
ství se také vyslovil, že on je
toho náhledu, že sekretářem
zemědělství má býti zkušený
rolník, čímž popudil mnoho li-
diček proti sobě.
Z Paříže přichází zpráva,
že Spojenci se usnesli na vy-
máhání podmínek mírové
smlouvy. Co to? Přijali snacf
po skoro ročních tahanicích
a hádkách smlouvu proto, aby
ji nedodrželi? A usnesení tó
nyní odstranilo prý příčinu k
třenicím mezi Francií a Bri-
tanií. Tedy třenice. Je to tro-
chu brzo.
Tradice prý připisuje zánik
Tolteků, kteří předcházeli Az-
teky, pití pulque, známý silný
nápoj mexický. Kdoví je-li to
pravda. Ale kdyby to pravdou
bylo, potvrdilo by to jen fakt,
že národové zaniknou, ale br-
čolka nezanikne. Co je lepší,
přežije vše ostatní. To prý je
v přírodě pravidlem.
Die Vossische Zeitung píše,
že Poláci sdělili spojencům,
že obsadí německé krajiny, ne-
budou-U Němci plniti závaz-
ky mírové smlouvy; a pozna-
menává, že vláda považuje si-
tuaci za velice vážnou, a že u-
činila všechny potřebné pří-
pravy. Jaké? Inu, jak byli Hu-
nové od pradávna zvyklí. Nej-
spíše vyrozuměli svoje nejlep-
ší generály. Ubohá mírová
smlouva; naposledy bude tre-
stem pro spojence, místo pro
zrádné Huny. Každým dnem
je to více znáti.
J. S. Wannamaker, presi-
dent of the American Cotton
Association, zmiňoval se
500,000 bálech pro Čechoslo-
váků a při tom pravil, že mají
na knize žádosti cizích zemí o
5,000,000 bálů, a nabízená ce-
na prý je značně vyšší nežli
to. co se zde nabízí. Slyšíte,
farmeři? Kdepak to tedy váz-
ne?
Tenhle Carranza je oprav-
du zvláštní člověk; tolik re-
belantů povstává stále proti
němu, Amerikáni jej nemají
rádi, ale on nepovolí. Možná
že k vůli rebelantům by snad
konečně povolil, aby měl už
jednou pokoj od nich. Ale k
vůli Američanům se bude dr-
žet ze vzdoru. Jinak by ahi
nebyl pánem ve svém domě.
Někteří rolníci v únoru ří-
kali, že nemusí pršet alespoň
tři měsíce; jiní šli dále, a ří-
kali, že i šest měsíců by se to
vydrželo bez deště. Nyní snad
jsou spokojeni. A až zaprší,
najde se zase tu a tam člověk,
který bude říkat známým i ne-
známým na potkání: Já jsem
to věděl, že bude pršet; víte,
ty mlhy v prosinci, to je v
tento čas “dycky jistej déšť”.
■
■ ,!ÍÍ'r f iSSčllJtil
Jeden dobrý. člověk myslí,
že kdyby se nejedlo žádné
“kandy”, tak asi měsíc, že by
cena cukru hned klesla, kdežto
takto že cena bude brzo mimo
dosah mnohých lidí. My si my-
slíme za prvé, že také ty růz-
né prohibiční vodičky mají ve-
likou vinu na drahotě cukru;
za druhé, že raditi těm, kteří
candy kupují, aby měsíc po-
čkali, jest jako házeti hrách
na stěnu. A za třetí jsme pře-
svědčeni, že cukerní žraloci
počkají také, a tak by to bylo
jako z bláta do louže. Co již
bylo různého vyšetřování pří-
čin vedoucích k stoupání cen,
a kam to vše vedlo?
Na poslední sessi American
Cotton Association bylo usne-
seno, že by mělo býti snahou
dosažení 60 centů za libru
middlingu, s kooperativním
prodejem a skladišti, a prodej
přímo továrníkům. Bylo žádá-
no také pěstování co nejvíce
životních potřeb mimo bavl-
ny. To je všechno pěkné; ale
těch 60 centů je ještě daleko
před námi. Ale kdož může
předpovídat budoucí věci. Pro
zatím si tedy myslíme, že
dobré dělo se roztrhne, nabíjí-
li se do něj příliš mnoho pra-
chu; ale papír to vydrží.
Jeden Američan popisuje
cestování v Polsku a praví, že
na místě pro 8 osob je jich
tam ve vlaku 18, a tlačí se a
strkají, což mu věříme, poznali
jsme to kdysi v Lipsku a ce-
stou do Stendalu. Dále píše,
co je tam všude vší, a že hro-
zí proto veliké nebezpečí ty-
fové nákazy stykem s Poláky.
V pravdě tam tyfus silně řá-
dí, a američtí důstojníci zdra-
votní plánují radikální odvši-
vovací proceduru dle ameri-
ckého způsobu ve Francii v
době války. Tuhle ty zprávy
o vších v Polsku 11/ž roku po
válce, proběhnou snad všemi
novinami světa, mnohými ně-
kolikráte, jak jsme již viděli;
některé píši docela, že nákaza
tyfová hrozí zachvátiti i jiné
okolí, neudělá-li se vším radi-
kální konec. To je poklona!
Bože, jak jsem rád, že nejsem
Polákem.
-)o(-
HOBBY-DEMOKRAT.
Svoboda ze dne 15. dubna
uveřejnila část článku z Če-
choslováka ze dne 9. dubna, v
němž jsme pojednali o květ-
nových demokratických kon-
vencích. Za uveřejnění díky,
neb přejeme si, aby všechno
voličstvo šlo do konvencí a
ukázalo našemu guvernéru
Hobbymu, jak jest vzácný me-
zi lidem našim.
Svoboda k tomu ale podo-
týká, že žádný pravý demo-
krat neodsuzuje, co vykonala
demokratická strana za válče-
ní s Němci a že kdo to dělá,
podporuje tím němectví a po-
máhá republikánům poraziti
demokraty.
Ano, Svoboda má pravdu,
že žádný demokrat neodsuzu-
je, co vykonala demokratická
strana ve válce s Německem,
a také i my jí neodsuzujeme,
ale Svoboda musí pamatovat,
že za války bylo vykonáno je-
ště něco více, s čímž lid nesou-
hlasí, a to nebyla pouze de-
mokratická strana, ale hlavně
republikáni. Svoboda jistě zná
naši státní ústavu, v níž jasně
zní, že kongres nemá práva
zasahovali do státních záleži-
tostí politických, a co se za
války upeklo ve Washingto-
ne? Zavedli tam dodatek ku
spolkové ústavě nařizující žen-
ské hlasovací právo, národní
prohibici, a dle těchto dodat-
ků musí se stát Texas řídit,
vzdor tomu, že lid zde si toho
nepřál.
Proč kongres nesečkal, až
hoši, kteří šli do Francie a na
jiná bojiště v Evropě, se vrá-
tele?
Že Hobby postaral se o to,
aby ženy mohly hlasovati, to
má také svojí příčinu. On vě-
děl, že kdyby jen muži hlaso-
vali, že by byl poražen a ta-
ké věděl, že když ženám po-
skytne hlasovací právo, že bu-
dou pro něj volit.
Tvrdí-li Svoboda, že Hobby
jest demokrat, pak pochybu-
jeme, že by dobře rozuměla,
co pravá demokracie zname-
ná. Není to lidovláda? Tak my
tomu rozumíme! A je-li demo-
kracie lidovláda, kde lid má
rozhodovací právo, proč ten
demokrat Hobby podepsal
proti vůli lidu potvrzení na-
ším státem dodatek ženského
hlasovacího práva, když krát-
ce před tím ve volbách lid po-
razil schválení asi 25,000 hla-
sy. Myslí Svoboda, že pravý
demokrat může souhlasit s ta-
kovým jednáním. Neupíráme
ženám hlasovací právo, ale
mělo býti jednáno zde demo-
kraticky. V Rakousku se tak
jednalo, že vláda vzdor přání
lidu jednala opačně. Svoboda
dobře ví, že to nebylo správ-
né — demokratické, ale o to
se nejedná.
A máme takového muže, ja-
ko jest Hobby, který zradil
své přátele a demokracii po-
ctíti úřadem a zvolit jej do
demokratické národní konven-
ce. Nejedná se nám o to, kte-
rý demokrat bude zvolen, ale
jen ne Hobby, neb ten není de"
mokrat, ale imperialista.
Kdyby Svoboda skutečně vě-
děla, jak lid náš jest s tou de-
mokracií nespokojen, pak by
jistě nepsala, že: “To neudě-
lá žádný pravý demokrat a
zvlášť ne naši rodáci, kteří se
vždy osvědčili pravými demo-
kraty.” Ano, bývali naší rodá-
ci pravými demokraty, ale byl
to Hobby, jenž se postaral o
to, že mnoho a mnoho našin-
ců chce přistoupiti k ameri-
cké straně a jiné, jen ne k de-
mokratické. My však doufá-
me, že naši krajané zůstanou
nadále dobrými demokraty a
postarají se o to, aby muži
jako jest Hobby, byli z úřadu
odstraněni.
-) o (-
San Remo. — Otázka ohled
ně mírové smlouvy s Ture-
ckem bude první na progra-
mu vrchní mírovou radou ve
svém prvním úředním zasedá-
ní tento týden.
-) o (-
— Náš městský lékař Dr. J.
A. Pázdral meškal tento týden
v Houstonu, kde se súčastnil
tí, a proč pak nejednal o těch- j konference zdravotních měst-
to dodatcích. Proto, že věděl, ských úředníků z našeho stá-
že by nedocílil výsledku,, tu.
jakého docílil bez nich.
Železnice prý nerady přijí-
mají náklad pro krátkou vzdá-
lenost; je s tím mnoho práce
a zdržování. Proto prý je ny-
ní doba pro nákladní automo-
bily;, ale jedná se při tom o
dobré cesty, a zvláště o jejich
udržováni. To je problém dů-
ležitý, a ynoudré hlavy, ob-
chodníci j/ majitelé trucků ro-
zumují j£k to provést. Želez-
niční společnosti si dají vybu-
dovati trať, tu udržují v po-
řádku, a pak si vypočtou zú-
ročení. TAickaři si vypočítá-
vají jen vúfaělek, ale cesty aby
jim uprayfíi jiní. John, podej
mi ten řemen — í
A nejsou ti hoši tak do-
I hrými občany, jako ti, kteří
byli doma? Neměli oni míti v
tom svůj rozhodující hlas?
Ale senátoři a zástupci vědě-
li, kdy jiti na zajíce, aby jej
dopadli.
Žádný demokrat ani občan
neodsuzuje přítomnou admi-
nistraci proto, že šla do vál-
ky, a jestli někdo tak dělá,
pak jest progerman, ják Svo-
boda tvrdí, ale lid jest roztrp-
čen nad ostatním jednáním.
Mohlo by se říci ještě mno-
hem více o národní admini-
straci, co provedla, ale toto
postačí.
Dále, jak jest to vlastně s
tím guvernérem Hobbym. Svo-
boda mluví o demokracii, ale
nechť nám odpoví tuto otáz-
ku: Jest Hobby demokrat?
Zachoval se jako demokrat?
Proč i bývalí stoupenci Hob
byho povídají, že Hobby byl
nejslabším guvernérem, jaké-
ho náš stát dosud měl? A
Svoboda to také ví. Na prv-
ním místě Hobby jest rame-
náč. Když byl zvolen za mí-
sto-guvernéra na platformě
Fergusonově a jako protipro-
hibičák, proč zradil své přá-
— “Overallsový klub” byl
založen ve West minulého tý-
dne asi o 200 členech. Každý
muž, jenž se zapsal, slíbil, že
bude nositi ve všední den mo-
dřáky neb jiné bavlněné laci-
né kalhoty a modré košile, a
také každý slibu svému dostál,
neb brzy na to velká část čle-
nů byla oblečena v modré kal-
hoty a obchodníci počínali mí-
ti své zásoby pořádně přebra-
né. Úmysl těchto klubů jest
znamenitý a doufáme, že po-
tká se svého úspěchu, jestli
všichni slibu svému dostojí
dosti dlouho. Jak však se o-
znamuje, v některých mě-
stech obchodníci — keťasové
— aby tohoto hnutí využitko-
vali, zvýšili cenu overallsů o
dollar i více, což jest odsou-
zení hodno. Na jedné straně
má se docíliti snížení cen, za-
tím co na jiné straně keťasí
se dále. V mnoha městech
jsou lidé vybízeni, aby co mož
no nejvíce nosili staré šatstvo,
třebas i polátané, aby takto
bylo bojováno proti ohrom-
ným cenám oděvu. Jestliže i
tímto způsobem bude praco-
váno a lid uposlechne, pak ne-
vidíme příčiny, proč by nebylo*
dosaženo cíle.
í'
/
1
j
/
/
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 9, No. 15, Ed. 1 Friday, April 23, 1920, newspaper, April 23, 1920; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth746044/m1/2/?rotate=270: accessed June 23, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.