Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 37, No. 15, Ed. 1 Friday, April 15, 1955 Page: 1 of 6
six pages : ill. ; page 21 x 17 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
Týdenní přehled____
PÁTEK. — Londýn. Minulý tý-
den vzdal se svého úřadu angli-
cký premiér Winston Churchíll.
Královna Alžběta II. přiljmula je-
ho resignaci a děkovala mu za
jeho neocenitelné služby Anglii
prokázané. Když naposledy o-
pouštél svou úřadovnu, 10 Down-
ing Street, velký zástup ho ven-
ku očekával a jakmile se objevil
n7Vt/«i1u qa Ví Iq otr “v. A i. — i—«*»>
■ r «, --------*7 —"V MUM4J TV m
nie!,’ Starý diplomat chtěl pro-
miuviti, aie byl tak dojat, že pou-
ze hleděl na právo a na levo a
zdvihl ruku se znamením vítěz-
ství, dva prstvy tvořící písmeno
V. Obvyklý velký doutník měl v
ústech, podíval se ještě jednou
na slávu mu provolávající zástup
a odjel. Spojené státy ztrácí do-
brého přítele, který ač někdy s
naší diplomacií nesouhlasil, cho-
val se vždy rozšafně a mírně. Bu-
de poslancem až do příštích vo-
leb, ale pak se nebude více uchá-
zen o znovuzvolení. “Odešel vel-
ký muž”, pravil president Eisen-
hower, “kterého nejen my, ale
celý spojenecký svět bude po-
strádati.” Ve své první řeči v zá-
konodárně, nový premiér Eden
vděčně vzpomínal svého před-
chůdce, který více než padesát
let věrně sloužil své vlasti. Eden
prý nebude dělati velkých změn
ve svém ministerském kabinetu
a počká jak dopadnou příští vol-
by. Ministrem obrany bude nepo-
chybně jmenován Marold Mc-
Millan, velký přítel presidenta
Eisenhowera. Dělnický poslanec
Aneurim Bewan byl první, který
kritisoval a útočil na nového pre
miéra: “Sir Anthoniy Eden ne-
ucirzi si autoritu ani ve svém mi-
nisterském kabinetu a jestli v
příštích volbách konservativní
strana vyhraje, budou vládnouti
v Anglii kabinetní ministři, po-
něvadž Een nikdy nebude vůd-
cem konservativní strany, jako
byl Churchill.” Jeho řeči nevě-
noval nikdo pozornosti. Jest prav
da, Eden není tak populární a
někdy jest plachý ve svém jed-
nání, ale jest dosti oblíbený v
anglickém voličstvu.
Barxdung, Indonésie. Osmadva-
cet asijských a afrických států
jest pozváno ke konferenci, kte-
rá se bude odbývati 18. dubna v
Bandungu. Ovšem nacionalisti-
cká Čína nebyla pozvána. Bude
to vlastně komunistická propa-
ganda a Rudá Čína nepochybně
dé příležitosti. Jeden jejich di-
plomat nedávno pravil: “Spojen-
ci nám nerozumí; když jedeme
do Moskvy, to neznamená že
jsme národem za železnou opo-
nou!”
SOBOTA. — Taipei. ťormosa.
Rudá Čína dohotovila novou le-
tecKou zamadnu 250 vzdušných
mil severně od Formosy a opra
vuje dvě velká letiště, ve Foo-
chow, 200 mil severozápadně od
Taipei. Velitel letectva nacionál-
ní Činy, gen. Wang Sru ming,
pravil, že až tato letiště budou
dohotovena, bude velice nesnad-
né brániti ostrovy Matsu a Que-
moy a obyvatelstvo bude donu-
ceno tyto ostrovy opustiti. Ame-
rická letecká skadrona z Okina-
wy zaqíná patrolovati formoskou
úžinu, poněvadž bylo zjištěno, že
ač finská loď Ariba s nákladem
oleje musela se vrátit, současně
deset jiných lodí dodalo olej do
čínských přístavů!
Washington. James C. Hager-
ty, osobní sekretář našeho presi-
denta pravil, že do našich časo-
pisů často dostávají se zprávy,
které by neměly přijíti na veřej-
nost poněvaž, ač nepřímo přiná-
ší informace, kterých nepřítel
využitkuje. Eisenhower sice vě-
ří ve svobodu tisku, ale jest veli-
ce znepokojen nynější situací.
Londýn. Premiér Anthony
Eden obdržel blahopřející depe-
še od presidenta Eisenhowera a
sekretáře státu Dullese. V jeho
ndpe,,?dí Elen ujistil, že dcsu
vadní přátelský poměr mezi Spo -
jenými státy a Anglií nebude po-
změněn. Eden obdržel též blaho-
přání od sovětského ministra
Molotova, kterého ujistil, že bude
hleděti zachovat! “dobrý poměr”
existující mezi oběma státy. Dle
náhledu amerických diplomatů,
toto blahopřání prý znamená,
že aspoň dočasně moskevská vlá-
da chce zachovati mír v Evropě.
Z následující zprávy však vysví-
tá, že naši diplomati možná se
opět mýlí. Není to poprvé a na-
posled.
Berlín. V březnu ruský mladík
Valery Lysikov, syn ruského lete-
ckého důstojníka, žádal za poli-
tickou ochranu v západním Ber-
lině, a dnes opětně chce se vrá-
fe
«MW»|L.utev
,W1®^*
AND WESTSKIpOVlNY
Entered as second-class matter January 2, 1020, at the Post Wěšt, Texas, under tne Act of March 3, 1879.
ROČNÍK (VOL.) XXXVII. ČÍSLO 15.
15. DUBNA (APRÍL) 1955.
Ty umělé řeči
Jc tornu již hezky dávno, když
jsérrl ještě chodil do obecné
školy, když hodné rozruchu vy- “Perla Antů” Kuba má po-
měrně více lidí patřící do oné
Střední třída
naKuhě
La bella Italia
e Roma eterna
Jeden americký student, jenž
svou ženou studuje hudbu
Neplaťte příliš
mnoho za
píšťalku! j volala ta umělá řeč Wolapuecť | Pálncl no one se svou 4enou studuje nudou v
_ . . . I anelotrermánského vvbudodová- obyvatelstva> Í1Z ve Spo-; Římě popisuje tamní život oči-
Benjamin Franklin rozprávěl se ; . . . , ■ iejt iméno I Státech zveme “middle \ raa Američana a je mnohým u-
svými přátely a při té příležito- j ’ . , onpPf,v, \ Nezdá se že! střední třída. I v té “per- J diven, při porovnávaní se Spo-
sti sdělil jim historku o malém | dlouhého trvání." Potom !le je hodně chuďasů. Ti j jenými Státy. Dle jména, Carl
chlapci, zaplativším příliš mno- | v nřh;el s lenší bylo I Výhodu před těmi v sever- i Kořte, je asi německého půvo-
ho peněz za píšťalku, vidli jl u měfa více Spojen jeh států, že ne- | du.
jednoho chlapce a tak se mu za- a,,.- „í. ■»”)*. aljrMtt o topivo a ani vel- i Itaiie je ve mnohém odlišnou
fW^rftydíením. A lidé by- 0(j Ameriky. Dokonce i ta půda
bude míti hlavní slovo. Poněvadž |k rodičům. Jeho žádosti bylo
většina pozvaných nárnrifi ipst
proti Roiiutiiisiiiu jako na příkiad
Pákistán, Thailand, Filippiny,
Turecko, Irán a arabské národy,
Liberta, Jižní Vietnam, možno ří-
ci již předem, že návrhy komúni-
stů budou poraženy. Této schůze
Účastní se též indický premiér,
Který bude prý neutrální ve svém
jednání.
Kahýra, Egypt. Bývalý králov-
ský palác “El Tahira” v kahýr-
ském předměstí Heliopolis, dnes
hostí cizí diplomaty, kteří do Ka-
hýry přijedou. Posledním hostem
byl sýrský zahraniční ministr,
Khaled el Azem s jeho družinou.
Ač se mu dostalo královského
přivítání, sýrský diplomat pravil
egyptskému premiéru, Gamal
Abdel Nasserovi, že Sýrie nehod-
lá přidati se k allianci Egypta a
Saudi Arábie. Tato organisace
byla založena proti allianci Irá-
ku, Turecka a Pákistánu. Ministr
Khaled pravil, že předně, Sýrie
sousedi s Irákem a oba státy by^
vohověno.
NEDĚLE. —
Washington. —
Hladina naší domácí politiky a
diplomacie jest rozčeřena vlna-
mi ustavičného vyšetřování po-
dezřelých osob z komunismu, ač
mnohá obžaloba nemá důkazů,
vlnami špinavého MaeCarthys-
mu, politikáři, ať již republiká-
ni neb demokrati házejí po sobě
blátem pomluv a za často osob-
ních urážek. Samozřejmo, že ter-
čem kritiky jest náš president.
Jestli navrhuje, aby naše armá-
da byla zmenšena, presidium ge-
nerálů a admirálů v Pentagonu
křičí, že armáda musí býti zvět-
šena. Jestli president vyčkává
času, zdali máme brániti ostrovy
Quemoy a Matsu, jest obviněn z
pacifismu a nerozhodnosti. Ně-
kdy ta kritika jest až směšná.
Neustále prý rybaří nebo hraje
golf. Teprve až by zvolen, prý
přidal se k církvi, ovšem jen z
politických důvodů! Za chvíli
ly vždy přátelské, mezi Syni jest někdo mu vyčte, že rad ji hra-
chovou polévku! Méně kritiky a
více klidné rozvahy by nám všem
velice posloužilo!
republika Israel, kterou by egypt
ská armáda musela projiti, aby
se do Damašku dostala a koneč-
nně, Turecko by mohlo zakročit!.
Nicosia, Cyprus. Protiangličtí
torroristi, kteří chtějí, aby ostrov
Cyprus byl přivtělen k Řesku,
zničili anglickou radiovou stani-
ci a zapálili několik anglických
domovu. pětadvacet výtržníku
bylo zatčeno. Anglie nevzdá se
lak ichue tuuulu usliuva, který
jest pod její správou 77 let a po
ztrátě Suezského průplavu, Cy-
prus nabyl velké strategické dů-
ležitosti v Středozemním moři.
Povstalci odvolali se na rozhod-
nutí bezpečnostního výboru or-
ganisace spojených národů.
Helsinki, Finsko. Finsko jest
jediným státem, který nám za-
platil. co nám dlužil i s úroky.
Anglie nám ještě ani úroky ne-
zaplatila, tím méně dluh.
Po dvacet let Finsko (Čuchon-
sko?) válčilo s Ruskem. Tento
zápas byl marný, a roku 1944
Finsko pozbylo poloostrov Por-
tálu a severní přístav Petsamo,
a mimo toho museli Finové za-
platiti velké odškodné. Tento ná-
rod nenávidí Rusy, ať již komu-
nisty nebo caristy a ve všem kla-
dou trpký odpor. Ač čtvrtina to-
hoto národa jsou komunisti, po-
sud ani jeden nebyl zvolen do
vyššího úřadu. Když byli pozváni,
aby se účastnili konference všech
evropských národů, která se od-
bývala v Moskvě, bylo to malé
Finsko, které neposlalo delegaci,
s omluvou, že to není porada
všech evropských národů, poně-
vadž Anglie nebyla pozvána! Ru-
ský kolos mohl by zabrati Fin-
sko, ale prý chce dokázati světu,
že dovede přátelsky vycházeti s
kapitalistickým státem, totiž s
Finskem! A i kdyby Rusko oku-
povalo Finsko, utekli by Finové
Nové Delhi, Indie, Indický pre-
miér Jawaharlal Nehru ve své
řeči ,r indickém parlamentu
pravil, že světová situace se oči-
vidně horši a hlavní vinu nesou
Spojené státy!” Přečetné váleč-
né smlouvy mezi národy nezaji-
stí svřtnvv mír nlo isnn lrnřp-
nem všeho zla.” Nehru nesouhla-
sil s ozbrojením Západního Ně-
mecka, odsuzoval allianci Ture-
cka s Irákem a Pákistánem. Bro-
jil proti obranné manilské smlou
vě Spojených států s pacifický-
mi státy a drze se ptal washing-
tonské vlády, jaké jsou naše plá-
ny? Chcete mcrmoci vyvolati své
tovou válku? Dejte Rudé Číně
Matsu, yuemoy l Formosu a bu-
de pokoj. “Kdyby celý svět vál-
čil,” pravil Nehru k indickým po-
slancům, “my zachováme neu-
tralitu!”
Saudi Arábie. Před padesáti
lety arabský stát Saudi Arábie
byl velkou pouští a snad jediný
příjem králi plynul z hlavové da-
ně moslemských poutniků putu-
jícíh do Mekky. Když ale ameri-
cká olejová společnost, která
dnes se jmbnuje “Aramco”, obje-
vila olej, nastal nevídaný blaho-
byt. Král Saud jest velice spo-
kojen, ale dělnictvo zeměstnané
touto společností začíná si dělati
přehnané nároky. Arabský děl-
rau není vyhověno, stávkuje. Na
nik požaduje tu samou mzdu ja-
kou má dělník americký a jestli
misto bývalého chatrného stanu,
společnost Aramco postavila mu
pěkný dům, dala mu všechny a-
merické vymoženosti, ale to vše
nestačí. Společnost Aramco dnes
doznává, že zkazila arabské děl-
níky, když vyhověla každému je-
do hlubokových lesů a utvořili jich přání. Někdy přílišná demo-
fiueríUy a útočili na Rusy při kaž ' kracie se nevyplácí!
líbila, že stále o podobné žado-
nil. Neměl však peněz a ani v
domácnosti nezbývalo peněz.
Jda jednou po ulici nalezl pár
drobných mincí a tak koupil si
onu píšťalku již viděl za oknem
v jednom obchodě. Měl z ní ra-
dost a pískal stále na ní. Jeden
větší nezbedný kluk jej uviděl
pískajícího na tu píšťalku, tak
jx oa nej požadoval. Nepůjčil mu
ji a tak došlo mezi nimi ku rvač-
ce. Při to msi umazal šaty a ten
nezbedný hoch mu píšťalku vy-
rval a šlápl na ní.
Malý chlapec přišel domu s
pláčem a matka zříc jeho zama-
zané šaty, ještě jej potrestala.
Pochroumaná píšťala již vydá-r
val a špatný ton a tak hoch měl
po radosti. My jsme zrovna tak
jako ten malý hoch zaplativší
mnoho peněz za píšťalku. My
máme každý také píštalku, po
které toužíme a za níž obětuje-
me značný peníz. Tou píšťalkou
je něco po čem toužíme, ať je to
cokoliv, krásná žena, sláva neb
bohatství a když toho dosáhne-
me. shledáváme že to co jsme
obdivovali a po čem jsme pra-
hli nestálo za ty peníze, za. tu
námahu.
Pan ivunsek zxskai tu půvab-
nou, unylou děvu, zdavší se ti-
chounkou a ski'omnou holubin-
kou, tak si gratuloval, když sl
ji odvedl od oltáře. Libánky ne-
trvaly dlouho. Brzy si oblékla kal
hoty a ujala se žezla v řízení
domácnosti, la něžná pusinka
uměla s jazýčkem wplatniti svou
vůli, nestačil vydělávati dosti pe-
něz na její požadavky. Pozdě po-
znal, že za tu píšťalku zaplatil
hodné, dřel se a musil stále po-
slouchali různé výčitky, že jiní
muži vydělávají více, ie jejich
ženy se nemusí uskrovňovati jak
ona.
Pan Michálek byl nadaný
chlapík, v zaměstnání stále po-
stupoval a v závodě byl více jak
doma. Postupoval a s postupem
měl stále větší plat; tak hleděl
aby sx jej zasloužil, tak se stá-
le staral o všechno, na podříze-
né mu lidi byl metlou, stále jim
něco vytýkal a nedopřál si od-
dechu. Při jednom ostrém vý-
stupu s jedním zaměstnancem
se příliš rozčílil, zatmělo se mu
před očima a skácel se v bezvě-
domí na podlahu. Přivolaný lé-
kař mohl jen konstatovati smrť.
Ta píšťalka starání se' za spě-
chem sfoukla mu svičičku
Pan Kx-upička měl ženu, která
se ráda vychloubala krty? y ná-
vodě postupoval, stále jej po-
noukala, aby se snažil vvšinon-
tl výše, neb tím stoupala její
prestiž a budila tím závist’ svých
přítelkyň. Tu a tam- si ženě po-
stěžoval, že má s každým po-
stupem více starostí, že by se
měl toho zaměstnání vzdáti. “Co
tě napadá, máš pěkné misto, ma
jí tě tam rádi, tak si toho važ!
Jinde ’cy’s neměl, třeba tak vel-
ký plat a možná dosti více sta-
rostí. “Pan Krupička chtě, ne-
latinsko románský typ, byla ví-
ce výraznější a s fonetickým
pravopisem. Ani té jsem nevě-
noval více pozornosti. Ale ten
ruský učenec v ní vytvořil něco
lepšího. Jmenoval se Zamenhof.
Té se mohli lehce naučiti žáci
navštěvující gymnasia, kde la-
tina byla povinným předmětem
a ve vyšších třídách také řečti-
na. Nevím kuu pxexožix xxasx Krá-
snou národní hymnu “Kde do-
mov můj?” do espex^anta, ale je-
ště sl to pamatuji, tak zde je v
tom esperantu,
Kie mio dom?
Kie mio dom? Kie mio dom?
Akva brumas tra herbaro, pi-
noj zumas sur montaro, en gar-
dina brilas flor, klel paradis ko-
lor. Tie estas mio lando, Bohe-
mujo mio dom, Bohému jo, mio
dom.” Vyslovuje se vše jak v Če-
štině. Z toho je patrný latin-
sko románský sloh. O těch dra-
hých umělých řečich nic nevím.
' Z románských řečí jsou latině
nělština a mají také jednodušší
pravopis. Frančina utrpěla vli-
vem galštiny a germánštiny, a i novinářští zpravodajovi a vlád-
dlicí tam na vénkově, mají to
snad ještě pohodlnějším.
Jinak je to ve velkém městě
jako je Havana, jehož obyvatel-
stvo tvoří jednu šestinu obyva-
telstva toho ostrova. Ta střední
třída Již má obtíže s udržováním
úroVjíě středili třídy a snad ča-
n-- Udrželi jídaní vyšší urovixe,
oproti dražšímu živobytí než ja-
po níž kráčíme. I stromy, kte-
rých tu není mnoho mají tu ze-
leň listoví odlišnou je jemněj-
šího odstínu. To zabarvení če-
hokoliv od druhého není ná-
hlým, jeden odstín přechází je-
mně do druhého, ten rozdíl je
patrným v jiných věcech. Starý
kostel se tulí ku modeřnírnu a-
partmentnímu domu, řecký
vyžaduje, aby vydělával muž i
žena a často mnozí muži mají
dvě až tři zaměstnání. 'Typický
Kubánec střední třídy může bý-
ti knihovníkem ve škole, vydělá-
vaje tak 150 dolarů měsíčně. Od-
poledne může míti zaměstnání
v berní úřadovně, za to obdrží
400 dolarů měsíčně. Jeho žena
pracijtjící v. nějaké úřadovně, vy-
dělá sto dolarů p^í£ně.
Na takovém společném příjmu
650 dolarů mohou dobře žiti. Vel
ká Havana s íjs^Mžnýip, po-
čtem obyvatelsfiK^má aši 200,-
000 členů- té střední třídy. Na
nejpříbuznější italština a špa-J.Kubě nedt&vá;: žádné aristbkra
Ve Spojených Státech. To [sloup stojí osamoceně na veřej-
cie, peníze jsou tou hlavní stup-
nicí. Právničil učitelé, lékaři,
portugalština ju také puchrou
mána. Dostaly se mě do ruky
portugalské noviny, v nichž
mnohému kdo umí Španělsky
rozumí, ale výslovnost Je Jinou
a má nosovky jako frančina.
Ač má čeština těžkou mluvni-
ci, má nejlepší pravopis tím tí-
žíváním značek, jimiž naznačí-
me téměř všechny zvuky, což u
jiných řečí není a které si mu-
sí pomahati kombinací hlásek , , , v „ , . , ...
a samohlásek. Američan nemůže h’'m. protože vse potrebne k a-
votu, některe portavmy, náby-
tek a jiné věci musí býti dová-
ženy.
Jedním z prvých požadavků
ném náměstí a kol spěje nádher-
ný italský automobil. Opodál si
hrají děti ^nuzněji oděné. Na
jedné straně okázalost, na dru-
hé nedostatek. Role, jež je s vy-
schlou zemí, téměř žlutavého
zbarvení, kterou oborává far-
mář s dvěma voly, jak to dělali
chudáci malí rolníci po staletí.
V pozadí spěje moderní elek-
trický vlak rychlostí 70 mil za
hodinu. Mám dohmění že do-
pravní systém v Itálii je lepším
'jiného, rychlejší, lacinější a vý-
konnější. Je tu nejlepší doprava,
ty nejmodernější ženské mody,
ale mnoho žen tu chodí v laci-
ném a nuzném oděvu dávno za-
šle mody, nej novější vzory ar-
chitektury Ale v celé TtnlU je
í*i úředníci patři do té střední i snad jen pár lišíc elektrických
třídy; Požadavky pro Kubánce
střfeinjj, (třídy jsou dosti velký-
do ní čftán". Rodin#
musí míti jednu služebnou. To
stojí od 30 do 40 dolarů měsíč-
ně, automobil, privátní školu
I Dro děti a členství nejméně v
jednom klubu. To vše vyžaduje
od 400 do 600 měsíčně, ačkoliv
ledniček. Nakládané potraviny,
neb zmrzlé, (frozen foods) jsou
tu neznámé, zrovna jak pevné
1 ceny4, fcelenhm -je tu Velmi laci-
nou, mléko a některé maso, za
to gaéolín -stojí třikráte tolik jak
ve Spojených Státech. Krásné
kožené kabelky dostanete za
čtvrtinu ceny jež by stály ve Spd
vyslovit! slovo pták, chroust, do-
konce ne hřebík neb knot. Nám
výslovnost řeckých slov není
těžkou, pro Američany ano.
Výkonný výbor Čsl. Nár. Rady
Americké se zúčastní dedikačni
slavnosti.
Na dny 23. a 24. dubna 1955
byla svolána schůze Výkonného
výboru Československé Národní
Rady Americké do Chicaga. Aby
však. se všichni členové Výkon-
ného výboru této vrcholné orga-
nisace Američanů čs. původu
mohli zúčastnit slavnostního o-
devzdání Masarykova pomníku v
Chicagu, byla schůze Výkonného
výboru Č.N.R. přeložena na dny
28. a 29. května 1955. V důsledku
toho všichni členové Výkonného
výboru z New Yorku, Clevelan-
rln n—i — — »> » J- n1,
---y —-~v»v»v, wuax napiuOf
Petersburg i jiných krajanských
středisek zúčastní se jak slavno-
stní akademie v sobotu 28. květ-
na večer, tak slavnostního ode-
vzdání Masarykova pomníku ve-
řejnosti v nedčli 29. května do-
poledne.
rodina může vyjiti také s třemi j Jenýeh Státech a rovněž kožená
sty měsíčně. Živobytí je dra- zavazadla, ale za pár bot musí-
te zaplatiti dvacet dolarů.
Můžete koupiti tu nej lepší vl-
něnou látku na šaty za 50 cen-
tů járd, leč hotové pěkné šaty
stojí sto dolarů. Elektřina je v
Římě třikráte dražší, leč můžete
telefonovati do vzdálenosti 30
mil a pěti minutový rozhovor
dobrými a jsou hlavně pro na tu vzdálenost stojí pouze tři
je, že děti rodin střední třídy
musí rxavštěvovati soukromou
školu. Veřejné školy nejsou pří-
liš
tu “nižší třídu. Následovně o-
tec nedbá obětí, aby mohl děti
posílati do soukromého školního
ústavu, kterých je tam velký
počet. Každá taková škola má
svůj vlastní bus, vlastni uni-
formu pro žactvo a svou vlastní
“kastu”, řídící se dle výše pla-
ceného školného. Průměrné vy-
dání na školu stojí otce pro kaž-
dé dítě asi 25 dolarů měsíčně.
Od 7-10 dolarů stojí jízdné bu-
sem mimo vydání za uniformu.
Jest-li i'odina vdává dceru a
vystrojí ji svatbu v kostele, hne-
dle, se píro to ožebi’aci.
Je to hezké, když se lidé zde
snaží vyniknout!, pravil jeden so
ciální učenec, ale jde-li to pří-
liš do krajnosti, není to soci-
álně zdravým. Mnozí snaží se
zdáti bohatšími, než-li skutečně
jsou. Kubánské zákony jsou vel-
mi příznivými dělnictvu, které
má dosti slušné platy a obdr-
ží dlouhé prázdniny, celý mě-
síc. I vzdor tomu vychloubání se
bohatstvím a ostracizmu, mno-
... , . [bankovní schránky. Ku cti a i hý občan z nižší třídy se může
chtě uznal důvody paní Krupič- chvále pana Krupičky budiž zde j vyšinouti, jako příkladně nyněj-
kovf * Y y*!lstě ?ftfval- Casem se i sděleno, že zanechal poslední vů- | ší president Kuby, Batista, je-
necíhl dobré, někdy mu nechut- j a v té bankovní schránce a I hož rodiče byli chudými a smí-
nalo Jist, tak sel jednou k lékaři i vkladní knížku se slušným v ní
na poradu. zaneseným obnosem, což zmírni-
Lekar mu řekl, ze ma vyšší '
tlak krve, srdce dobře nepracuje
a že potřebuje odpočinek. Sdě-
lil to paní Krupičkové. Ta ne-
chtěla o tom odpočinku ani sly-
šeti, výdaje s domácnosti se mu-
sí hraditi a jsou ještě jiné vý-
daje, odpočinout! si může doma
lo, hluboký žal paní Krupičkové.
Než vyjednala pohřeb, ten ne-
pospíchal, šla si .koupiti smu-
teční šaty, pro případ, kdyby
musily míti nějakou předěláv-
ku. V krámě jich přezkoušela sl
půl tuctů, než sl jedny vybi-ala
a přehlédla je, jak ji pěkně bu-
- * -7— ■ « je, jaK ji peKne uu-
a ty starosti at sl nechá v zavo- dou slušet!. Byla spokojena, že*
dé. Pan Krupička s resignaci tá- ! na musí hleděti aby se i ve smu-
hl tu káru povolání dále, až se j tečních šatech líbila. Vždyť byla
ještě mladou, je třeba jiné muže
jednoho dne zastavila kára a on
s ní. ranila jej mrtvice a para-
lysa. Pani Krupičková si zoufa-
la, co si nyní počne?. Lékař ji
uvědomiti, že je vdovou. An-
glické noviny neustávají zdú-
razňovati, že “Advertising pays”.
šené krve. Muži i ženy té střed-
ní třídy kupují si drahé šaty a
když se rodina usnese na za-
koupení auta, musí to býti Ca-
dillac. Vše nejlepší a vše nej-
dražší. A něco je na Kubě pozo-
ruhodného, je tam poměrně ví-
ce lékařek a far»iacistek jak
ve Spojených Státech.
•-o-
Moskva. Sovětský ministerský
kabinet požádal ruský kabinet,
aby zrušil smlouvu alliance a
přátelství Ruska s Francií a An -
glií. Tato smlouva byla podepsá-
na v době druhé světové války.
Příčina této nové rozluky jest, že
centy. Universitní profesor, rxebo
stenogi’afer hovořící třemi řečmi
má platu 16 dolarů týdrxě, v Ří-
mě však musí platiti za menší
byt 60 až 80 dolarů měsíčně. Jak
to může platiti? Pronajímá svět-
nice a neb bydlí s ním jiná ro-
dina a jeho žena musí s ním
též vydělávati, neb žije mimo
Řím.
Bydlení v Římě je horším jak
v New Yoi’ku. Po'dva dny, když
jsme přijeli, bydleli jsme v hote-
lu a platili osm dolarů denně a
jeden den v tak zvaném pensi-
onu za pět dolarů denně, když
jsme hledali byt. Nemohouce
nic vhodného za přiměřenou ce-
nu nalézti, zajeli jsme do Ostia-
Lido, kde jsme najali byt o pěti
světnicích s dvěmi koupelnami a
krásným balkonem s . vyhlídkou
na Středozemní moře, vše za 50
dolarů ‘měsíčně. Líbí se nám
tam a do Říma máme pouze půl
hodiny vlakem. Ti chudí lidé v
té krásné Itálii a v tom věčném
Římě mají těžké živobytí. I když
ten Řím skvěl se ve slávě a pa -
noval velké části Evropy a je-
hož panství zasahovalo do Afri-
ky a Asie, byli tam chuďasové
bezzemci, proletarii. Ta vláda
patričiú konejšívala chlebem a
zábavami. — Panem et circen-
ses.—Sláva a moc Říma pomi-
nula, ale chudina tam byla věč-
ně v té “Roma eterna.”
Senátor Hruška slavnostním
řečníkem při dedikaci.
Jediný americký senátor če-
ského původu Roman L. Hruška
z Omahy, Nebraska, oznámil de-
dikačnímu výboru, že přijímá
pozvání, aby byl slavnostním
řečníkem při slavnostním ode-
vzdání Masarykova pomníku v
Chicagu. Senátor Hruška bude
zdélil, že ještě jeden podobný j paní Krupičková na pohřbu "št- Anglie i Francie chtí ozbrojit! ' mluvit anglicky, avšak část své
záchvat může skončiti smrti, kala a usedavě plakala, aby pře* Západní Německo a to moskev- ho projevu přednese česky. Se-
Pan Krupička ve dvou týdnech ce světu ukázala hluboký žal ská vláda považuje za nepřátel- [ nátor Hruška je nejen význam-
dostal druhý záchvat a odebral j nad ztrátou muže a hlavně pro- ský tah proti Rusku. Současně i ným americkým veřejným čini-
se na věčný odpočinek, dopis- 1 to aby si ženy všimly jak jí však Rusko žádá západní spo- , telem ale také dlouholetým pra-
kal na tu píšťalku. Paní Krupič-| sluší ten smuteční úbor a aby jene?, aby mírová smlouva s Ra- j covnikem národním a sokolským,
ková ovdověla, před sousedkami ji snad nepomluvíly, že porno- kouskem byk^ co nejdříve pode- Býval také starostou sokolské
ronila slzy a stkala. Přehlídla vlhla nebožtíkovi předčasně do psána! Nebylo to Rusko, které jednoty v Omaze, Neb. a je mí-
jeho stolku jeho pozůstalost, ne- hrobu. Z toho vyznívá mravné od začátku kladlo překážky, když stopředsedou Západní Čcskobra-
bjlo tam ničeho, jen klícek od naučeni: "všeho z mim." jednalo se o Rakousko? trske Jednoty.
Co má jeden,
žádá druhý také
Před padesáti lety Saudi Ara-
bia byla královstvím v poušti,
jímž jediným příjmem byla hla-
vová daň, ukládaná zbožným
mohamendánským poutníkům
navštěvujícím Mekku. Alláh se
nad Saudi Arabi; smiloval a tuk
vnukl ďaurům, nevěřícím, že
pod Uju jliÍocčiivju vrsxvou rnuze
býti ta černá čarodějná teku
tina. Tak nevěřící tam zašli,
okouněli se tam s různými apa-
ráty a seznali, že tam může té
temné šťávy byti hodné Vy-
jednávali s králem té pouště a
ten neuměje jiné řeči než arab-
sky, povolal si moudrého kádí-
ho z kahýrské mešity znalého
angličiny a jak vyjednávati s
x:-evěíícxaii. Po dlouhém jednaní
se domluvili, sepsali smlouvu a-
rabsky i anglicky, král to speče-
tll svým podpisem a závdavek ve"
větších bankovkách vsunul ně-
kam do záhybu burnusu. Kahýr-
ský kádi také nevyšel na prázd-
no a také nenápadně skryl ně-
kolik zlatých mincí do svého o-
děvu.
Pak loď za lodí počala vyklá-
dati různé potřeby pro těžení
černého tekutého zlata. Vyrů-
stala tam jedna ocelová věž za
druhou a za nedlouho to černé
zlato měnilo se v bankovky Spo-
jených Států, které počaly plni-
ti královskou pokladnici obno-
sem dvou set milionů ročně. A-
meričtí dělníci zběhlí v té prá-
ci nehodlali žiti jako ti synové
pouště,, beduíni ve stanech, ži-
vit^ H o Hpm i o 'TYIÓ!^Cm U
rem koz a velbloudů. American
Oii Co. výbudovala v hlavním
sídle olejového územy v Dha-
hran moderní budovy pro úřa-
dovny a obydlí pro úředníky a
americké dělníky.
Ve smlouvě bylo také podot-
čeno, že společnost musí zaměst-
návati také určitý počet arab-
ských dělníku. K tomu se spo-
lečnost uvolila a tak pro ně vy-
budovala moderní příbytky,
plovárny. Nyní mají vedoucí
společnosti bolení hlavy, s tím
přineseným bohatstvím do pou-
ště, přinesli tam také nové po-
žadavky. Loni vyšlo na stávku
14,000 Saudi Arabia arabských
dělníků. Nechtěli jen zvýšení
mzdy, ale také to americké “Cost
of living Allowances”. Chtěli
jezditi do práce jako Američa-
né, zkrátka vše, čím se lišili uu !
amerických dělníků.
“Nemůžeme si pomoci a oni
rovněž ne. Vnesli jsme sem od-
lišný „život do této pointě, eři-
i ri $sli j r&dičt* pl'&čií átjfOlc
automobily a bůh‘ ví co novéíip
a tím jsme tu starou kulturu
která tu byia po staletí náhle
změnili. Ta spočívala v datlové
krmi a sporých poživatin, kozy
a velbloudi k tomu přispívali a
ve spokojenosti je udržovala víra
v Allaha. Tak jak víra ať je to
kterákoliv udržuje lid ve spoko-
jenosti s příslibem nebe po
smrti. Dejte takovému lidu oku-
siti něčeho lepšího, tak chtí mí-
ti to nebe na zemi. Hledíme si
udržeti jejich dobrou vůli, vlá-
dy i krále, jsme tu cizinci a ně-
kdy se to jednání nelíbí americ-
kým dělníkům, jde jim to proti
srsti,” podotkl jeden v zedou-
cích úředníků.
Američtí dělníci přijali bez
pi'otestu zákaz dovozu americ-
kých knih, majíce za to, že bylo
to nařízeno, aby tam nevnikla
nějaká podvratná literatura; ba
ani neprotestovali proti omezení
jízdy žen v autech mimo ohra-
ženého prostranství území spo-
lečnosti. Mnozí američtí dělníci
tam přijedou v nadějí, že nebu-
dou obtěžování tou daní z příj-
mu a vyšší mzdy o 25 nrocent
Před dvěma roky na královský
návrh American Arabian Co.
uvolila se přeložiti hlavní úřa-
dovnu z New Yorku do té pouště.
Dnes to není American Co., s fi-
liálkami v cizině, ale American
Co., s filiálkou v New Yorku.
Svobodní muži dají se najmouti
na dvě dvouleté lhůty s úmy-
slem, že si dosti ušetří, aby si
mohli zakoupiti nějakou živnost.
Ale ten samotářský život v pou-
ští učiní z mnohých hráče.
Pro muže s rodinou, nyní je
tam 3,400 žen a détí oněch, mu-
žů pracujících pro American A-
rabian Co. Společnost postavi-
la t y “ir conditioned houses”,
tam bývá úmorné vedro, plovár-
ny a ty tennis courts, tak že je i
tam život trochu snesitelnějším.
Velká část těch dvou set milio-
nů dolarů jež společnost platí
do pokladnice Saudi Arábie je
spotřebovaná pro královu do-
mácnost a jen málo Arabů něco
z toho dostane a království je
již zmodernisováno, že již jim
ten příjeha nestačí a dělají
dluhy. Letos budou míti deficit
téměř šedesáti milionů dolarů.
Jako ti druzí Vládcové moha-
medánští, nynější král Saud má
také harém. Jc velké a silné po-
stavy. Kolik má potomků muž-
ského pohlaví a ženského, neví
se určitě, ani kolik má žen, kro-
mě těch čtyř zákonitých, jež po-
voluje korán mohamedánúm, a-
le xr.á jich jisté dostatek.
Ki'álovská domácnost s dvořa-
ny, služebníky čítá asi 10 tisíc
osob. Každou noc král dává ho-
stinu pro oO na dvč sté lidí, to
Portugalsko vybu-
dovává své državy
Portugalsko se vynasnažujf
vybudovat! své državy v Africo
pro svou přebytečnou venkov-
skou populaci, Portugalsko s&mc
je zanedbáno ve vývoji, nemfc-
vší dříve dostatečných peněž-
ních prostředků. Portugalsko 8#
mo není velkou zemi, majíc kol
35,000 čtverečních mil rozlohy,
ale má dvě velké osady v Africe.
Angola zaujímá přes půl milio-
nu čtverečních mil v Africe, na
západě a Mozambique o 297,000
čtverečních mil na východě A-
friky. Nyní finanční postavení
Portugalska se valně zlepšilo ú-
sporným hospodařením a také
hospodářskou a vojenskou po-
mocí Spojených Států.
Vzhledem k tomu Portugalsko
záčlo se šestiletým vývojovým
plánem jak doma tak i v drža-
vách. Začlo se s ním v 1952 a tak
Portugalsko na to Vynakládá
pět set milionů dolarů. Angola V
západní Africe zvelebila značně
své tropické zemědělství. Značné
obnosy byly vynaloženy na tam-
ní plantáže. Ačkoliv její vývoz
dosti utrpěl poklesem cen ve svě
tě, národní hospodářství Ango-
ly se stále zlepšuje. Angola vy-
váží do západní polokoule 34
procenta zámořského vývozu a
tím získala 40,000,000 dolarové
měny. Mimo to byla nalezena
odbytiště pro sisal, palmový a
kokosový olej, bavlnu a déman-
ty. Angolská káva se prodávala
za rekordní cenu, vzhledem ku
zmenšené úrodě v Brazílii.
Bude ,0 «mvxiaiuúujuc
kterouž osadu ve východní A-
frice bude obrácen hlavní zře-
tel, Jako kolonisačnímu poku-
su na africké pevnině, Mozam-
bique ač je menším, ale má ví-
ce obyvatelstva. Mozambické
hospodářství bylo po delší do-
bu zaostalým a tak nemohlo po-
skytnout! zaměstnání té rychle
rostoucí populaci 0,000,000. Dří-
ve tamní domorodé obyvatelstvo
odjíždělo na práci v dolech
Rand v Jižní Africe. Každým
rokem přecházelo na tisíce do-
morodců přes hranice Mazambi-
ka na několika měsíční práci do
zlatodolů Unie Jižní Afriky a do
obou Rhodesií, loni více než sto.
ti§íc domorodců pracovalo v za-
hraničí Mozambika. Vyděla-
nou mzdou však pomáhali mo-,
zambiekému hospodářství.
to .vsak by] nestálý u kočovný
živel, působící mnohé obtíže por-
tugalské správě onoho území*
Portugalská vláda dra. Áiitonia
domorodých dělníků, ale také
nalezne tam místo pro přebyteč-
né venkovské obyvatelstvo Por-
tugalska. Loni tato država ob-
držela od Export and Import
Bank ve Washingtonu půjčku 17
milionů dolarů. Tento obnos
bude použit ku postavení dráhy
podél řeky Limpopo, která spo-
jí hlavní město a přístav Lau-
renco Marques se systémem
drah Střední Afriky.
Tato budovaná železniční spo-
jka bude velmi důležitou pro
vývoz hornických produktů z
dolů v Rhodesiích do jednoho z
nej lepších a nej modernějších
přístavů na východoafrickém po
břeží. Portugalská vláda Spoji-
la tento železniční projekt s ko-
lonisačním plánem. Velká vod-
ní přehrada na řece Limpopo a
nová vodní nádrž jsou budovány
u Guija. Asi 50,000 akrů dosud
pusté země bude zavodňováno.
Na této zavodňované zemi bu-
dou usazováni portugalští vystě-
hovalci a černí domorodci.
Tyto nové africké domoviny,
nc větší deseti akiů j&uu určeny
pro vypěstování potravin pro
rlmviórtí nVitrfrA4-Alr4»»/\ 1 *
^ v J * M VWiM V » V/ f X1VXJ u U1 \J
obchodní vývoz plodin. Noví 0-
sadníci obdrží úvěr a znaleckou
radu od vlády, jak tu zemi pou-
žívati, pro jakou plodinu se; po-
zemek na němž jsou usazeni se
nejlépe hodí. Tento Limpopo
projekt je předvojem dalších,
ukáže-li se zdařilým. Jest-li ano,
bude v tom pokračováno v ji-
ných částech země. Portugalská
správa byla hodně pozadu ve
zvelebování svých držav za ji-
nými zeměmi. Portugalští osad-
nífci i úředníci jsou prosti ra-
sových předsudků i nábožen-
ských a tak se beze všeho me-
zi sebou žení. Nyní je portugal-
ská africká država vzdělávána,
aby tam mohl býti umístěn ro-
stoucí počet bílých přistěhoval-
ců, přicházejících tam v počtu
kol deseti tisíc ročně. Tito při-
stěhovalci vzdělávají si svůj po-
zemek sami, nenajímají k té
práci černochy.
platí královská pokladna. JI
ným vydáním plynoucím z krá
lovské pokladny je podělování c
byvatel když král projíždí svo
zemí stříbrnými mincemi. Ten
to obyčej zavedl jeho otec, kr(
Ibn Saud. Také zakládal ne
mocníce, nové silnice a škol:
těch tam není mnoho. Jinak j
to dobrý potentát, sám žije skrč
mrxě, lihovin nepije a ty odaliť
ky mu Alláh odpustí. Hledí t
říši pouště zvelebiti. pokud t
příjmy z oleje poplynou a t
potrvá asi do.»U dlouho,
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 37, No. 15, Ed. 1 Friday, April 15, 1955, newspaper, April 15, 1955; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783182/m1/1/: accessed July 18, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.