Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 34, No. 41, Ed. 1 Friday, October 13, 1950 Page: 3 of 8
eight pages : ill. ; page 21 x 17 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
V patek d n e 13. října 1950
/H f r* '9 * '» » '/ » *
Čechoslovák - west, texap
Spotřeba plynu
Jak dlouho ještě může přírodní
plyn při té stále stoupající jeho
spotřebě potrvat, o tom se ex-
perti značně rozcházejí. Ale to1 ku sedél u oprýskaného stolu postava pani Chytlavé, Pletán- J si to — pro smilováni boží, vem-
Neškodný blázen
Napsal Jiří Šrámek. ,
I Píseň nedozněla. V rozlétnuv- (před Pletánka.
Ve skromně zařízeném pokojí- šich se dveřích stála mohutná j “Tady —je to vaše
]die staré pranárodni písně: Mně
j už némáá nikdo rrááád, ani téén
můj kááma---
nik náhle vyskočil, utrhl oběma
rukama kolo salámu veliké jako
koňský chomout a položil ho
vezmete
jasně ukazuje rychle se rozšiřu-
jící síť potrubí pro přirozený
plyn v tomto národu, a rychlé
přibývání průmyslů, které už by-
^ a dosud jsou zařizovány pro
používání toho plynu.
Federální komise pro pohon-
nou sílu v posledních asi osmi
nebo devíti letech autorisovala
konstrukci přes 500 potrubí pro
přírodní plyn, a nyní je jich více
nez 30 tisíc mil na délku, a vydá-
ní na jejich konstrukci byl aod-
hadnuta na $1,876,726,000.
Ta komise nemá informace o
přesném počtu těchto projektů,
které už byly vystavěny, ale je-
den z jejích expertů řekl, že je ji-
sto že většina z nich už byla vy-
staveěna.
Rekordy té komise ukazují, že
od roku 1939 roční operační příj-
my plynárenských společností
pod jejím dozorem a právomocí
stouply ze 400 milionů na skoro
jeden bilion dolarů, a že jejich
investmenty v plynárenských
závodech vystoupily z méně než
dva biliony na skoro tři a půl bi-
lionu dolarů.
Autorita té komise nad kon-
strukcí plynových potrubí přišla
do platnosti 7. února 1942. V o-
statní části toho fiskálního roku
končícího 30. června 1942, ona
autorisovala pouze jeden pro-
jekt, 20 mil dlouhé potrubí stojí-
cí 86 tisíc dolarů. Ve fiskálínm
roce od 1. července 1942 do 30.
června 1943 byly povoleny čtyři
certifikáty, pro 51 mil potrubí a
pro kompresor s kapacitou 3,560
»ňských sil, v odhadnuté ceně
1,642,509.
Ale v nej bližším roce, 1943—
1944, ten počet už vyskočil na
25 certifikátů pro 2,373 mil po-
trubí, se 108,490 koňskými silami,
za odhadnuté vydání $106,082,-
485, a tak to každým rokem při-
bývalo, až na 1. února 1949 byly
před tou komisí o povolení pro
14,000 mil plynových potrubí a
skoro 627,000 koňských sil pro
kompresory. Tyto projekty měly
přidat 4,700,000,000 krychlových
stop plynu denní kapacity, za
lydání více než 900 milionů dola-
rů.
Mezi těmi 507 projekty autori-
sovanými od února 1942, je jich
142, které stály 700 tisíc dolarů
nebo více každý.
Největší čtyři potrubní obři,
jak řekla ta komise, jsou Ten-
nessee Gas Transmission Co.,
pro kterou ta komise autorisova-
la projekty, které stály $309,364,-
000, pro zvýšení denní kapacity
o více než bilion krychlových
stop plynu denně; Texas Eastern
Transmission Corp., operující po-
trubí Big Inch, $208,293,000 a 945
milionů krychlových stop; Trans
Continental Gas Pipe Line Co.,
$151,380,000 a 340 milionů kubi-
ckých stop; a El Paso Natural
Gas Co.. $167,529,000 a 825 milio-
nů kubických stop. Bylo odhado-
váno že rok 1950 bude rokem je-
ště většího rozšíření používání
přírodního plynu. Průmysly roz-
šiřovaly používání přírodního
mladý muž. Hlavu s nedbale roz-
hozenými vlasy měl podepřenu
dlaněmi a díval se teskně přivře-
nýma očima na protější stěnu.
Pak si přejel rukou čelo, vyňal ze
zásuvky stolu dopisní papír, po-
ložil jej na studenou desku stolu,
a uchopiv násadku, namočil ji
energicky do inkoustu v kalamá-
ři, který se chlubil prachem dvou
generací. Pak se zahleděl na ně-
kolik vteřin před sebe, a začal
psát:
Drahá Sardinko! Zajisté budeš
překvapena timto dopisem, tím
spíše, že místo něho marně oče-
káváš mne. Ale po tom, co se při-
hodilo, netroufám si před Tebe
předstoupit. Vím, žes nikdy ne-
počítala s mým společenským
postavením ani s mým majet-
kem, žes mne měla ráda jen k
vůli mně, přesto však se obávám,
že Tě ztratím, až přečteš tyto
řádky. Nejsem již prodejním ře-
ditelem u firmy Flíček. Stalo se
něco, zač se sám před sebou sty-
dím, ale stalo se to. Jsem jen člo-
věk a mám Tě k smrti rád. Víš,
že jsem Ti nikdy nis neodepřel,
ve všem jsem se Ti snažil vyho-
vět — a všechno stálo peníze.
Mnoho peněz! Nikdy ses mne ne-
ptala, kde je beru, ostatně jsi ve
mne vždy příliš věřila a nikdy sis
nepomyslila, že ... jak bych to
napsal, aby to neznělo tak tvrdě?
Zkrátka, stalo se něco jako od
kovy bytné. “U všech čertů, my-lte si to a nic mi nejste dlužen,
slité ,že jste v celém domě sám?”Vemte a jděte s pánembohem —
Při tom ukrajovala masitou dla-
ní vzduch způsobem, který při-
pomínal pár facek. Harmonika
ale jděte.”
Pletánek schoval sekáček. “A
to mi ani nezabalíte? Tak hlubo-
se vyděšeně krčila Pletánkovi na j ko jsem u vás klesl?”
klíně a bílými klávesami zapro-
sila: Zastaň se mne.
“Milostivá pani, cožpak nemá-
te ani trochu smyslu pro uměle-
cký projev?”
"Nejsem žádná milostivá a
smysl mám jen jeden — pro po-
řádek. Jestli mi začnete s tím
zednickým klavírem ještě jednou
řičet, tak vám napasuju sporák
V mžiku se v uzenářově ruce
třepetal úhledný balík. Pletánek
ho vzal a odcházel. Náhle se oto-
čil a zvolal: “Ať žije Napoleon
Bonaparte!”
“Ať žije, ať žije ...” hekal
zpocený živnostník, dokud pří-
šerný zákazník tangovým kro-
kem neopustil krám.
“Krištofe — vzpamatuj se a
na hlavu vy jeden milost- t pojď se převlíct. Zaplať pámbu,
pane! A když už jsem u toho po
řádku — kdypak vlastně chcete
zaplatit nájem?”
“Zítra,” odpověděl kategoricky
Pletánek, až se sám ulekl toho
slova.
“Tak dobrá, do zítřka počkám,
ale jestli nezaplatíte, tak vás vy-
razím třeba komínem. Mne dlou-
ho za nos nikdo nevodí.”
“A od čeho ho máte tak vyta-
haný?” zeptal se potměšile mla-
dík. Paní Chytlavá zdvihla ruce
nad hlavu, a bylo pro Pletánka
velkým štěstím, že v předsíni za-
chrčel zvonek. Když se bytná vrá
tila do pokoje, držela v ruce ně-
kolik modrých psaní. Hodila je
na stůl, až to mlasklo. "Pošta.
Pro vás. A nezapomeňte — zítra!”
pronesla s takovou energií, jako i
halení machinací s penězi, zkla- když velitel popravčí čety veli:
Palte! Potom lupla dveřmi.
Pletánek usedl ke stolu, složil
ustaranou hlavu do dlaní a pak
začal dopisy otevírat.
V dopisech byly zamítavé od-
mání důvěry, lidově defraudace.
Protože továrník Flíček je můj
přítel, zlikvidovalo se to suchou
cestou. V mezích svých možností
jsem ovšem musel škodu nahra-
dit, a tak mi zbylo, když jsem na-
posledy Flíčkovi stiskl ruku — o
že to ta kdopadlo. Byl jsi ve smr-
telném nebezpečí. Pojď, jen
pojď, Krištofe ...” pobízela
měkce uzenáře jeho žena.
Pletánek zašel do průjezdu ve
vedlejší ulici a pohodlně kolo sa-
lámu snědl. Pak teprve dostal ná-
ladičku. Vstoupil do telefonní
budky a zavolal nádraží — infor-
mace.
“Halo — slečno, mohu dostat
malou informaci?”
“Jakoukoliv.”
“Tak mi laskavě řekněte, ja-
kou měl teplotu Golíský proud
15. července 1867 před Kristem.”
“Promiňte. Dáváme jen infor-
mace o dráze a spojení.”
“Tak mi řekněte, jaké mají
i spojení větry od pólů s půlnoč-
ním passátem, a jestli se na mléč
né dráze musí přesedat.”
“Kdo volá?”
“Tady kapitán Nemo — hlavni
stan — 20,000 mil pod mořem.”
Brk! Zavěsila.
pisy — nabídky od loterních pro-
něco víc než obyčejnému poslíč-J de-íen a n^kolik náooiových do-
koví.
Jsem však rozhodnut už neza-
čínat nový život, protože nejsem
“js: -*>“*•.*"*-!
mek. Nedaleko stála u chodníku
policejní sanitka a šest urostlých
mužů stráže bezpečnosti do ní
tlačilo zuřivé se bránícího uze-
náře Krištofa Holobrádka. Ko-
pisů na krášlící prostředky.
Shrnul je a vhodil do zásuvky
stolu. Co teď? Perspektiva pří-
štích dnů se stávala děsivou. Se-
s to založit si lepší existenci, a- ruce a jal se modlit. Potomlječně *° tam _ vpravih. “Já ti
bych se Ti jednou mohl postavit gjetánek dacela spokojeně u- jdam’ c,hlape iS
snul.
I si z policie šprťouchlata!” ulevil
I si ramenatý policista. Přibouchl
Všemohoucí ho vyslyšel, seslal i dvjj.ka a vdz odjel,
k němu ve spánku anděla. Anděl j ..Dělej biazna . . . ”, opakoval
se k němu naklonil a zašeptal | v ducbu pletánek a mrzelo ho,
mu do ucha: “Dělej blázna d^“jže na takovou královskou my-
lej blázna — dělej blázna.”--
Pletánek vstal ráno jako v ex-
tasi a radostně vydechl: “Ejhle,
službu, a ten plyn je většinou z
texaských přírodních zdrojů. A
nebude to dlouho trvat a přibu-
de dalších 10, milionů spotřebi-
plynu místo uhlí, a v domácno- I telů.
po bok jako rovný k rovné. V ho-
rečném očekávání Tvé odpovědi
— Jenánek Pletánek, t. č. v pod-
nájmu u pí. K. Chytlavé, Praha
I., Klikatá ul. č. 4.---
Dokončil, pročetl psáni a vložil
je do obálky, na kterou napsal
krasopisně adresu: Blahorodá
slečna Sardinie Váhalová, dcera
průmyslníka, Praha XX., Aká-
tová tř. 38. Zalepiv dopis, oddychl
si, jako by byl vykonal přiznání
k důchodové dani, a vstal. Po ně-
kolika uklidňujících krocích vy-
ňal z pouzdra za skříní tahací
harmoniku, usedl na pohovku a
pokojem zaburácela tklivá melo-
stech přibývalo rapidně vytápě-
cích zařízení na plyn.
Jedna plynárenská společnost
oznámila, že pátráním se ukáza-
lo, že v roce 1949 asi 6,600,000 ro-
din používaly přírodní plyn pro
vyhřívání domovů, a v roce 1950
že jich přibude o 693,000 vice.
Ale, asi čtyřicet, milionů Ameri-
čanů dostávají nyní plynovou jrý nejen ze mu v poslední době
už nedával na dluh ani slupky ze
salámů, ale vyčítal mu i mastnou
vodu z kotlíku, o kterou ho v hla-
dových hodinách prosil. Ani se v
šlenku nepřišel dříve. Naskočil
do mimojedoucí tramvaje. Při
tom mu ulétl jeden pantofel, kte-
mylšenka! ’ Uklidil harmoniku,1 rý dopadi za výstřih statné dá-
navlékl si červené trenýiky, tví - ■ naě, která si důstojně vykračo-
dý límeček s tečkovanou vázán- ^ v^ja po chodníku. Druhým pan-
kou, manžety, sváteční sako &'toílem prokopl bandesku s mlé-
vešel do předsíně. Tam si nasadil kem, která patřila korpulentní
na hlavu zelený baret své bytné trhovkyni. Naštěstí to hned ne-
a zahalil se do jejího modrého zpozorovaia.
pracovního pláště. Vstoupil do] <‘paní( teče vám mlíko . . . ”
kuchyně. Paní Chytlavá byla šťa ‘
stnou náhodou na drbech u sou-
sedky. Vzal z kredence sekáček
na maso a zahradní nůžky. Vlo-
žil nebezpečné nástroje do kapes
a vyšel z domu.
Bylo mu náhle tak lehce, jako
kolaborantovi, když ho lidový
soud osvobodil. Posedla ho touha
po životě a dobrodružství.
Zamířil rovnou k uzenáři, kte-
PODĚKOVÁNI
My si přejeme vysloviti naši hlubokou vděčnost
všem našim přátelům a sousedům za jejich laskavost pro-
jevenou nám v našem zármutku nad úmrtím našeho mi-
lovaného manžela a otce
Johna Snohouse
My jsme zvláště vděčni Itcv. George Doskoěilovi za jeho
služby a slova útěchy, chrámovému pěveckému sboru, a
těm kteří poslali květiny a přispěli na mše sv. My pro-
síme Boha aby vám požehnal každému z vás za vaši
krámě řádně nerozhlédl, a už ho
růžolící živnostník zdravil slovy
nevybíravými, ale šťavnatými:
"Nnic nemám, nic vám na dluh
nedám, vy darmošlape, neplatiči,
vyjídale, asociále, špinavá skvr-
no lidské společnosti!”
“Přišel jsem všechno zaplatit,”
pronesl Pletánek se záhrobním
přízvukem. Živnostník v bezmez-
ném údivu vykulil oči a překva-
peně jimi zamžikal.
“Jak je velký můj dluh?”
řekl s úšklebkem pekařský učed-
ník, který jel už pátou stanici za-
darmo.
Pie! Dosta pohlavek, až to
mlasklo. “Tu máš, sůvo pekař-
skáá!” ulehčila si zlobně žena z
lidu. Pletánek si všiml, že si ho
lidé začínají prohlížet.
“Pane průvodčí, kde tady máte
záchod?” zvolal.
“Jaký to je pitomý vtip?”
“Tady — koukejte.” Ukázal na
loužičku pod paní trhovkyní.
“Snad se stydí sama si říci . . . ”
“Ba ne, pane průvodčí — ona
za to nemůže — tamhleten pán
jí prokop bandasku, když naska-
koval!” ozvala se v rohu malá
poctivá školačka a ukázala pr-
stem na Pletánka.
Průvodčí do něho zabodl zlost-
ně oči. “Co tomu říkáte?”
”Že mi to pořád nevysvětluje,
jestli stihneme na Perštýně ry-
chlík do Žanghaje.”
Vyletěl z vozu jako čamrda. A-
ni nevěděl, kdo ho při tom du-
chaplně kopl do zadečku, zda
i průvodčí nebo trhovkyně. Byl to
“Momentíček — kolikpak tojpckařský učedník, který jel už
vlastně u vás dělá?’ Tady t°jsedmou stanici zadarmo. Byl
mám někde napsané . . . ’ j fotbalista z Jeníkova pekařství a
laskavost.
RODINA JOHNA SNOKIIOUSE.
KUPUJEME NYNÍ KUKUŘICI
V KLASÍCH
Rychlé a snadné skládání
Nejvyšší tržní cena placena
Navštivte nás dříve nežli prodáte
UIH
VVL9I
ri min
rLUUn
um i
miLL
E. w. PRÁŠEK, Majlitcl
WEST, TEXAS (clzc)
“Krištofe, dej si pozor, ten
chlap vypadá jako blázen, vylo-
žený pošuk. Takovým se nesmí
nic odepřít, neboť hned zuři a
zabíjejí,” šeptala uzenáři za
plentou jeho metráková žínka.
“Jen se koukni, Krištofe, jak je
oblečený — vypadá jako vybom-
bardovaný číšník z Berlína.”
“Tak to máme tři sta šedesát i ku pod Barrandovem
! korun, třicet haléřů ...” odpo-
I věděl sladce uzenář a zahleděl se
: na Pletánka s milounkým úsmě-
j vem.
“Hm, co je to proti vzdálenosti
slunce od rovníku! Ostatně, mo-
hu si odtud ještě maličkost za-
telefonovat?”
“Prrosím — rračte si posloužit
tady.
volal: “Jedna nula pro SKEP!
Leč při tomto nedobrovolném
výstupu z veřejného dopravního
prostředku měl pan Pletánek
smůlu. Padl celou váhou zrovna
na strážníka, johož specialitou
byli skokani.
“Voni si asi mysleli, mladej, že
j jsou někde na plaveckém múst-
nc? A v
takovém munduru!” Policejní
svěrák stiskl Pletánkův biceps a
s nevšedním spěchem jal se mu
ukazovat cestu ke komisařství.
“Dělej blázna . . . Jak mě moh-
lo něco tak pitomého napad-
nout?” říkal si nyní Pletánek. Te-
prve teď si uvědomil, že každá
věc má svůj rub a každá legrace
že něco stojí. Ke všemu neměl s
“Halo! Policejní komisařství?1 sebou ani doklady. Z toho bude
Tady Křidová ulice — uzenářství pěkná mela. Uznal, že udělá nej-
Krištofa Holobrádka. Pošlete sem lépe, když úlohu dohraje až do
hned nebo ještě dřív sanitní vuz konce.
s policejní hotovostí. Najdete tu j Policejní komisař byl rozumný
majitele závodu — Krištofa Ho- ; člověk. Po krátkém výslechu řekl:
ilobrádka! — bestiálně zavraždé-
I něho. Visí tu v krámě několik za-
| mordovaných prasat, ale jeho
"Podle oblečení a podle řeči vy-
padá, že ten člověk není normál-
ní. Odveďte ho k našem psy-
poznáte podle rozpáraného bři-1 chiatrovi.”
cha, vyhřeznutých očí a inteli- ] strážník zasalutoval a odvedl
jste na to kouřil nějakou ohav-
nou "domovinu” a zapil to slivo-
vicí. Ráno jste na to hodil šálek
kafe z melty — ale zapomněl jste
si vyčistit zuby.”
Doktor zbledl a zamával ner-
vosně pravým uchem.
“Když se někdy zadíváte do
temného kouta — nezdává se
vám, že tam vidíte běhat bilé
myšky?”
“Ano ...”
“Kolik jich tam vídáváte?"
“Předevčírem jsem jich napo-
čítal pět — dneska jen dvě. Byt-
ná tam dala přes noc pastičku.”
Psychiatr zmodral a svěsil ma-
lomocně levé ucho.
“Když se někdy zadíváte před
sebe na bílou stěnu — nezdává se
vám, že vidíte padat veliké bílé
vločky?”
“Ne — .”
“A co vidíte?”
“Jak se vám vzteky třese lalok
pod bradou.”
Doktor vstal a cítil, jak se je-
ho pravice zmocňuje fackovací
křeč.
“Vité, jaký je rozdíl mezi vraž-
dou a zabitím?”
“Ano. Když mě vezmete teď
klackem přes hlavu — tak je to
zabití, když vám ji příšuju já —
tak je to vražda.
Vstoupil komisař.
“Jděte za dveře a počkejte až
vás zavoláme!” řekl zpocený psy-
chiatr.
Pletánek poslechl. Za dveřmi
ležela na zemi připravená nosít-
ka. Pletánek náhle dostal chuť
zkusit, jak se na nich vlastně le-
ží. Opatrně se na ně položil. Ne-
bylo to nejhorší. Vtom se ozvaly
na chodbě energické kroky. Ple-
tánek zatajil dech. Kroky se za-
stavily u něho.
“Tady přej ta mrtvola má bejt
někde připravená. Taky člověka
pošlou a nic mu pořádně nevy-
světlí. Takhle pročundráme fůru
času.”
“Dybys nemlel hubou. — Dyť
tuhle leží. Vem za to, Franto.”
Dva páry paži uchopily nosít-
ka s Pletánkem a spěchaly s ni-
mi pryč.
“Tohohle složíme v pitevně a
toho druhýho sebevraha šoup-
nem do patologie,” prohodil ce-
stou jeden z nich.
“A víš, kde je ten druhej?”
“Nestarej se, to nám poví pan
doktor.”
Zatím vynesli nosítka před ko-
misařství a vsunuli je do připra-
veného auta. Pak se vrátili do
budovy. ;ijr
Pletánek opatrně zdvihl hla-
vu. Pak se posadil a vykoukl z
auta. Několik chodců přešlo po
chodníku. U vchodu ke komisař-
ství stál strážník a právě dával
informaci nějakému člověku. Ple-
tánek okamžitě využil příznivého
okamžiku. Sklouzl s auta a pře-
šel na protější chodník, kde sply-
nul s proudem chodců. Vnitřní
hlas ho sice ponoukal, aby šel do
dveří některého z protějších do-
mů a počkal si, až se zřízenci vrá-
tí s druhou mrtvolou k autu. Ple-
tánek měl však hodně důvodů,
aby neuposlechl. Když se dosta-
tečně vzdálil od místa, kde pro-
žil tolik úzkostí, a poznal, že mu
nehrozí nebezpečí, zastavil se.
Kam teď? Vrátit se k paní Chyt-
lavé, která jistě už pohřešila ztrá-
tu pracovního pláště a vycházko-
vého baretu? Nebo se kajícné
vrátit na komisařství? Vtom do-
padla na jeho rameno těžká ru-
ka. Prudce se otočil.
“Pletánku! Jsi to skutečně ty?”
“Bože — Ivane — kde se tu be-
reš?”
“Jdu tak ulicí a najednou tě
spatřím. Myslím si — je to on ne-
bo není to on? Zatraceně se změ-
nil. Došel jsem tě a — jsi to ty.
Ale poslechni, ty vypadáš jako
kdybys byl výpad z mlátičky. Ale
tady není čas na řeči. Pojď ke
mé a tam si po letech zase kama-
rádsky popovídáme. Bydlím tám-
hle vpravo za rohem. Neodmítej,
prosím tě, a pojď.”
Pletánka ani nenapadlo odmít-
nouti.
HISTORICKÁ PODOBNOST.
Americký spisovatel a sloupkař
Louis Bromfield píše značně trp-
ce o té nynější situaci, a pro ča-
sopisy pro 27. srpna napsal, že:
“Někdy se v noci probudím a jsem
starostliv, a jednou z těch věci
které mé trápi nejvíce je to, jest-
li jako národ jsme spoutáni.
Historická přirovnání nejsou
vždycky přesná, ale na mysl nyní
vytrvale přichází ta nápadná po-
dobnost mezi touto zemí a řím-
skou říší. Ta podobnost je pře-
kvapující.
Snad nejvíce překvapujícím je
ta podobnost mezi Římem a Car-
thagem a Spoj. státy a sovětským
Ruskem. V tom dávném světě
všecka moc a zámožnost dostaly
se konečně do rukou dvou veli-
kých národů, jednoho represen-
tujícího tradiční linii řecké civili-
sacc, kultury a pojímání svobo-
dy; ta druhá byla moc barbar-
ská, agresivní a bezohledná. V
'gentní hlavy, nabodnuté na pal-1 pletánka do dveří na druhém) tom celém tehdejším západním
lei pravé nohy. Tady náčelníkjkonci chodby,
křováckého kmene Bu-Bu.” | “Posaďte se tady proti -mně a
a vyňal 7 kap*y sekáček na ma- i psychiatr Ptotánkovi s otcovskou
[ so a tvrdými kroky sc blížil k pul- ] něhou a udeřil ho při tom pěstí
kaly, jako když pes chytá ve spa- nevinným zájmem,
ní blechy. Pletánek zdvihl ruku "Ano. Měl jste včera k večeři mad sbořenín v. severního pohře-
je sekáčkem. Vydc«euý živnost- rozteklé olomoucké syrečky. Pak zí Afriky.
světě v té době ty dva národy
dominovaly nad všemi ostatni-
nim o ochranu a podporu. Ko-
nečné přišla srážka, a po dvou ni-
Ty carthaginské války nezniči-
ly Řim, ale ony zanechaly hlubo-
ké jizvy, a v jistém smyslu zna-
menaly pomalé upadáni toho vel-
kého národa do Temného Věku,
kdy muži v Evropě se uzavírali v
ohražených městech a farmách
a klášterech, ku ochraně před
všeobecnou anarchií'.
V Římě, který byl mocným ná-
rodem pokud se to týkalo demo-
kracie tehdejších dob, stával se
6tále víc a vice militaristickým
národem, ovládaným armádami
a podmanitely, a pak tyrany a
demagogy. Bylo stále více kupo-
vání přízně nej nižších elemen-
tů, a podpora od těchto živlů by-
la kupována za bezplatné ubyto-
vání, zábavy a bezplatné jídlo,
politikáři nahoře, kteří nebyli
povznešeni nad graf ty a podvo-
dy těch dob. A ta korrupce a bez-
ohledné utrácení peněz od daně-
platcú stoupalo až konečně ten
velký národ klesnul do úplné
zkázy a byl přemožen menšími a
slabšími národy a barbary těch
dob.
Mezitm počestné elementy řim
ské společnosti, dobří občani,
státníci, snaživci, těžce pracující
a intelektuálové, byli drceni mezi
těmi korrupčníky a demagogy
nahoře a tou spodinou dole, jako
mezi dvěma mlýnskými kameny, ci, a my se nyní shledáváme ha-
Vůdcovství jako takové zmizelo,
a lepší občané odcházeli na ven-
kov a žili na farmách nebo ve
vesnicích. Římský senát, dlouho
! proslavený pro jeho důstojnost,
I neodvislost a silnou životnost,
I stal se zbabělým tělesem hysteri-
cky se přidržujícím způsobů a
mravů tehdejší doby a hlasoval
pro všecko o co demagog žádal.
To všeobecné divadlo tehdejší-
ho Říma má značné podobnosti s
některými věcmi, které se dnes
dějí zde. My jsme ve válce, a to
ve vážné válce, aktem a prohlá-
šením presidenta, v úplném ne-
dbáni a rozporu s konstituci, kte-
| rá výslovné stanoví že právo vy-
| povídání války je právem jen
] kongresu samotného. Ale kon-
[ gres hystericky trval na tom, aby
j tomu výkonnému vládnímu od-
i větvi byla dána moc uvalovat
i skoro všecky druhy regulací a
] kontrol na svobodný národ, ja-
] koby on sám neměl do toho co
] mluvit. Ve Washingtonu panuje
] zmatek, mrhačná politika a kor-
I rupce, a to samé je i v národu.
! My máme administraci, která u-
I tratila vice peněz od daněplatců
! v pěti letech než tento národ vy-
i dal v celé jeho historii. V méně
|než pěti letech bylo vydáno 50
bilionů dolarů na ozbrojené mo-
nebně nepřipraveni.
Před druhou světovou válkou
vydání na vojenství bylo asi je-
den bilion dolarů ročně.
Každý den my, občané a daně-
platci, jsme žádáni o více a více
bilonů. Každým dnem naše pení-
ze a výtěžky z investmentů, za-
hrnuje v to vládní bondy, mají
menší a menší cenu.
Toto je krátký sloupec, ale já
doufám že je stimulující. Jestli ce
lý národ nemá se dostat na cestu
ku morální a materielní degra-
daci, my bysme měli raději více
přemýšlet.”
“T 5 je neslýchané, Karlíčku
že si sedáš tak špinavý ke sto-
lu. Mařenko, jděte s ním dc
koupelny a umejte mu obličej a
ruce.”
Po chvíli pronikavý křik z
koupelny:
“Mami, pojď sem! Ona mi
meje taky krk!”
-o-
“Čím liší se kukačka od jiných
ptáků?” tázal se pan učitel.
Žáci pamatovali se, že kukač-
ka nestaví vlastního hnízda a
klade vajíčka do cizích hnízd.
Přihlásil se tedy Jarouš a pra-
vil: “Kukačka neklade svých va-
jec sama.”
STRUČNÝ VÝKAZ STAVU
THE WEST NATIONAL BANKY
WEST, TEXAS.
Při uzavření obchodu dne, 4. října 1950
ZDROJE:
Půjčky a diskonta ........................................................................................$ 391,202.07
Akcie Federální Reservni Banky ................................................................. 3,000.00
Bankovní budova ........................................................................................ 1.00
Nábytek a zařízení ........................................................................................ 1.00
HOTOVOST K RYCHLÉMU POUŽITÍ:
Bondy Spoj. států (par or less) ...... $1 516,836.50
Municipal Záruky ................................ 117„857.00
Účty výměny (bavlna) ........................ 213,479.55
Hotovost v bankách a na hotovosti 1,274,688.20
3,122,861.25
CELKEM ....................................................................................$3,517,065.32
\ ’
POVINNOSTI :
Základní kapitál ........................................,.....................................................$ 50,000,00
Přebytková záloha ..........................................................................................$ 50,000.00
Nerozdělené zisky ......... 58,374.90
Záloha pro nahodilé příležitosti ............... 10,000.00
Záloha pro daně a vydání ............................................................................ 9,590.94
VKLADY ................................................................................................ 3 341,099.48
t ;:l i ■ ■ *
CELKEM ....................................................................................$3,517,065.32
Vklady pojištěné. Federální Vkladní Fojlšťovni Korporaci
CELKOVÉ POJIŠTĚNÍ $10,000.00 PRO KAŽDÉHO VKLADATELE
OFFICERS
J. R. Cuff, President; F. E. Seith, Vice President; Edw. A. Deiterman, Cashier
DIRECTORS
R. S. Ray, J. R. Cuff, Paul S. Skrabanek, F. E. Seith, Rud. Stanislav
Shora uvedený výkaz je správný.
J. R. CUFF předseda EDW. A. DEITFRMAN, cashier
STRUČNÝ VÝKAZ STAVU
THE STATE NATIONAL BANKY
WEST, TEXAS
Při uzavření obchodu dne, 4. října 1950
ZDROJE:
ZDROJE
Hotovost a výměna ..................................................$ 458,530.04
Bondy Spojených Států .......................................... 860 027.40
Zdroje k rychlému použití .................... $1,318,557.44
Půjčky a Diskonta ........................................... 439,350.84
Nemovitý majetek a Bankovní budova.................... 1,552.62
Nábytek a zářízení ......................................................................................... 4,536.41
Akcie Federální Banky ................................................................................. 3,000.00
Jiné zdroje ............................................................ 2.00
CELKEM .................................................................................. $1,766,999.31
POVINNOSTI :
Základní kapitál .............................................................................................$ 50,000.00
Přebytek .........................................................................................................$ 50,000.00
Nerozdělený zisk ............................................................................................ 29,026.71
Záloha pro daně .......................................................................................... 7,308.61
VKLADY ................................................................................................ 1,630,663.99
CELKEM ....................................................................................$1,766,999.31
!«?
i >.
1 M •
LU
J 1“
i 10/
ti y
ui . '
Jit. '
-W-
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Bažant, E. Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 34, No. 41, Ed. 1 Friday, October 13, 1950, newspaper, October 13, 1950; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783022/m1/3/: accessed July 9, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.