Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 36, No. 17, Ed. 1 Friday, April 23, 1954 Page: 4 of 6
six pages : ill. ; page 21 x 17 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
jj
T
V pitek, dne 2S. dubna
Pecho bcov)k- west, tekas
ČECHOSLOVÁK
A WESTSKÉ NOVINY
Publlshed Every Priday by
ČECHOSLOVÁK PUB. CO.
WEST, TEXAS
hůře. Znala však náramně ' tom krkolomně stočila hlavu do- žehnané Hané taktéž se sice našiTná opatření, jsou spojena s vel-
kým
nebezpečná zábava. Pokusy s
'sve nure. vsa* ll#« WI1 __
I dobře celou svou rodinu. Když te- lú ke stolu, mrskl sebou a s dů- liší, ale od sousedních Slováků Je-
‘ dy začal Pepík takhle smutnit, kladným klapnutím se převrátila šté více. A tito Slováci nazvali je
vzala máma provázek, otevřela na břicho. Pak přemítavě několi- Hanáky, jimiž je tedy i my zde ještě hroznější zbraní mohou To již je stálá denní rubrika
atrem, jsou spojena s vel- • • i vr
SSTS&J* Po,„:elmi Jinde je to horši
Dělá sluníčko
kíeiTa nap] ala *je j od'vchodu' kle" krátótevřelaa^avřela oíl, Jako. nazývat! budeme. 2 kroje téchto podobným nebezpeílm _ohrczlU UOjukO hlOUDOStí?
mělcem. Děkuji příteli Hamusko-
vi za zapůjčeni té v pravdě umě-
lecké tvorby dvou umělců.
I ce napříč přes celou kuchyň. Pe- by řekla: “Tak to bychom měli,” Hanáků rozeznávají se dva od-
• pik se nejprve tvářil otráveně a začala se štrachat k okraji sto- stíny. Až po Brumovice panuje
! dál, ale za chvíli přece jen neo- lu. Tam se podívala dolů, pak ně- jeden kroj; v těch pak dědinách,
i dolal a vyštrachal se z klece. Vy- kolikrát pomalu, velmi pomalu a které shlednete od Vrbice, panu-
OFFICERS:
Jos. F. Hclásek, President ----------------------- - - . . . ........ -
Jerome Kopecký, Sec’y-Treas. i lezl si na provázek, zkusil se na uvážlivě zakývala svým šupina- je kroj jiný. Ale na oba mládež
- ■ ■ —-; něm zakolébat a pak ve vší ti- tým krkem se strany na stranu, slovenská povolává:
DIRECTORS: i chosti začal bokem soukat - a udělala dva kroky — a spadla na “Hanáku čapatý,
i* F. Holásek, F. J. Čoček, J. A.' “ruškovat” po provázku do ku- zem. Po několika přemetech, při
Urbanovský, Jos Pavlíček, | Chyně. Za chvíli zapoměl na vše- kterých zas vypadala jako věc a
Jerome Kopecký, Frank j CPen svetovoi, naasene jezaxi po ne jako kus luhéto života, iSsta- j
Marák, ml.
provázku nad kuchyní sem a tam la chvíli nehybná, aby nakonec
nestúpaj na paty,
ked stúpneš, kalhoty
roztrnnes
větší díl světa. Nikdo nemůže dá- pění. Tak jako ve všem jiném i v
ti záruky, že mořské neb vzduš- tom nastala specialisace, či tří-
né proudy nezanesou ty ničivé dění. Dělá-li jeden stále stejnou jak se praví jako své boty pomo-
paprsky jinam a hodné dáleji a práci, nabude v tom velké zruč- cí velkých dalekohledů, spektro-
budou-li ony pokusy dělati také nósti. Jeden obor lidiček, kteří skopů a ví téměř z jakých prvků
jiné země a ve větším měřítku, rádi ulehčují lidem od hříšného] se skládá, jsou překvapeni, co ny
můžeme očekávat! značné vyhu- mamonu z kapes, byli nazýváni ní vyvádí. Po mnoho let již ví o
bení lidstva i bez války. ve staijé vlasti kapsáři a zde těch slunečních skvrnách, o
Nejsou nám známy ještě vše- “Piek pockets”. Jiní pomáhají oněch plamenných pochodní, vr-
f v i... li . M. I v * r\/lv>í lf tN w* A/U%yiy»Aě! nnt> wnw\ n Vtfllíf1! Tllíl TY1 PtlÁ Ífl7VlfV TÍH fit.íí “
I Cílily uuiuív^ lauiuvcxiu £»<jlicíix — *»m*** wmmj »***** **«****•***•«» . • • » » »
Třebas jsme neměli v cizin
prostředí a v zápase o žití přile-
Hvézdaři kteří znají sluníčko žitost věnbvati se umění, jak by-
řředplatné - $3.00 Subscription a byl při tom - to bylo nejcen- odlezla pod postel.
---------nější, tichý jako pěna. A když za-: Byiy tu všechny náznaky to- méně pestrým a hodně lacině j-
Dsobní útoky a dopisv urážlivého čal pípat na znamení, že ho už ho, Škrunda bude nudným ka- ag konečně u Búčovic a
obsahu nebudou uveřejněny. • to nebaví, ustřihla máma z no- marádem. Opravdu trvalo dost Slavkova přejde v tak zvaný mě-
" " vin tenký proužek papírů a opa- dlouho, než jsme se spolu do- stský kroj. Takový prostší kroj
trně jej Pepíkovi podala. Pepík mluvili. Škrunda měla takové vlděti zejména v Želeticích a o-
se sice tvářil jakoby papír zachytl podivné zájmy! Celý den bydlela kolí.
jen tak náhodou, ale jak jej dr- pod postelí, až k odpoledni vylez-, pědiny “hanácké” vynikají
déné"ty“~ "Sh°pW m“" ieh°POmhU-V1'"
chom si snad přáli, má ta česká
Amerika také dosti umělců. Má-
me tu básníky z řad dělnictva,
malířské veličiny vzácného nadá-
ní i zde v Texasu. Kdyby oni měli
příležitost v mládí se prohloubiti,
stáli by dnes vysoko.
Ceny oznámek saěli se r
požádání
Advertising rates upon
request
Kde mají stromy
cenu
_ lifters”. Jsou také zbrojnoši s' ty sluneční skvrny stávají se nad I
bambitkou v ruce, ti prostě zave- ] měrnými v určitém období, as v1
lí: “Dej sem peníze!” Pak jsou jedenácti a půl letech a jsou vý-
tu “kasaři”, ti již nepracují s ho-! razem značné činnosti v jeho ni-
! lýma rukama, musí míti různé tru.
nástroje a výbušniny Čapnou-lij Nyní ale p0zorují něco neob-
- pod°k^e Ptacky při cínu vsadí je. Vyklého, nadýmá svou tvářičku a
za mrize aby je po krátké lhútě vyfukuje néco jako bubliny> jak
r\YY\ imctnom m nrnnncTili o nni . . - ... .....
ŠTĚKOT.
Štěkal pejsek na měsíček,
zuřivé se rozštékal,
zdálo se však, že měsíček
pranic se nepolekal.
Přidali se k pejsku dřuzí
a dělali rámus, hluk,
hvězdičky se všechny smály,
náš měsíček — ani muk!
Klidně plul si po obloze,
čtverácky se usmíval,
na ty řvoucí rebelanty
ani se nepodíval.
Jak často v našem životě,
na nás lidi štěkají
a úplné bez příčiny,
nadávají a lají.
Kráčej klidně svojí cestou,
štěkotu si nevšímej,
když plníš své povinnosti,
na ostatní pak nedbej.
žel, začal jej proštipovat pěkně ia a škrunďala se přes celou svět- především neobyčejnou lidnato-í Ne všude se daří stromům a když se škvaří sádl°’ ovšem tro"
kolem do kola a dovedl si hrát nici> až se zastavila pod šicím sPtí a za druhé výstavností protiJ?as^eniz toho^vvimut Žnač nfvvkonevJteli ^ ChU VétŠÍ’ ° r0Zl9Ze dV0U aŽ tří
takhle na konduktéra třeba ce- strojem. Zde naplno vytáhla krk, obcím ,ak slovenským na iihu a ?.....yJ ut. Znač ni vykonavatele a rada jiných by tisíc mil Snad ma ve svýCh útro-
lou hodinu. Kdy* byl takto pro- zJíala se na Ornament mino- lllfm “„t^díuhT Se v^ 1 ° bach tU zam°tan“u SVét°V°U si‘
gram výletu vyčerpán, odSoupal vého stojanu a tak tu trčela ce- blíže u Brna Kobyll a Pavlovice | šéver0západnto TeLsu jsou již v Ml vycházejícího slunce ne- tu»c‘ » zlosti sl odfukuje, aby
Značná
Ospota na pojištěni proti ohni
bouři, kru Dobiti, automobilové
všeho drahá, atá
WALL A INSURANCE AGENCI
sástnoee
WEST. TEXAS
se Pepík zase do své residence a lé hodiny. šel-li někdo blízko ko- na příkladpají přes 2000 obyva-j Soořeišími následkem ne- jsou na tom lépe, ba snad hůře. Pak snad zlostí nepuklo, zříc ja-
začal se bujaře koupat. To bylo jem jen Se celá schovala do tel. dívají pak naše dědiny ten- dostatečné vláhy. Stromy posky- Vrchní dohlížitel vězeni okresu ka hlouposti tu na té naší zemič-
Hvězdáři ví z pozorování hvězd,
Oznámení
KANDIDÁTŮ
;r
r~káv by, smutný 1 S
I všechna moře v kratičké době a
j všechen život na zemi by vyhy-
j nul. Možná též, že tim rozpínáním
zvýšila by se velice sluneční e-
Stará římská pověst praví, že lektrická a magnetická energie a
jejím
. vé přinesl domů, ve dlaních, byl že to apatické zvíře je takhle ná- vé z4mky, suchý řádek a j. Té- j hT ' T ."I ^ sVzěmYtieVnimfa zvý5enou°"o-
Naším luštitelúm: Prosím, není přijat od mámy i od táty se zře j- ramně živé. Na zkoušku jsem ho- každá dědina má prostřed . eda -aj. SÍaIe^n-d° P°dobneho domnívají se někteří pečni činnost. Něco podobného
to písmena “é”, “útulna”, “nija- mou nedůvěrou, ba přímo s pro- dil do vody žížalu. Škrunda sena veikého návsí nebo při humnech] bre anvi je nym nodne dražším ( učenci v Indii o zdivočelém ma-j přicházi v tom maximu Sluneč-
ký”, “čeština”. Není to “akorát”, testem. 1 ní dravě vrhla. Popadla ji do če- stojatou vodu, louži, které se ří-J a í11®”6 no vne jak°stl. Ty dře- hochu naiezeném v zubože-j nych skvrn. Ty jsou výjevem zvý-
neni to “ale”. Mrzí mne, že ne- f “Prosím tě, co s ním tady. Všu- listí a mžikem ji roztrhala na ku- ká tu jezírko, jinde rybník, ryb-l něm stavu 17. ledna na nádraží v šené elektrické a magnetické čin
mohu osobně odpověděti každé- de jen nadělá, má blechy, a vů- sy. Strčil jsem do vody prst, níček nebo brodidlo. jk name u> Ze ona bezohlednost j r»r r t Ao-nre ‘ nosťi slunce,
mu luštlteli, poněvadž dostávám bec!” škrunda. apatická a mírná K usedlosti selské <a to jsou * 1‘” na škodu a samy nym po- ?I**B. L;*ga
mnoho odpovědí. Díky! | Ale Strejda věděl jak na lidi. škrunda, po něm skočila a za- zde všude půllány o 120 měrách;]^ onu chybu napravovati P°" J f • Rámu nnďnírá1
-o- í Najednou - dosud byl stočen v kousla se, seč její tupé, rohovité výsevky, čtvrti o 60 až 70, pod- dle evropského způsobů, lesními, ^uz dali jméno Rámu, podpírá
klubíčko — najednou — vystačil čelisti stačily, a nepustila, dokud sedky o 30—35 a familie o 15 m.
ro- jsem ji nevytáhl z vody. | v.) náleží stodola a mlat. Ke kaž-
šťáckýma očkama a tak, jak od té doby jsem ji znal jako ( dému selskému domu hned za
jsem ho držel v hrsti, začal si jiné zvíře. Už se ani neslušelo dá- dvorem přiléhá humno (asi na
předůležitě dlouhým čenichem vat jí posměšně jméno Škrunda,1 míru výsevky), v němž se pěstu-
prohlížet své okolí. Mámu tou vždyť ve vodě byla tak rychlá, je OVocné stromoví, a na konci
směšnou grimasou získal hned. tak podivuhodně čilá a chytrá! humna stojí mlat. Do nedávná
'Začala vyprávět o svých zážit- udělal jsem jí v zahradě malý býValy mlaty dřevěné, slámou
BILL LOGUE
Za okresního soudce okresu
McLennan
roznemohl kdesi daleko. Vydese- mu stroji, nikdo nevěděl proč. uiici také “dědinou” nazývané,1 k, tně do nastolení presidenta obhlédl a nabytá zkušenost mu smíru, záři oslnivě po nějakou j ni urady 20.00, Statni úřady $35.-
| ni vydali jsme se na cestu za mm. Byi0 s nj opravdu málo zábavy, i takže mnohé ze jmenovaných vsi; ]L jt b , nodiata akre vv- praci usnadnila. Je to zlé, když dobu a pak zhasnou. To samé se °0, ;
i Když jsme po třech nedělích vsi- jednou jsem ji vzal s sebou do mají podobu byzantinského kříže; . . - . ochranu ani na vězenském Pozemku není může přihoditi našemu slunci,
chm sťastne vrátili domů, ležel zahrady a zde ji dal do sudu s 0 více ramenech. Jednotlivé částií » .. větrnÝm bnnřím Tp člověk bezpečen před loupeží. j vyvinutým žárem by se vypařila
Pepík na dně klícky. Vzal jsem vodou. žeiva se projevila jako dědiny mívají také svá jména. V, 1 -“-- ‘ ‘ ' .........
J ho do dlaně, byl lehoučký jako znamenitý a neobyčejně mrštný Brumovicích vedle vrchního a ^ JI’rZ® l* ^„J" .T1V, , ,
j peří, však kromě peří a kosteček piavec a co víc, ve vodě byla dolního konce jedna část chalup ha’ c° důlezityrri pro yi i-^,L
j nic z něho nezbylo. Plakali jsme spousta mrskajících se komářích jmenuje se Hrachůvka dle stud-| ,r0 ™ky: zJlaště v mlstech» kde je( f It»I IlUtll
I všichni tři. larev./Škrunda se do nich pustila ně) po jejíž vodě hrách uvre, ji- jlesa . ... .. I ________ . . ________________^ _________
j To Strejda byl zase docela ji- a začala je s podivuhodnou zruč- na Na drahách, Tabačov a žli_ | h^řilies°le!nhÍ bohatstvím Pvelké zakladatelé Říma, Romuius a Re- vyvodila by na zemi a i v
D,P. ný chlapik. Když jsem ho po pr- «» byt odMeni v.éid, Néco
i3|V| • i r i j klubíčko — najednou — vysti
Měl isem KcindrKd. ostl'ý čenich, zamrkal svýma
. ® 7 i šťáckvma očkama a tak,
ježka a želvu
Dr. Josef Kolář.
Jaký byl vlastně náš Pepík?
Táta říkal, že hlavně nevycho- s ježky z doby svého dětství bazén a zde Škrunda požírala kryté. Nyní vesměs takořka stá-
vaný, protože měl vždycky nejvíc a strejda to měl od té doby u ní všechnu kořist, kterou po zahra-j věny jsou z pálených cihel a bez-
řeči, či vlastně zpěvu, když ně- dobře. I dě nachytala, bývaly to obyčejně pečně kryty. Mlaty stojí tak těs-
kdo ve světnici hovořil. Čím větší Ale navyváděl se! Ve dne byl z žížaly, někdy také slimák. I ně vedle sebe jako domy. Mezi
byl halas hovoru, tím nadšeněji ticha, zalezl do kočičku, kde měla Zimu Škrunda přespávala v mjaty a chalupami bývají tráv-
Pspík koncertoval. Vylezl až na máma připraveny punčochy k za- bedničce s pískem ve sklepě. Ja-jníky.
nej vyšší bidýlko, zadíval se ná- dívání a v těch prospal většinu ro ji vždy probudilo s neomylnou! řím to asl nebylo, nevím ovšem,jAfrice datlové. • Do ' Spojených
___í.íl X -J ~ A nn VlÁ H1 a\t& » •a-*—W >■ m • - o_ w aě ■»- i í trSn Ir I i . . « i ř _ — _1.i XaIwa Rfófíl nvínVl ó rrí nlai n> rvlltr wr v\X1r
měsíčně do prázdna a zahájil své dne. Vecer se vydal na obchůz- přesností. Jednoho roku se však; jak by]a stará ta evropská želva,
velká jako dvě pěstě. Říká se, že
želvy se dožijí vysokého stáří; je-
li to pravda, nevím, co se jí stalo
v soužití s člověkem.
Člověk tak málo rozumí němé
tváři. Všechno si u ní vykládá po
svém a on je to život asi docela
člověkem. Nedorozumění, na kte-
ré nej častěji doplatí němá tvář.
-o--
Dalekosáhlé účinky
vodíkové pumy
Ačkoliv výbuch oné vodíkové
bomby udál se na osamělém o-
strově v Tichém oceánu, povsta-
trilky. Táta ho ylastně neměl ku a pak nebyi0 nikdy jisté, neprobudila. Proč, to nevím, stá-
rád. Táta byl totiž strojvůdce a jak skončí. strejda míval ně- všichni věru žalostně zvolali:
vždycky, když přišel domů a po- kdy napady náramně žertovné. “Ach, kraj beze stínu!”
ložil svou tašku, vonící uhlím, o- Tak za báječnou “kanadu” po-j Krajina, která se tu rozprostí-
lejem a všemi těmi pachy dálek, važoval, přiblížit se k někomu,! rá, je nerovná, mírně prostoupe-
rozbíhajících se po kolejích, chtěl kdo se odvážil doma sedět bos. ná pahorky, většinou přechází v
a prosil v prvé řadě^ o ticho a strejda, který jinak běhal ná- kypré, úrodné a požehnané níži- ______ u_____
klid. Ten klid, to nemělo být hro- ramně hlučně, hlavně v noci, ny. Říček tu není, jen pouhé svod! jjný( snad docela nepředstavitel-
bové ticho, ale takový poklid do- když všichni spali, přišolíchal se nice (příkopy). Z pahorků zašlu-1 ný pr0 člověka a proto tolik ne-
mova, ve kterém si člověk s má- k boSg noze úplně neslyšně a ná- hují zmínky historicky zajímavé dorozumění mezi němou tváří a
mou a s klukem řekne několik hle se zakousi do některého prs- stráže a Strážky nad Kobylím,
prostých slov o tom, co se přes tu. Oběť ulekaně vykřikla. Strej- V této nestinné krajině leží ve-
den událo doma a^ jak kluk do- da uznaie vyprskl a mazal pryč. liké a bohaté dědiny: Krumviř,
padl toho dne ve škole. Takova Jednou jsme zaslechli jakési Násedlovice, Želetice, Brumovice;
slova se mají říkat jen tak polo- Zděšené vzdychání a kuckání. Po- menší: Kašnice a Morkůvky. I
hlasem, aby se trochu uplatnilo dle biasu to je Strejda! Jdeme Na vylíčení krajiny nepotřebu-
potěšeni z toho, .že už netřeba po bjase a najdeme Strejdu na ji tedy mnoho barev. Při svodni-
překřikovat supění lokomotivy a okng v hrnci mléka. Jak se tam cích několik rozkořípaných,
štěkání nárazníků všech těch vo- dostal, zůstalo navždy záhadou, práchnivějících vrb, někde kou-
zú, které za sebou lokomotiva ale podívaná na Strejdu stála sek zeleného lesa a před nim vi-
vleče. v i za ty dva litry zkaženého mlé- nohrady se svým čerstvým listem ^ ^ ^ ^ _______
A vidíte, pro tohle neměl Pepík ka strejda nebyl totiž zřejmě a někde některou třešní, višní aj^1^ žářeni"radíových paprsků
vůbec pochopení! Jak tata P^sei spokojen se svým normálním pří broskvi; ale v poli prázdná jed- zasáhlo velmi daleko. Japonské
domů, jak jen zachrastil obsan dělem a proto si šel na svou pěst notvárnost. Kde se oře, tam se- řSké iodi daleko od toho mí-
jeho tašky. Pepík uznale natahl přnepgit. Hrnec byl dost vysoký dláci stromu netrpí. Stojí-li tu ' bylv zamořeny vyzářenými
krček a začal svou koloraturu. a strejdovi dalo asi hodně práce někde ze starších časů letitý
Táta zapadl, aniž si to uvědomo- vyšpihat se na jeho okraj, s ně- břak nebo topol, připadají jako
val, do svého pracovního tonu a bo^, pak uděial báječnou štiku do poustevníci na poušti. Oko čeká
přidal na hlase. Pepík to uznale migka a začal se topit. Po zoufá- náhrady, až přejdeme vršek před
kvitoval tim, že přidal na hlase jčm úsilí se vydrápel alespoň hla- námi se pnoucí. Však hle! Kole-
takě Táta se pustil do řeči plným VQU na okraj hrnce a věřte, že to bir.a je prázdna a s vršku nasky-
hlasem a máma se na konec ner- byla podívaná za všechny pění- tuje se jen pěkná vyhlídka na
vosně otřepala: _____ ! ze. Strejda zoufale poulil očka. daleké Karpaty. Kdo chce. může
“Prosím tě, proč tak křičíš? p^ čemž krásný bílý škraloup si na vršku také citovati Legero-
“Já že křičím?” diví^ se táta a mgj uvazan «na babku”, vousy vy verše:
jak zmlkne, zazní vítězný tenor pln^ mi^ka mu visely jako mroži “Širá pole, na nich řepa,
Pepíkův, který naprosto unesen a strejda zděšeně kýchal, až ku-(
nepozoruje, že ztratil doprovod, sy miéčných škraloupů létaly na
a táhne své vysoké cé, div že mu vgechny strany. Od té doby byl
korálkovitá očka nevypadnou. | ug. se svou dávkou mléka spoko-
“Tak prosím! Kdo křičí! Pe- jen j
pik! Potvora jedna!” ^ 1 Jednou se dostal do spíže a
Na první poslech byste řekli, ze zba§td skoro pdi čtvrtky másla.
Pepík je oddán cele hudbě a- ze Bopadi0 to ovšem pro Strejdu _________
vlastně je to pro tátu velká po- šPatně, neboť jeho zažívací sou- tohoto kraje,
klona, že Pepík považuje tatuv s^ava se ozvaia na tohle labužni- Kdybyste se rozhlédli od vrbe-
hlas za dost vhodný k zpěvnímu c^vj naťamnč bouřlivě. Zajímavé ckých povétrňáků dále, leží před
suché stromky u silnice, —
příroda tak velkolepá, jenom u
nás jeví se.
Nenajdete romantiku
v našem kraji. Však tím více
máme židů továrníků a
orkesních přirážek.’
Než pojďme dále, do druhé části
doprovodu. Táta však tvrdí, ze bylo ^e ježek sám na tuto ne- vámi roztroušené dědiny jako bí-
Pepík je kanár s telecíma ušima, příjemnost reagoval docela ne- iá vajíčka jedna nedaleko druhé,
a kdo vi, jestli se při tom ještc j^sky, totiž vůbec neběhal; byl Viděti Kobylí, Vrbici, Čejkovice,
nekřivdí teleti. _ _ jen hrozně smutný x té spousty Bořetice, Pavlovice, Bílovice a
Pepík totiž zpívá zásadně vždy- kojem sebe. Vypadalo to, že z to- Rakvice. Za nimi jsou menší dě-
cky při každé zvukové konkuren- bo smutku a z toho znechucení dinky Němčičky a Štaršičky. O-
ci. Když máma myje nádobí, Pe- pojde. byvatelé, ani pohled na krajinu
pík zpívá, když máma něco tluče Nepošel. Za několik nocí už za- neliší se od předchozích. Komu
v hmoždíři, Pepík řve. a když ma- se ZUřivě běhal po všech mistno- libo, nechť si tu nádherný popis
ma šije nu šicim stroji. Pepi hu- stech. Nakonec se táta se svým krajiny výše položený zopakuje,
láká své árie s takovou posedlosti, strojvúdcovsky tenkým spánkem i to kraj beze stínu. Nanejvýš ví-
že je nutno hodit na klec ubrus. přece jen vzbouřil a jednoho dne ce tu vinohradů. Za to sedláci
Ta je nejlepši utišující prostře- strejdu odnesl do polí. jsou ještě bohatší a možná-li
dek pro Pepíka. Hned přestane Aby Se mj po strejdovi příliš hrdší.
zpívat a začne zobáčkem vytaho- nestýskalo, přinesťmi táta z Pra- Avšak liší se poněkud krojem,
vat z ubrusu nitky —- máma mě- ( by škrundu. Škrunda byla tak
la už takový vyřazený ubrus, kte-j odlišná od Strejdy, že se zdálo, že
rým sl občas vykupovala Pepíko- s n{ nebude žádná zábava,
vo mlčení. ^ ^ ; Ležela na dně tátovy tašky, ja-
Pepik byl starý mládenec, a ko kamen a tvářila se jako mrt-
když zrovna nezpíval, býval u- va Vzaj jsem ji do ruky. Škrun- kteří nemají červených gatí, to
krutně smutný. To coural po dně da nic p0dival jsem se na tátu se neví. A to jsou obyvatelé všech
paprsky tak, že i jich úloveě ryb
byl dotčen. Ryby byly doprave-
ny na trh do města Osaky a li-
dé kteří tam ony koupené ryby
požili onemocněli. Těch 51 lidí,
kteří pužili ony ryby jsou oše-
třováni v nemocnici v Osaka,
V A «A A «A a1* A A V 9 rt * 9 O O 1 97 OJ C O «•
UcijJUiiorwu. ivuvuu v AJKA.A. *-
huje také krevní tělíska, což či-
ní ona onemocnění velmi váž-
nými. ,
Přítomně sešli se v Tokyu ja-
ponští a američtí znalci radiolo-
gie ku podniknutí příslušných
krcků v léčení 23 rybářů, jichž
loď byla zasažena nukleárním
zářením. Mezi členy oné lékař-
ské konference byl profesor Mer
rill Eisenbud, ředitel United
States Atomic Enejrgy Commis-
sion’s Health and Safety Divi-
sion, přiletěvší do Japonska
pomoci léčiti ony popálené rybá-
ře. Byl uvítán americkým vy-
slancem John M. Allisonem. A-
meričtí a japonští diplomati ny-
Múže se něco podobného při-
t hoditi? Proč ne. Někdy v budouc-
školkami a rozumným kácením. (svaJ náhled, že hoch byl odkojen kdyi to nemůže nikdo s ji-
Obyvatelstvo po celém obvodu j nepochybně vlčicí mnoha důvo-, stotou povéděti, ale nepochybně
Středozemního moře v dávných 1 dy- Když byl přinesen v zubože- j budou tomu předcházeti jisté
něm. stavu do nbmocnice, byl 1 Zjgvy. Slunce na své pouti ves-
na těle podrásán, asi od prodírá- j mírem může se ocitnout! v dosa-
ní se houštinami, spíše podobný hu přitažlivosti nějaké bludné
zvířeti. Když byl očištěn, nechtěl ( pjanety. Vzájemná přitažlivost
přijímat! žádnou potravu a chňa, vzbudi u obou poruchy, že ten
okkres McLennan
LOUIS KRAMR
(o znovuzvolení)
E. G. (ED) MAZANEC
JERRY MASHEK
CHAS. YOUNG
RANDALL C. BALLEW
za okresního komisaře Precict i
* *
JESS STANFIELD •
C. C. MAXEY
Za Šerifa
dobách rovněž nešetřilo lesů a
tak mnohé krajiny spustly. Ká-
celi stromy pro budování námoř-
ních lodí. Féničané, Arabové, Ře-
kové, Francouzi a Španělové. V
Dalmácii Benatčané natropili
H. C. COLEMAN
,0 znovuzvolení)
Smírčího Soudce za Precinct 3
ROBERT (Bob) STEINOCHER
Za konstebla Precinct 3
pal po ruce, jež mu potravu po-
dávala. Jeden z našich nemocni-
tím mnoho škod, že ty skalnaté, v ,
vrchy jsou holými, odolaly jen! cnich z™enců mel napad, aby-
nékteré houževnatější stromy. V! ma poda i syrove maao; ____________
těch vyprahlých zemí vydržely kdy_z potravu, kterou jsme do něj. do SV£ r0dinky. Asteroidy krou-
jich obapolný vliv pocítí i naše
země. Bude-li menší ta neznámá
planeta, slunce ji na hezkou
vzdálenost rozerve a přitáhne ji
místy olivové stromy a v severní násilně vpravili vyvrhl
Států přichází olej z oliv v pěk-
ných plechovkách galonového
obsahu a méně z Itálie a Řecka
a snad trochu ze Španělska. Je
dosti drahým, snad galon stojí
více než pět dolarů.
Stromoví je však velmi otuži-
Když to syrové maso dostal,
spolkl je jak divoké zvíře bez
rozžvýkání, dalším důvodem je,
že má velmi bystrý čich jako ma-
sožravá zvířata. Když syrové ma-
so je drženo ve vzdálenosti a ne-
vidí jej, podává zjevné známky,
že je cítí a jako zvíře vše očichá-
lým, některým druhům neublíží vá. Vůči lidem se stavěl nepřátel-
ani tuhé mrazy. Když před ně-jsky a jeho křik podobal se zvíře-
kolika lety postihl zde mráz s le- čímu. Nechtěl piti vodu z koflí-
dovicí fíkové stromy, poškodilo ku, když však jsme ji nalili do
to mnohé, ale do léta vyhnaly mísy, sklonil k ní hlavu a chlem-
nové větve a přinesly přece úro- stal ji zrovna jako zvíře.
du, ač zmenšenou. Datlové stro-| , . ......
my jsou přímo požehnáním pro' Jsou znamy veruhodne pnpa-
žicí také jako naše země kol slun-
ce v dráze mezi Jupitrem a Mar-
sem jsou také zbytky nějaké při-
tažlivostí rozervané planety. Při-
tažlivost nebeských těles je ve-
likou a působí na velké vzdále-
nosti.
Max Švabinský,
proslavený český
umělec
Araby v poušti, kde se uchytí a
tak si jich velmi váží a z dějin „ . ,, , , .
víme, že byla lípa u starých Ce- “““'í™1,1.
chú posvátným stromem a jak
dy, že i malé děti byly dochová-
ny vlčicemi, zrovna tak jako zví-
někdy
zvířátka jiné odrůdy, jako pří-
naši otcové a dědové opatrovali kladně f«V k°ťata- Je. t0 vr0'
s velkou láskou každý ovocný zen?, Pf. “J™*" *
. opuštěných sirot. Ve Spojených
Lípy vzpomínali ve svých bás- Státech’ v Jižní éásti když tam
nich 1 naši básníci: “Pod lipou v Plovalo ,es ě otroctví dost. de-
.. . ti těch plantážníku bylo kojeno
za Okresního soudce
W. V. DUNNAM, JR.
OKRES BELL
za Státního zástupce
(State Representative)
O znovuzvolení
REUBEN (ŘÍP) TALAŠEK :í
OKRES ELLIS
MILTON HARTSFIELD
za Okresního Soudce.
ERNEST F. HODO
za Okresního Komisaře
Precinkt čís. 2
E. J. KENDALL
íikresního komisaře precinkt
číslo 2
(O znovuzvolení)
Přítel Anton Hamusek odbdržel
z Čech krásnou knížku obrázků
malovaných a kreslených uměl-
cem Maxem Švabinským, jež vy-
dal spolek Československý spiso-
vatel, ku jeho 80. narozeninám
loni. Bylo vydáno jedno a čtyř
barevným tiskem národním pod-
tiché chaloupce skryty moje stát- “ “"'T nikem Orbis- Souhrn těch obráz-
ky, stříbro toť otce šediny a zla- f. vychováváno černoškami Ma-1 ků na krásném papíře nese ná-
to srdce matky.” Básník Svato- ‘ zev čas”, s lyrickým do-
pluk Čech též zabírá lípy do jed- £ yž d t n? N Šařma provodem od Františka Hrubína.
né ze svých znělek. . . “snad pŽ liberu Dr Sarma Knížka nese vlastnoruční věno-
tam vzkvetou slávské lípy, na piaV1.-. Na^1 snahou zde v ^e-1 vúnf UmělCg přítgli R. A. Hainus-
„ í mocnící je hochu vratiti zdraví a
HudsoOT, _MissiaSlpp,.” Byí toserr vychovatl z něj norm41niho 41o.|I:ovl-
J..4 U, včka- Neví se, zda později se naj Sám se pamatuji, když jsem1
něco upamatuje z dob jeho žití v' ještě dlel v Praze, že se tenkráte:
džungli. Jsou známy případy, že kritika o tomto, tehdy mladém |
se děti upamatovávají v pozděj-
ším věku i na některé příhody
utkvěvší jim v mysli z velmi ú-
tlého věku.
schnou, jedna haluz za druhou.
Hora v Andech má
hysterické
záchvaty
Nová trávní
\
rostlina
umělci velmi pochvalné vysloví-!
la, to bylo asi před 56 lety. Jeho
práce tehdy upoutaly na umělce
Švabinského značnou pozornost, j
Myslím, že jsem sám tehdy ně- 1
které viděl. Dnes zřím po letech j
opět jeho práce a musím říci, že
vykazují vysokou uměleckou ú-
roveň přesně do detailů provede-
ných. Ti motýlkové a broučci nc- |
sou pečeť přesného odpozorová-
ní a uměleckého provedení. Tu 1
•Hanák má červeny gatě,
to se o něm ví;
on se može verovnati
generálovi.”
Že však žijí na Moravě Hanáci,
Po celé části západní jižní a-|
mérické pevniny pne se pásmo
nebetyčných hor, z nichž někteří
ti horští velikáni jsou činnými i ve východní části okresu Har-
sopkami. Když ta jejich nej- ris sledují rančeři pokusné pě-'trs rudých malin s listovým, tak
spodnější vrstva nespočívá d°~ stění nošvého druhu trávy při-1 pěkně zachycený je obletován]
bre v kline maminky země, dava vezené z Kanárských ostrovů, rojem motýlů různých druhů,
to sopka na jevo otřesem někdy vědecké jméno této trávy je jinde kus lučiny s motýly a brouč;
tak mocným az pohne hlubokým “Phalaris minor”. Je pokusně ky s letícími ptáčky na blankyt-
. , . ., , _ nitrem zeme. Pak ze svého jícnu pěstěna na pozemku John Bene-1 né obloze tu opět hlavičky bodlá
ni vyjednávají o pcmoci, která chrIi popei s mraky plynových še jižně od Crosby. John Beneš ků skýtají nektarovou hostinu na!
dvmů. kameni a pioudy zb°U'Ci je pěstitel rýže u Baytown. Ona niCh sedícím motýlkům a lákají
lávy. V jedne z oněch zemi bii- šťavnatá travina je nyní 30 pal-. jjné kol poletující,
že toho nejzazšího horského pár cú vysoká a jak on podotýká, po
sma je Bolivie. Dříve jsme o té zasetí v listopadu stála ve vodě! Nejsou to jen ti motýlkové,
20 oslob ze 160 postižených yy- j zemi mnoho nevěděli, až hou- hluboké od čtyř do pěti palců jichž barvitá křidélka tak prav-
kazuje, že mají počet bílých i st0nský těžař oleje vyslídil, že je hluboké a pak vydržela velké su- divě podal, i ta tykadélka, spirá-
krevnich tělísek menší o 1000 tam asj dosti oleje, jež by stálo Cho jsouc stále zelenou. Okres- lovitý sosáček, ti broučci na 0-
za těžení a tak ten těžař Glen ‘ ní* zem. agent, řekl že slibuje o- ' něch obrázcích jsou tak živí. Ta-
McCarthy poslal tam potřebné svědčit! se dobrou zimní travi- ké zachycené květinky a kra-
zařízení se zkušenými zřízenci. I nou 13Inky jsou pěkně vymalovány s
Hlavním městem této republi-| _________ | pěkně zachyceným odstínem ba-
ky Bolivie bohaté na nerosty, je' ’ | rev, jak je odpozoroval. Umělec,
La Paz. nálezá se v horském ú— města La Paz okrsku Temblade- který to tak dovede zachytiti,
by měla býti poskytnuta poško-
zeným a o náhradě přislíbenou
vyslancem Allisonem. Nemoc-
niční lékaři v Osaka nalezli, že
pod normálem činícím od 6000
do 7000.
Jeden a třicet jiných osob by-
lo čním zářením méně dotčeno.
Z 23 rybářů popálených radio-
vým zářením pět se jich nalézá
ve vážném nebezpečí, dva neb j dolí, blíže něhož se nalézá ho- rlni. To není zrovna vítaným mě- musí míti zájem o přírodu a také
tři mohou zemříti, ježto jich tě- ra jucamarini. Snad někde poblí- stu La Paz, neboť jim připomí- ji milovati, neboť jinak by to ne-
lo je proniknuto nebezpečným j ge ^am Glen vrtal pro olej, ně- ná pohromu postihnuvší jiné mě- docílil s takovou dovednosti. Ten
---------------- , — ---------------------------- ~~ —......- ------------- prvkem, známým co strontium kdy také upotřebuje se dynami- sto v pásmu And v Bolivii, když lyrický doprovod Františka Hru-
klece a otráveně pípal, nekoupal vyčítavé: “Co s tim?” Táta věděl něch dosud vyjmenovaných ves- 90. Výbuchem vodíkové pumy vý j tování Ve hloubi vývrtu a to o- město Hanco-Hanco bylo náhle bína je opravdu krásným dopro-
C. H. Ghernoský
PRÁVNÍK
Vyřizuje veškeré soudní zále-
žitosti.
úřadovna: 936 Bankers Mort-
gage Bldg., přes ulici naprati
Krc-"* budově.
Houston, Texas
se. rtefrčel s jedné stěny klece na c0 poi0žiI Škrundu na stůl, bři- nic, k nimž by snadno bylo lze
druhou, ani trochu kanářiho tě- Chem vzhůru. Škrunda ihned da- připočísti ještě Bojanovice, Pole-
locviku neprovozoval, zkrátka, u- ja najevo, že je živa a že se ji to- hradíce, Diváky a sousední vsi,
chodně od Maršálových ostrovů, j třese útrobami země. Ta podzem pohřbeno pod lavinou kameni sy vodem. Lehce stylisované verše
byly dotčeny lodi ve vzdálenesti t nj ZVuková depeše snad dostihla pajícího se s hory a jeho obyva- pasují Jej na básníka značné vy-
--------- ... . . 1200 mil od místa výbuchu. Vid- až k té hoře. Ta se nyní chvěje telstvo, že nezůstalo po městě a školenosti, Jenž ovládá vzletnou
krutný spleen na něho přisel. hle nelíbí. Vytáhla hlavu, zamá- kdyby se nelišily úplné svým ná- no, žc ony výbušné pokusy, áčko-! a to tak mocně že spouští haldy jeho obyvatelstvu ani stopy. Ťo mluvu a pěkně ji splétá ve verše
A tohle naše máma aiážela jc- Vala ocasem a všemi čtyřmi, po- řečim. Od pravých Hanáků z po- liv byla učinčua mnohá ochran 2emě a kameni na severní okolí ae přihodilo v šestnáctém století, ladných rýmů. Je v tom ohledu u-i
Ernest J. Hank?
Právník
Houston. Texas
Éáí*Í* '
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 36, No. 17, Ed. 1 Friday, April 23, 1954, newspaper, April 23, 1954; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783062/m1/4/: accessed June 20, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.