Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 36, No. 26, Ed. 1 Friday, June 25, 1954 Page: 4 of 6
six pages : ill. ; page 21 x 17 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
rtr- m--4
CBCHQBtQ yÁK-
V p á t e k, dne 38. června 1954
Čechoslovák! tí Eskymáci, neradi
A WESTSKÉ NOVINY
Published Every Priday by
ČECHOSLOVÁK PUB. CO.
WEST, TEXAS
OFFICERS:
Jo?. F. Holásek,' President
Jerome Kopecký, Sec’y-Treas.
DIRECTORS:
Vk. F. Holásek, F. J. Čoček, J. A.
Orbanovský, Jos Pavliček,
Jerome Kopecký, Frank
Marák, ml.
ťředplatné — $3.00 Subscription
mládě by se mělo již k světu, ne-
bylo by poslední vejce ještě anl|
sneseno. Nezbývá tedy kukačce,, S6 V S LíllV
než bez ohledu na svou pověst u- "
dávat své děti, jak se to právě
hodí.
život vrací
V roce 1944, když Spojené Stá-
Kolik jich při tom zahyne;
protože vejce byla vložena do ty byly ve válce, nějaká chytrá
hnízda ptáků, ptáků tak malých, I hlavička si vzpomenula na Alas-
že prostě nemohli podvržené ku- * a v dumání si vzpomenula,
lané peníze přijdou mezi ty do- stále, příbojové vlny stále nará-f n » j i i i ^ Rudolf Vorel-
morodé lovce. Platí až půldruhé- ží na břeh menší neb větší silou.; (i) lW SP Slil lO kil V-'
ho dolaru za velrybí kůži, kterou Valící se vlnobití ku břehu pří-1 ™ OMUU) nuJ
žvýkají jako žvýkaci gumu. Ně-i náší zrnka pisku, menší ulity 1 i i rii
které z těch potravin civílisace, mořských zvířátek vybudovaných í QV IlílStíUíl V3.IK3.
staly se jim skoro nezbytnými i z vápeničtého obsahu mořské vo- ( J
Virgo Intacta
(Panna neporušená.)
New York v květnu 1954.
Loudám se po cestách exilu a
ných způsobů hmatatelných,
jenžto jsem letory jíž poklidné,
povahy a charakteru poněkud
‘ vyrovnaných a mravů přísně ná-
boženských, což každý neni.
Ať jsem oponoval Jak chtěl,
V tamním obchodě naleznete ty nepatrného mořského živočicha.,la<
“blue point” ústřice v plechov-,Ty ulity vyvržené na břeh jsou' President se scnvaienim xon-< dím Křižovatkám a všelijakým iinoň ne£iai
kách, zavařené maliny a chléb,(vlastně již jich rakvičky, něja- c®n zákrutům se vyhýbám a přece ze, Hustil do mne 1 l mj
.nn itě- Po Pěšinách ani okolo necho- nlc plátno, vedl pořád svou a za
schválením kon-1 Hím IfWinvQflrám O víolltolrvm si_______i
Osobni útoky a dopisy urážlivého
obsahu nebudou uveřejněny.
Ceny oznámek sdělí se na
požádání
Advertislng rates upon
X request
ŽENEVSKÁ KONFERENCE.
Ta ženevská konference,
bezúčelný, planý žvast,
těžko lidi přesvědčit!,
kteří chtí jen loupit, krást.
Jejichž cílem, podrobit!
sobě malé národy,
slibují jim modré s nebe,
pod předstírkou svobody.
Chou En-Lai a V. Molotov
totožný dnes mají cíl,
aby jejich komunismus
celý svět si podrobil.
V Ženevé se páni vadí,
panuje tam bezvládí,
pochybné reformy v světě,
mnohý národ zavádí.
I ta malá Guatemala
vyzývavě vzdoruje,
a dle moskevského vzoru
pravdu dnes překruje.
Dr. P.r
za 75 centů bochník. Eskymákům! kým způsobem zahynuli ti jejich skoro ve všech oborech průmyslu smůly nevycházím. .__.... . _ ~
kaččí dítě uživit! *Kolik se jich1 Proč by v těch ledem a sněhem j váak léPe chutná velrybí a tule- obyvatelé. ® mezd a nájemného. | Hledám duši spřízněnou. Když čeciJ ^Dřtoufainieí*íSi"
vůbec nevylíhlo neboť nepozor-! pokrytých končinách nemohl bý- nl mas° a 0”° f karibů. Pak ryb V moři jako na pevninépanuje by nesmél hromadit! už to ňemůže být déva lepa> zrov nravda nln/ n,áleM"
vůbec nevyhhlo nebot nepozor | p néjaký ten praminek podzem- (a vodního ptactva. Rodina esky- zápas mezi jedinci tvorstva. Na- Potřebné suroviny ani zvyšovat! ■ na v rozpuJcu> ani ne žena střed- nívinní H °n*
m opuštěného' Jak; ního oleje. Tehdy nebylo těžko mackeho dělníka tam zaměstná- leznete ulitu s provrtanou dírkou yfrobu pro občanskou spotřebu, I nich let a vrstev, jsa od přirody * h *JJ®přlBV*J^J1 d0
10 onušténeho. Jak ^ tcn ného odborem námořnictva u-(neb i více, tu vyhroužil néjaký ° vše po triměsíce To by bylo, člověk skromi1ýi spokoJ11M bych
lionek, zvláště když se zásoby 0-, trati měsíčně asi 300 dolarů v ob- j nepřítel a její oDyvatei tak za- -*n J:? 79 ^ ™yhy valka se ;sc jakc úderník e novátor v ni- ..°.ná\že,jítakt_tak chtěl vyko-
leje povážlivě umenšovaly a my Chodech za potraviny. Letecká j hynul, jiná je vyštípnuta asi kle- Protáhla, měl by kongres na sta- nění plánů na stotřicet procent, .. .
isme hleděli míti nějaké větší a1 sazba za potraviny z Fairbanks1 pety nějakého mořského korý- rošti odhlasovat! potřebné záko- g přiměřenou hospodyni, jako Drí°J®híí*Srpěí
• ------- -------- šovce. Vlny ty ulity přivalí na ny.Při menši inflaci kontroly by měl můj dobrý Jítef( dej mu * "*«»*■*
písčitý břeh, některé tam zane- byly zmírněny. Mzdy dle dosa-,pán Bůh nebe Evžen záhorský> Ja °*achyc®nymi re-
chají, jiné odplaví. Obdivuhodný vadních náznaků by podlehly j farář svaté církve římsko.kato- Psaníčky*
pohled je na kroužící vzduchem rovněž omezeni jako ceny všeho |Ucké Panny Marie ustavičné mÍÍ® ®e. t^eml kamínky Víra,
....... **—Tjr- --1 — J Nadeje a Laska, ze svaté Hory za
pětník, jetelovým čtyřlístkem,
nevylíhlo, neboť nepozor
ná máma
hnízda dávno opuštěného! Jak
tragický osud stihl mnohé kukač-
čí mládě, které se vylíhlo sice v
hnízdě obydleném, ale tak hlu-
bokém a s tak úzkým vchodem,
že když mládě trochu vyrostlo,
nemohlo z dutiny stromu vůbec
vylézt. Když je zoufalí nevlastní
rodičové nakonec opustili, proto
stálejší zřidlo oleje "na dalekém Je 20 centů za libru,
severu, kudy by snad na nás Ja- Když ony výdělky ustanou, jak
ponči mohli udeřiti. V roce 1909, budou tamní Eskymáci živi. Bu-
Charles Browser, bílý obchodník dou ochotni ku návrtu do dřivéj-
že jejich čas krmení mláďat už kožešinami, jenž své zkušenosti siho života, k£y^ s* *a*ykli na
minul, zahynula mladá uvězně-! na dálném severu vylíčil v knize lepši a pohodlnější život? Budou
racky. Ti jsou vyškolenými let-
ci, v letu lapí lehce vyhoděnou
jiného. Ku oddělování asi ne-
dojde. Výroba potřebného zboží
pomoci.
V této člověčenské potřebě, z
nákutoítabWně hlady Kutat! “Plity Years Below Zero”, upo- moci bydleli v těch nových do- potravu, dovedou upotřebit! v bude jen pozvolna umenšována, j důvoda jedlné hospodářskýih, Je štěstí a
a kornu .»# vttdu, * u C** smp mech, jež mue. bytí vytipěny letu vzdušných proudě. Překoná- l*j« v neytmévniře. ledujte od 6ehož se m hospodyné “>***»»»“«•-
čí máma nesnáší vejce přímo do
hnízda, nýbrž snese je prostě na
zem, pak je vezme do zobáku a
do vyhlédnutého hnízda je vloží.
son prolíná na povrch olej. • Přes půl roku olejem stojícím 30 vaji ve vzletu ten nejlepěi druh by válčeni bylo horiim Jak v Ko- odyozuje pozastavll ísem Jedml, žf Ju J«-
zpSvtgpotvrr a ^M J^ ^ SS "várny by byly omezeny na “ Sff ^ ‘ Zených réh0%
----- - dohlížitelů té Alaska Natlve vzlétnout!. Oči musí míti výbor- normální spotřebu nutných za- nn,lf£jf íoom „nÍQl se někde .pozdrželo před mnoha
--------------- ‘ námořní odbor tam utvořil Na- z donnzitem te Aiaska Natlve, vzlétnout!. Oči musí míti výbor- uuinycn Doufat jsem pQČal ihned> aniž “ v
A jaké může být kukaččí dítě, i vai Petroleum Reserve No. 4 — Service měvší dohled na ty domy ný, uzří s výše menší rybku, jež sob surovin podle schválených bych byJ pomyslei v srdci svém!1 běh íf !^h. událostí»
Žežulenka kuká
Dr. Josef Kolář
V lidových písních a koledách
kuká sice už od vánoc, ale ve
skutečnosti kukaččino volání je v
našich lesích jedním z poslů ja-
ra. V té době se totiž kukačka
vrací z letního pobytu v Africe.
Chcete-li znát přesně datum to-
hoto návratu, poraďte se se sta-
rým příslovím, které praví, že
kukačka 18. aprile přicházívá a
19. aprile musí přijít. Toto lido-
vé zjištění odpovídá i zjištění vě-
deckému, že obyčejně nejpozději
,r nn- .... jsou již kukač-
.j v celé střední Evropě, bez o-
hledu na počasí. Někdy jsou tu
už počátkem dubna.
Kukačka patři k nej vykřiče-
nějším ptákům, ne snad .pjrgj5M$j
vlastní křik, ale pro ten, který
natropili o ni lidé. Je užitečná 6t
není? Posuďte sami:
1. Je vzorně špatnou mámou.
když je takováhle máma! Jak ča-
sto se stane, že párek drobných
konipasů ošetřuje s dojemnou
péčí podvržené mládě, které vše-
chny jejich vlastní děti již zniči-
lo a že je ošetřují ještě i tehdy,
když už všichni ostatní kompa-
sové odletěli na jih a pčctounům
hrozí smrt z tohoto opoždění.
Když konečně kukaččí mládě,
které je zprvu nesmírně ohyzd-
né, začne samo létat, v téhle ro-
dině vypukne zvrácený pořádek.
Dítě, několikrát větší než ubozí
pěstouni poletuje svévolně po le-
se a ustaraní, ulétaní konipásko-
Dělnici nebudou
nařízením,
na hřích požádání.
; periodicky se opakujících se za-
I stavil také.
Jen tak jakoby mimochodem
ve výměře 37 tisíc čtverečních učitelů v osadách Alask, pravil,j se neopatrně přiblížila k povrchu Plánů výroby.
mil. Nic s tím nebylo podniknu- že v Barrow to stojí průměrně vodní hladiny a rychlostí blesku podrobeni žádným uauanuu,, Ne ještě jak se patří v počátku,!
zkumné práce ve větším měřítku, městnaní Eskymáci dovoliti. i nazvati graciesním, jako tanec ve^větsim men u jak v®•„ nu byl mým převzácným příte-
Základna výzkumů byla budová-J. Někteří nyní ještě dostávají vyškolené baletky.
I světové válce a jako ve válce v jgm
na čtyři míle východně od esky- j podporu v nezaměstnanosti, ale! 0 bezpečí koupajících dbá po- Bude-li zasedati kongres v. Mjj0štír Mlejňský — Sekerník,
mácké osady Barrow, odkud by- i ta přestane a co potom. Tam zi-j bfežní policie ve velmi sporé u- „ ° ^„L,a„ JÍ,^1 činil si na ni právo přednostněj-
bylo už dvaapadesát let a on v
průvodní žárlivosti, moje zajisté
mužné chování k protějšku na-
zve mladickými výstřelky. Což o
to, bývaly také, ale co je to plat-
ly vrchný pr^e řízeny V devíti ma Je — _ Idy* W-fc | ^ Jen Mt^lho- 7^
.......-«■■■«
na jeho pokřik hned nablízku ně- i Nalezly se
jakým soustem. lejová zřídla a jedno plynové a
Za tohle za všechno drobní ptá
ci kukačku nenávidí snad proto,
že pudově cítí, že nikdo z nich
není ušetřen nebezpečí, že jednou
kulcaččino mládě zničí jeho rodi-
nu. Je to celkem sto šedesát dru-
hů drobných ptáků, kterým ku-
kačka svěřuje vychování svých
mláďat, kukaččino vejce je také
velmi malé, takže v hnízdě drob-
ných ptáků je od vlastních vají-
ček téměř k nerozeznání. Sku-
tečných nepřátel kukačka vlast-
ně nemá.
Tohle všechno je jistě o ku-
kačce špatné svědectví s hledis-
ka lidské morálky, je to vše
zkrátka hrozné. Jenže příroda se
neřídí lidskou morálkou.
V přírodním dění je kukačka
důležitým článkem, neboť vlast-
ně na ní jedině 4 spočívá bdění
nad týn, aby se příliš nerozmno-
Sllý‘’žrkvé chlupaté housenky,
které by jinak strašlivě zpusto-
Své děti dává na vychování je-1 šily lesy, háje i louky. Snad jste
ště dříve, než se narodily, čímž 'takovou housenku sami viděli
předstihuje i samého J. J. Rous-1 zblízka, snad jste se ji odvážili
seaua, který své děti dával do
chudobince. Žádná čítanka se
proto neobejde bez článku o ní.
2. Lidem na venkově předpo-
vídá nejprve, za kolik let se vez-
mou, potom kolik budou mít dětí
a nakonec za kolik let je odnesou
na hřbitov.
vzít do ruky a poznali, jak lehko
se takový ulomený housenčí
chlup zabodne i do lidské pokož-
ky. Musí mít tedy kukačka na
své oblíbené jídlo žaludek dů-
kladně vydlážděný. Také že má.
místo slušného kukání, že bude
ještě dlouho pršet. Této mete-
orologické služby jest si dnes ob-
zvlášť vážiti.
4. Požírá chlupaté housenky,
které jsou postrachem lesů a kte
ré ostatním ptákům nechutnají.
5. A nakonec tu špatnost nej-
větší, totiž s lidského stanoviska.
Kukačka jest nepočestnost sama,
je to tvor povětrný a helm-
brechtný, na svou pověst vůbec
nedbající. Je úžasně chtivá lásky
a za nápadníky se může doslova
ulítat. Než sežene prvního milov-
níka, je potichu, snad ze smutku
nad svou opuštěností, snad z o
patrnosti, aby svou výřečností
hned prvního neodstrašila. Ale
po svatbě! První milenec často
ještě týž den má parohy, často
hned dvojnásobné a každý další
milenec jen zvyšuje kukaččino
roztoužení, které na konec vrcho-
lí jakýmsi milostným šílenstvím.
Kukačka volá bez ustání dalšího
a dalšího milence, až jí hlas pře-
skakuje. Musíme říci, že nalezne
těch nápadníků dost a dost, ne-
boť v kukaččím národě je dva-
krát více samečků než samiček a
tak se stává, že jednu roztouženě
pípající a chechtající se samičku
sledují dva, tři. ba i čtyři samci,
kteří nakonec také docela ztratí
hlavu a slepě dámu svého srdce
následují. Tak slepě, že vůbec ne-
vidí celý ten posměšný svatební
px*ůvod sestávající z drobného
ptactva, které na zamilované do-
ráží. Jak těžce jsou samečkové
zamilováni, dosvědčuje to, že se
mezi sebou ani neperou.
“Ale ty následky," řekněte si
se svého lidského hlediska a po
lidských zkušenostech. Nezapo-
meňte však, že jsme hned na po-
čátku konstantovali, že kukačka
Je neobyčejně a bezpříkladně
špatnou mámou.
Když přijde její čas, začne sná-
šet vejce. Ale jak nemožně je za-
řízeno zrání vajec v jejím těle!
Kukačka snáší jednu dávku va-
jec plných čtyřicet dni a to Jěd-
po vejce obden. Je tedy nemožné,*
aby st vůbec pókusila sama vy-
Žaludek dospělé kukačky je ze-
vnitř vystlán kožížkem housen-
3. Předpovídá počasi.Každý ven' &ch chlupů, které se do jeho stěn
kován ví, že když kukačka náhle j zabodaly a které tu nyní tvoří o-
propukne v nevázaný chechtot' chrannou vrstvu proti jakému-
1 koliv poškození. Ale třebaže má
kukačka žaludek takhle chlupa-
tý, přece se jen neodváží hou-
senku spolknout jen tak beze
všeho. Uchopí ji za zadeček a
začne s ní práskat jako bičem,
desetkrát, patnáctkrát i dvacet-
krát jí švihne. Dělá to tak dlou-
ho až všechny k obraně naježené
chlupy jsou vyvrácený “z koře-
ne” a z housenky, která je ovšem
hned na počátku téhle jyi7Tt.edu-
ry mrtva, vystříkaná všechna vo-
da; pak teprve je housenka po-
hlcena.
žádné z oněch dvou zřídel neby-
lo vhodným pro obchodní využi-
tí. Tak v roce 1951 další práce u-
stávaly, ač se dosud pokračovalo
1 s vrtáním v naději, že se nalezne
nějaké větší zřídlo, jež by bylo
vzpruhou pro pokračování v pra-
cích onoho projektu. Poslední
zpráva o zastavení všech prací
na onom projektu byla uveřejně-
na 6. března 1953. Eskymáci o
tom též četli ve Fairbanks News-
Miner, došlých tam do vesnice
letounem.
Během operaci na onom pro-
jektu byla tam zaměstnáno 125
Eskymáků při průměrné* týdní
mzdě .140 dolarů. Několik rodin s
dospělými syny mělo dvakráte a
i třikráte větší příjem. Eskymáci
jsou jako děti, zrovna tako ně-
kteří jiní málo civilisačně vyspě-
lí národové, kteří neznají cenu
peněz a jak s nimi zacházet!. Br+
zo se však naučili po příkladu bět
lochů zpříjemňovat! si život vy-
dělanými penězi. Stepe Hopson,
míšenec, vybudoval divadlo, poz-
ději větší obchod pro Eskymáky
a pak kooperativní obchod. Kaž-
dé divadlo ukazuje různé obráz-
ky dodané letecky z Hollywood,
každý večer. Ty navštěvují celé
rodiny, nejprve jdou na jedno
představení v jednom divadle a
potom jdou do druhého divadla
na jiné.
Pouze někteří z nich opustili
to ledné pobřeží, jen několik jich
bylo ve Fairbanks, ale nyní ví
jak vypadají zelektrisov.ané ku-
chyně, jak vypadají pokoje s vy-
cpávaným nábytkem, koberci a
žaluziemi a pěknými postelemi,
jako u těch “groins”, dlouhých
to hrází, vnikajících bočně do
moře, kde snad mořský příboj to
tam hodně vyhloubil a panuje
tam silný spodní proud, ty bývá-
dříve, musili vyčkati. Kdož lov
nebyl vydatným, nebo je někdy
zklamal, mřeli hladem. Nemohli
nikdy míti stálého bydliště, mu-
seli měniti místo pro lov. Tím zá-
pasem s přírodou se otužili, že
mohli v onom drsném podnebí
žiti a vytrvati.
Budou schopnými vésti opět
podobný život, když okusili ten'ajk"' aby sě'vrátiL Moře skýtá
život bělochů? Snad, ale jistě se • pfjmo čarovný pohled svým po-
jim to nebude zamlouvat!. To je J
kde běloši často chybují, vytrh- vezmete-li nezKalfenou moř
nou domorodce z jich zvyklého skou vodu do ruky, shledáte, že
prostředí, domnívajíce se, že jím je girou vzdor svému solnatému
tím polepší, ne však vždy, jako v, nhsnhl. riAlfiii iiž béře na se-
lo za následek inflaci a již by
mohla následovati ještě horší de-
flace, třeba podobná oné z roku
1929.
V Ženevě, kde se ty figurky na
mezinárodní šachovnici pohybu-
^3,^ Svýcatl onu hru velmi pe«l-
daleko, tu policista volá jej pro
nikavým zahvízdnutím na píšť
» . obsahu, ale déleji již béře na se-
tom případě v Barrow, když se be ^to^ený nádech, trochu
nemínilo do onoho projektu vkla dále zelenější a na dalekém ob-
dati více peněz, bez pomyšlení, zoru> kam až dobrý zrak dosáh-
co budou dělati oni domorodci,! ne> kde jako by se zdálo> stýká
když zaměstnáni přestane. Zrov- , ge g modrav0u oblohou, má barvu
na jako lidé odešlí z farem jsou modrozelenou. Ten příboj je i
blízko nepříliš hlubokého pobře-
ží, tak kol hloubky od tří stop
^výše je tak silným, že kdyby člo-
věk nestál pevně a pevně mu ne-
fcelil, příbojová vlna by jej pora-
zila a ta vracející se vlna podmí-
la nohy. V moři panují dlouhé
proudy a posledních několik týd-
nů byl o tom podán přesvědčují-
cí důkaz připlavením tam z hod-
opět poTelšřdoW na*Galveston, | ný°h dá[ek sP°ust cbap^h’ ^„a"
třní části až moři, ku té vysoké «é mořskou travou, (?ea |Jas ’
bylo jí tam jeste u te hráze po
v tom ve městech zle, když se do:
staví dlouhá nezaměstnanost,
neradi se vrací zpět na farmu.
Ve městě oleandrů
V neděli, dne 13. července roz-
hodl jsem se, že si udělám jed-
nodenní prázdniny a podívám se
a masivní hrázi, mající chrániti
Galveston před vzedmutým a zu-
řícím mořem rozbičovaném huri-
kánem. Největší pohromu huri-
kánem zažil Galveston v roce
kde již sídlí po drahnou dobu
četně našich krajanů. Je tam to-
ho dosti, co může návtěvnika za-
jímati. Galveston leží na severo-
východním cípu ostrova téhož
jména a tak je otevřen z jedné
stálém odklizování celé stohy a
ještě byla stále tam proudem při
nášena.
Má hnědě zelenou barvu, při-
chází v trsech na kterých jsou
bobule průměru od tří šestnáctek
palce výše. Opomenul jsem je o-
chutnati, tak nevím jakou mají
asi chuť, což byla ode mne ned-
balost. Vím, že na ostrově gal
_ ‘ vě pozorují a dle jich náhledů,
ta hra může značiti rozkol a za-
končiti bouřlivě. Švýcaři již po-
malu nakupují potřebné věci a
dle jich pozorování to samé dělá
Anglie/ Evropská Obranná Spo-
lečnost Národů se asi rozpadne,
neboť ostatní národové bojí se
znovuzrození průmyslového a vy-
zbrojeného Německa, mají oba-
vy, že by se mohlo spojiti s Rus-
kem. V západní Evropě hromadí
se zásoby neprodané oceli a uhlí,
což se nezamlouvá německým
průmyslníkům tou evropskou u-
helnou a ocelovou společností,
European Coal and Steel Com-
munity, jíž jsou vázáni ve výrobě
a prodeji. Někteří němečtí prů-
myslníci jsou přímo proti jejímu
trvání, pro její zrušení. Jako vel-
ká zbrojnice demokracie v Evro-
pě, obdrží Německo plnou pod-
poru a peněží pomoc od Spoje-
ných Států a to se nezamlouvá
ani Švýcarům ani jiným zemím v
Evropě. Švýcaři jsouce tak blízko
té diplomatické kuchyně v Žene-
vě asi čijí, co tam bylo uvařeno,1
mají zkušenosti z prvé i druhé
světové války, kdy se to tam
hemžilo vyzvědači všech válčí-
cích stran a jak to ku_konci do-
padne věděli rovněž předem.
o-
zvěděli, že běloši nespí na kožich strany k širému moři, mexické- vest0nském, který je podlouhlým
Informační služba kukaček je
znamenitá. Jakmile je nějaký !c= v roce ia« Dosraena
r.onoHon hniKpnifíími ihned se! záznam stránka a pul,
z karibů. Něco podobného již vi-
děli v bytech učitelů, misionářů
a bílých obchodníků.. Když ně-
kteří lidé vydělávají více peněz,
najdou se bez obtíží lidé poučiti
je, jak tyto možno lehce utratiti.
Tak když Eskymáci tam počli vy-
dělávati slušné peníze, přišla tam
pravá záplava pestrobarevných
katalogů. Obchod je obchod.
Tamní poštmistr drží záznamy
vysílaných poštovních poukázek
mu zálivu. To názvisko, “město
oleandrů”, (Oleander City) as
obdrželo z té záplavy oleandrů,
jimiž je tam skoro snad každá u-
lice vyzdobena, stromy a keři.
Jsou tam pro ony oleandry asi
příznivé podmínky pro vzrůst, jež
se dnes již rozšířily hezky daleko
na pevnině cestou k Houstonu.
a dosti velikým na rozlohu, chová
se dobytek. Proč ti dobytkáři a
zelináři tam jsoucí ji sami nese-
brali a použili ji ku krmení do-
bytka, neb pro mrvu nevím, Kdo
má dobrý zrak, může se přesvěd-
čit! s výše toho vrchního pavilo-
nu budovy u kopaliště o kulato-
sti země. Je z něj hodně daleký
Obvinil mne ze spádů lidské
prostopášnosti, zapříčiněné ja-
rem a volání dálek, jako lev
řvoucí.
Držel mi nehoráznou přednáš-
ku s obsahovou náplní, v řeči ply-
nulé, s patra, bez poznámek, ja-
ko bych byl nějakou sešlostí dů-
věrníků, podle Košického progra-
mu neobnovené strany republi-
kánské v Kozojedech.
A, že prý se^ dotýkám děvčete
myslil, že také rozum.
Svoji úhlavní přítelkyni chová
prý v obmezené úctě, ježto ni-
kde, nikdy a s nikým nebyla jiná
jen s pohyblivou mravní stupňo-
vitostí, tělesně vyvinutá, politi-
cky vyspělá po řádném strani-
ckém školení a ježto mnoha od-
borníky vyzkoušena z předmětu,
zove se: Virgo intacta.
Nač a prpč tolika řečí.
Mohl říct krátce a jednoduše:
“Halejte člověče, to je moje milá
a koukej tedy odprejsknout.”
No a já bych šel dál, podle
programu strany, za vytčeným
cílem až k pietám nej vyšším.
Proč před těmito vznešenými
onoko, způsobem viditelně hma- ItamBdÍrntSu”
tatelným, ač je mi známo, nebo
by mi známo mělo být, že právě
jí pojímá do sféry svých zájmů,
podle vývinu situace a různých
disposic.
Hrom, tě chlape, po poli hoň!
Za prvé, děvče je odjakživa ro-
du středního, poněvadž na něj
můžeme ukázat — to — a ne —
ta a ta nebo taková.....
Za druhé, nebylo to už žádné
děvče, nýbrž osoba přespělá moc
dávno. * 1
Za třetí a za další, nedopou-
štím se vůbec žádných viditel-
Mají různobarvé květy od svě- rozhled na tu domněle na obzo-
že bílých až ku rudým. Krásný j ru končící mořskou hladinu, to
V roce 1942 postačila mu na ten
napaden housenkami, ihned se J záznam stránka a půl, v roce 1949 ; stranně
tam stáhnou kukačky z celého
okolí. Jdou za svou potravou všu-
de. Nevadí jim ani chladné poča-
sí, vždyť jsou velmi hojné i ve
Skandinávii! Je-li dost housenek
na lukách, usídlí se i tam, je-li tu
ovšem také dosti drobného pta-
ctva, které by mohlo vychovat
kukaččí mláďata.
Naše kukačka obecná, Cucu-
pohled skýtá ten široký bouie-
vard, zvaný Broadway, o
Chtěli by do Španěl-
ska na práci...
Když společnost Brown & Root,
lne. obdržela kontrakt na budo-
vání letišť ve Španělsku pro Spo-
jené Státy, je od té doby zapla-
vována žádostmi od mnoha lidí
o zaměstnání na té práci ve Špa-
nělsku. Asi rádi by se podívali na
tu zemí, kdysi slynoucí roman-
tismem, kde Don Quixote de la
tištích ve Španělsku budou však
ve svých lůzných snech zklamá-
ni. Španělský diktátor Franco
přihlédl k tomu, když to povole-
ní k vybudování tamních lete-
se více peset než mívají tamní
hoši a ženy spíše tíhnqu k tomu,
kdo nemusí ty pesety úzkostlivě
počítati, by mu vydržely do příští
výplaty. Naší vojíni v Německu
neměli potíží o ženskou společ-
nost, zvláště když v té zemi byl
po válce nadbytek žen a naši vo- marádů jak v luxemburské ar-
jáci mohli je počastovati něja-|mádě vojáků. Slejzali se jako
kými pamlsky. I švábi na pivo. Dodnes bych byl
Ti žadatelé o práci na těch le- j nic nevěděl, až mi jeden řekl, že
pektive její hospodyňské služby
u mne a pro mne, když je v kni-
hách a jinde psáno: běda tomu
skrze kterého pokušení povstává.
Jaká je to svízel v temnotách
bludných nocí, když má člověk
milou nevěrnici, recte ženu, to
všecko vím a znám. Romány bych
o tom mohl psát, ale s ohledem
na partajhí politiku a zákulisí,
jakož i na dospívající mládež ve-
řejné o tom pomlčím, a všechny
tý necudnosti si ponechám pro
sebe a pro svoji š’astnější bu-
doucnost.
Arciť,\ mezi mnou, ní a Mlejn-
ským-Sekerníkem je to jiné a
nepřirovnatelné s podstatnými
jmény případů nevěrnosti pá-
chaných na mne, proto, že
Mlejnský-Sekerník měl ve mne
kamaráda jen jediného, kdežto
já míval po všechen ten čas ka-
to zapříčiňuje temperament mo-
ji jediné a z nej milejších, tak
jsem jí měl rád. Jo, tempera-
ment, kde pak ho vzala, jakživ
jsem u ní nic takového nepozo-
ckých základen prodával Spoje- roval, temperament, kdyby ho
ným Státům, aby na těch pra- \ byla měla, musel bych přeci na
cích byli zaměstnáni španělští
dělníci. Tak tam bude zaměstná-
no jen sotva 150 amerických ne-
vyhnutelně potřebných dělníků.
Do houstonské úřadovny společ-
to přijít. Ale byla neúcta k Bo-
žím přikázáním toho se týkají-
cím, opovržlivost k sedm svátosti
oltářní a oddaná neposlušnost.
Dlouho jsem nic nevěděl, ale
nosti Brown & Root, lne. došlo: tp víte, kamarádi, ti se dozvědí
asi 3000 dopisů týdně4žádajících
o ono místo na té práci ve Špa-
nůlsku. Houstonská úřadovna již
tam vyslala 11 mužů, tak zva-
hned všecko a potom, jak se ří-
ká: z cizího krev neteče.
Člověk si musí zvyknout na
všechno, nebo aspoň na moc.
ných “key men” na přípravné Hlavní vgc j6i má dobrou vůu
pasaži, zkrášlené těmi
ouie-1 slabé zakřiveni je z onoho místa‘křídla větrných mlýnů, iezdě z
dvou I oatrným. Shledal jsem, že tam místa na místo za dobrodružství-
! * • ^ J .ví* 1 _ 1 _ JI ~ I i TrAr\ ief o f.11
Mancha (lámal svá kopí o ta práce. Tato $260,000,000 práce má | s lidmi a žádné nešváry v do-
lus canorus, je rozšířena po celé
Evropě a po celé severní a střed-
ní Asii. Rod kukaček má celkem
na 200 druhů, které jsou rozšíře-
ny skoro po celém světě od stu-
deného pásma až po tropy. Tro-
pické druhy ve shodě s pestrostí
tropického života vůbec jsou pře-
krásně zbarveny.
O kukaččině životě jsme si to-
ho pověděli hodně, nic však o
tom, jak kukačka vypadá; to je
také správné, protože všichni jste
kukačku slyšeli, zato málokdo ji/
opravdu viděl. Když ji náhodou
uvidíte, poznáte ji lehko. Vypadá
jako krahujec a toho také ne-
hlížel, vzbudilo to u nich touhu
ty věci si zaopatřit!. S povzbuze-
ním Alaska Native Service, oddě-
lení Bureau of Indián Affairs,
počli si Eskymáci oné osady hu-
tí ováti nová obydlí a když tyto
byly opatřeny moderními vymo-
ženostmi, ještě jim zbyly peníze,
jeden si koupil šest cenných záw
pěstních hodinek, jiný drahou
fotografickou kameru. Některé
rodiny si poslaly pro ty “televi-
sion sets”, třebas nejbližší stani-
ce je vzdálena přes pět set mil.
Eskymácké dívky po příkladu a-
merlckých bílých sestřiček nosí
již také zdobené vlasy tím “per-
manent” a některé z nich béřou
tu dietu ku uchování štíhlosti.
Ohledně potravy, když přijde
přeměna tím zastavením tam-
ních vládních prací, nebude to
tak zlé. Eskymáci dávají před-
nost své zvyklé potravě, masu z
velryby, požívanému za syrová,
což vyhlíží jak vyřež z melounu.
——* ------------- • ------, ----- ---------- ------ salony jsou v neděli odpoledne mí na své Rosinantě. Kdo jste tu „„„ „
již 55 stránek; Když tamní Esky- oleandry a štíhlými palmami, je zavřeny, ale hemží se to tam těmi} knihu Don Quixate de la Mancha I podílí
máci si ty barevné katalogy pro- krásný pohled, zvláště když «nieht clubs”. Ta herna co bývala j (Don Kichóte de la Mánča) odjiečnos
Cervantesa nečetli, tedy vězte,
že ta Rosinanta nebyl žádný bůj-
ný hřebec neb nějaké cenou po-
započíti na 1. července a to v mácnosti, přes to není a k vůli
Torrejon, Zaragosa, Dos Herma- tomu leckdy musí zamhouřit ne-
nas a Moron de la Frontera a|n jedno, tedy 'obě oči. K&mpak
ný pohled, zvláště když .<night clubs”. Ta herna co bývala
Majetníci budov podél té y tom Murdochově pavilonu v nej Cervantesa
hořejším poschodí dříve plna
hrajících byla úplně od nich o-
kvetou.
Broadway rovněž přispívají ku
její okrase oněmi oleandry kol
se na ní ještě dvě jiné spo
lečnosti. Herman Brown, presi
oné neděli tak velkým jak bývá-
val, asi příčinou zmenšené za-
městnanosti.
znáte; tedy až uvidíte ptáka,. zdařilým, ulovilo
sr. sskís.‘.•.iST.r:
* ° I bylo velké stěhování lumků a to
Sacraměnto, Calif. j vždy značí dobrý lov pro všechny
Pozdrav a žádost o zase zrně- I druhy zvěře a ryb, nikdo nemůže
nu adresy z Hot Springs, Ark. na říci proč, je to jedna z přírodních
6024 Stockton Blvd., a při tom záhad. Ti Eeskymáci, pracující
posílám ček na do- a předplatné.' pro oddělení válečného loďstva,
S pozdravem jsem . kupují potravu na niž jsou spíše
A. F Hamusek. uvyklými od lovců a tak ty vydě- zem neutuchajícího života, bdí
nich. Broadway se táhne ze vni- puštěnou. Ty galvestonské herny
1900, když nebylo ještě té hod-' ---------řáotp*
ně vysoké hráze a rozbouřené j nQU nahradu za tamnějši nedo-
vlny se převalily přes město Po-! statek průmyslových závodů. A
čet lidí kteří tehdy přišli o život i Rni ten proud návštěvníků nebyl
v řádění dravého živlu nebyl
přesně zjištěn, ale bylo jich na
tisíce. Hurikán udeřivší na ostrov
v roce 1915 natropil tam také
hodně škody.
Poškodil hodně ten dlouhý
most spojující Galveston s pev-
ninou vybudovaný ze ztuženého
betonu a i někteří naší krajané
utrpěli tím hurikánem značné
ztráty. Jednou z hlavních atrak-
ci Galvestonu je to mořské kou
paliště podél té ochranné hrá-
ze se svými písečným náplavem
dosti daleko do moře sáhajícím.
Je tu na něm postaveno několik
budov pro pohodlí návštěvníků
koupaliště, nábřeží dominují dva
velké hotely, z nichž jeden sluje
Galves, jméno druhého nevím,
řada těch “motelů” a různé zá-
bavní podniky s restauranty. Dá*
leji je pak vojenská pevnost
Crocket.
Sám miluji more, neboť v těch
mělkých mořích patrné povstal
za vhodných podmínek prvotní
nedokonalý život. Moře je obra-
ctěná klisna, ale obyčejná herka
koupená na jarmarku někde v
Andalusii za hrst peset. To brně-
ní, přilbu s hledím koupil u jed-
by to vedlo, kdyby zaaný ne-
chtěl ustoupit, to by na světě ne-
dent houstonské společnosti tam bylo vůbec moudrých lidí, proto-
u* nHiPfži Ímnfprpnni s iifpd- • že jen moudřejší ustoupí.
již odletěl na konferenci s úřed
niky těch dvou společností.
Skidmore, Texas.
Ctěná redakce Čechoslováka:
Chci se stát Vaší čtenářkou,
noho žida v Seville, neboť jiz Vj Zasílám dva dolary na noviny,
ty doby židé obchodovali se sta-
Abych to dopověděl s tím Mi-
roštírem Mlejnským - Sekerní-
níkem. Zželelo se mi ho, rozpo-
menuv se na časy trpěné nevěr-
nosti vlastní pod ženou a všeli-
rými věcmi.
Tak proč ten Quichote se vydal
v blouznění na ty dobrodružné
cesty. V té době ještě kvetlo ry-
tířství a v lidských srdcích ta ta-
PANÍ MARIE BAŤOVÁ
ZEMŘELA.
V chicagském Amerikánu, in-
ženýr Berty Ženatý, zmiňuje se
o úmrtí paní Marie Baťové,
choti tragicky zemřelého česko-
slovenského průmyslníka Tomá-
še Bati. Píše, že pani Baťová by-
la velice dobrou a úctyhodnou
ženou, a ač žena milionáře, ni-
kdy neholdovala nádheře a byla
vždy věrným pomocníkem svému
muži. Náš syn pracoval pro Baťu
nejdříve v chicažské úřadovně
Baťových podniků a později jez-
dil s ním na cesty jako jeho ta-
jemník po jihoamerických repu-
blikách a vždy si Tomáše Baťu
chválil. Byl také povolán v roce
1939 do Zlína, kde setrval až do
nařízeni amerického konsula ku práci ve Španělsku, sní o něja-
návratu do Spojených Států, kém milostném dobrodružství s
ká ukrutenství mně činěná, z dů-
neb nevím kolik stojí na rok. | dodů nelásky. Upustil jsém od
My zde v Bee okresu trpíme ve- i veškerých styků s jeho úhlavní
lice suchem. Korný jsou dobré,' přítelkyní, kterou pojímal do sfé-
ale drobné zrní již velice schne a ry svých osobních zájmů a tak
začíná se valit na zem. Myslím, j dále a vyklidil jsem štand poza-
že to ranní zrní bude velice leh-; stavovacího místa.
jemná moc u mladých lidí jež. k^ Nevím co se tu bude dít, je- Ale to Virgo intacta mi nešlo
zoveme láskou a což učenci jme-
nují výronem pohlavního pudu.
Tak takový mladý junák chce se
své vyhlédnuté krásce něčím za-
líbit!, buď oděvem, silou neb ně-
jakým jiným výkonem. Je tomu
tak i u jiných živočichů. U pta-
ctva sameček má* pěkněji zbar-
vené peří, aby se líbil samičce a
aby ji obloudil, cvrliká jí písnič-
ky, samečkové jsou lepšími pěv-
ci. Viděli jste již holubka, jak se
dvoří holubičce. Přilétne k ní na
ráhno elektrického rozvodu, mi-
lostně vrká a otáčí se kol ní, ja-
ko by se ji dotazoval: “No, jak se
ti holka líbím?”
Dle všeho ti, co se nabízí ku té
stli nezaprší. Pastviny jsou vyr a nejde do hlavy. U nás — já sem
práhlé jen holá země. Místy za-1 voj Tábora, hodnej kus štrapácí
pršelo dobře, jen nás to vždy pře poj dráhou — když někdo něco
skočí. — Doufám, že peníze obdr-1 nevěděl, nebo něčemu nerozum-
žíte v pořádku.* něl, tak si zaběhl na faru a ve-
Vaše nová dopisovatelka I lebný pán nebo Fanynka, hospo-
Josie Slíva.1, dýně tuze moudrá, mu pověděli
— Díky za předplatné, které j co to znamená, poradili mu ane-
obnáší $3.00 na rok. Čechoslovák bo řekl, co všechno jak a kterak.
hned zasíláme.
Needville, Texas.
K nám domů na Táborsko ne-
mohu — cesta zarubaná — a tak
nemám, kde bych se pozeptal, co
Posilám vám tři dolary, neb značí Virgo intacta v řeči spisov-
jsem už myslela, že ho už musím né a ve skutečné tělesnosti,
přestat čist, neb už na to moc I Snad to není nic zlého a moje
nevidím, už mám 82 let, a tak známost s ní netrvala tak dlou-
mné už zrak vypovídá a na pra- | ho, aby na mne vrhla stín bez-
vé oko už úplné nevidím. Myslím,! úhonnosti. Slýchával jsem v Ja-
že toto přečtete, však vidíte že už' drné naší mateřštině horší pře-
to jenom tak škrabu. Už jsem to! zdívky než je todlec to co jsem
když Již bylo patrno, že je válka nějakou ohnivou- děvou Španěl- měla dávno odeslat. I jakživ o žádné ženské neslyšel, t
neodvratnou. _ ska, když budou míti ve své kap- t Helen Meyer. • když byla sebe pořádnější. j
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 36, No. 26, Ed. 1 Friday, June 25, 1954, newspaper, June 25, 1954; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783118/m1/4/: accessed July 8, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.