Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 41, No. 16, Ed. 1 Friday, April 15, 1960 Page: 5 of 8
eight pages : ill. ; page 21 x 17 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
V pátek, dne 15. ďubn» 19W
C«CHOSLOVAK - WEST. TEXAS
irnsa^
Penelopská besídka
Pořádá
Pí. Marie Bartosh
PENELOPE, TEXAS
Tak již máme “Velký Týden” rodičů, manž.
před krásnými jarními svátky Ve I vých.
Charles Tobolo-
Ukonocemi. — Na Květnou ne-
děli se zde světí palmy, my ve
staié vlasti jsme nechávali světit
“kočičky’’. Naší sousedé, Kočovs-
kých, měli velkou “kočičkovou”
vrbu zrovna vedle našeho plo-
tu, a zásobili “kočičkama” celou
vesnici na Květnou neděli. —
Na Velký patek, co se pamatuji
jako děvče, se nesmělo “hýbat”
pudou u nás, totiž, nesmělo se
pracovat ani na polích ani v za-
hrádkách, což my doposud zde
sací ováváme. — V neděli Veliko
noční, nám maminka dala do u-
brousku bábovku, dosti velkou
pro celou rodinu a vařená vajíč-
ka. Hezky to svázala do uzlíčku
a my jsme s tím šli na Velkou
mši sv. do kostela, kde to kněz
posvětil. Pak doma při obědě, pr
vní jsme pojedli bábovku a va-
jíčka a pak teprve jiná jídla.
Na Velikonoční pondělí byla
ta šlehačka, nebo mrskačka, kdy
chlapci chodili se spletenými vr-
bovými proutky na konci ozdo-
benými červenou pentličkou, kte
ré' se říkalo “Žíla”, a panečku
když se s ní některý chlapec
trochu více rozehnal, hezky “ští-
pin” Někteří ti chlapci byli ne-
milosrdní. V každé domácnosti
bylo nachystáno dost červených
vajíček i těch pěkně malovaných
aby se na všechny chlapce do-
stalo když přišli na šlehačku. V
úterý byl zase náš den, den děv-
čat, a když jsme byly malé, tak
jsme to zachovávaly, ale když
jsme byly starší, tak jsme se jak
si styděly, a chodily jsme větši-
nou jen do blízkých rodin. — By
ly to krásné zvyky, na které my
ve staré vlasti rození rádi vzpo-
mínáme. Ale již to vše vychází
“z mody”, musíme jít s duchem
času ku předu a zvykati těm no
votám. . i
Tady zase mají děti to hledá-
ní vajíček které “zajíček snesl”,
tak mají též trochu zábavy a tě
ší se na ní.
Farmáři čekají na déšt, neb vr
Chni půda je těmi větry vyprá-
. hlá, ve spodu je vlády dosti, ale
byl by nám vítán dobrý déšt.
Já zalévám každý večer, ale přes
den to vyschne, tak to moc ne-
pomůže. Korný se začínají pě-
kně řádkovat, někteří farmáři
již zaseli i bavlnu, ale je na ní
pořád ještě zima, zvláště dnes,
a má prý být chladněji že snad
má ještě mrznout před svátky.
To by bylo špatné teď když se
to začíná již pěkně zelenat. V
zahrádkách by nám vše zmrzlo.
No, všechno je možné v Texa-
su.
Tak ještě nějaké zprávy od!
nás:— Nemám mnoho času, neb
my ženy máme všechny pilno v
této době, s uklízením, se za-
hrádkami a s jinou práci.
Pí. Anna (Ben) Besedová ná-
hle onemocněla a musela být do
pravena do nemocnice do Waco,
kde si pobyla několik dní. Její
zdraví se ale zlepšilo, takže ten-
to týden byla přivezena domů. —
Přeji jí, aby to bylo naposled co
musela být v nemocnici, a aby
nabyla plného zdraví.
Malý synáček manželů Robert
Dudákových náhle onemocněl na
ztrnuti šíje a musel býti nary-
chlo odvezen do “Cripple Child
ren” nemocnice ve Waco. Jenu
maminka tam u něho zůstala.
Přeji jim aby se jejicn synáček
brzy uzdravil a mohl se vrátiti
domů ku svým sourozencům.
Vojín Alfons Macháč se vrátil
šťastně z Koreje a Japonska, za
stavil se v Arizoně pro svou man
želku která tam byla u své ne-
mocné maminky, tak budou mít
všichni u rodičů Geo. Macháčo-
vých šťastné a veselé svátky po
hromadě.
Vojín Billy Peter syn manž.
Will Petrových, který se nachá
zel na ostrově Ivo Jímá, zlomil
si ruku před Vánocemi při ses-
kočení z trucku. Měl s tou rukou
mnoho bolestí a byl dopraven do
nemocnice v Japonsku, ale již
zase na krátký čas na ostrově
Ivo Jima, ale musí být na tu ru
ku operován. Přeji mu aby se ta
operace zdařila a on měl ruku
zdravou jako dříve.
Z Grand Prarie, Texas, manž.
fred Podsedníkovi se zde zasta-
vili v sobotu u maminky, manž.
Jos. Neckařových na cestě domů
vzduch tou noční bouřkou, ptá-
ček sedící na telefonní tyči, již
po několikráte zkouší svoji pí-
seň lásky, aby té své samičce
zapěl co nejlépe umí, div že mu
hrdélko nepraskne, hned jak se
probouzí nový den, zpívá. Člo-
věka cosi zrovna vystrkuje z do
mova ven do přírody, do parku
nebo k vodě, mám nebo nemám?
Václav praví, že pojedeme aspoň
na chvíli kolem jezera. Tak se
jelo, objeti to vezme 27 mil, ale
nelitov?á! tnhn Květná ne
Manžele Henry Přikrylovi byli
tento týden obdařeni synáčkem,1 děle* byJa opravdu pěkná a květ
tak mají již 3 chlapečky a 1 dce
rušku, která si přála míti sest-
řičku, aby si měla s kým hráti,
a zatím přišel zase bratříček. Ov
sem, že z něho máji radost jak
rodiče, tak stařenka pí. A. Při-
krylová v Dallas a pra-stařenka
pí. Tom Přikrylová, jímž gratu-
luji. Tak tatínek bude míti dost
pomocníků v obchodě. Jméno Při
krylových se jistě udrží.
Dnes ráno zde byla na chvíli
sousedka pí. Anton Černošková,
která mn^ sdělila smutnou zprá
vu, že bývalý občan Penelope. p.
Frank Rypel vážně onemocněl
a byl odvezen do nemocnice ve
Waco. Manžel i já mu přejeme
brzké a úplné uzdravení. Ta ne-
moc přijde na člověka ani se ne
naděje, on vždy tak dobře vy pa
dal a je stále stejný, mladý, pl-
ný šprýmů a smíchů, když jsme
se s ním sešli na distriktní schú
zi SPJST ve West.
Ku konci musím přáti všem ra
dostné svátky Velikonoční, na-
šim dětem, všem našim přáte-
lům a čtenářům Čechoslováka,
aby jste je všichni zažili ve zdra
ví a radostí se ^vými rodinami, i
všem v redakci, a všem dětem
hodně malovaných vajíček.
Byla bych zapoměla opravit
zprávy z minulého týdne kde
jsem opoměla napsat, že v Gran
ger byla též pí. Lillian Přibyla,
která tam navštívila svou ses-
tru, pí. Annu Horňákovou a je-
jí rodinu.
V sobotu večer 16. dubna bude
na televisi NBC zde to uvidíme
na channel 5 a 6 World Wide
60, předveden film “The Way of
the Cross”. Uvidíte místa a ce-
lou tu smutnou cestu po které
nesl Ježíš svůj těžký kříž z Je-
rusalema na horu Kalvárii. Pro
gram bude vyslán ze “Svaté ze-
mě”. Nezapomeňte na to, bude
to v 8:30 večer v sobotu před Ve-
likonoční nadělí.
Marie Bartošová.
----O-
Zprávy
z Dallas
n —
Formální bál je plánován pro
G.I. a jejich přátele v sobotu
23. dubna v Dallaské Sokolovně
7448 Greenville. K tanci bude
vyhrávat hudba Erica Herzana.
Začátek v 9 hodin večer až do 1
hodiny ráno.
Minulou neděli oslavovaly Že-
ny Kroužku jejich 25 letě trváni
činnosti. Vím, že to bylo pěkné.
Ač jsme mezi nimi nebyli, vzpo-
mínali jsme na ně všichni tři.
Byl na ten jejich podnik velice
krásný den. Jsem jejich člen-
kou 12 let, jak jsem do Dallas
přijela, a stále jsem po dobu 7
let mezi ně ráda chodila a byla
jsem činná. Pak se dostavila ne-
moc mého manžela Václava, tak
že za těch posledních 5 let jsem
se súčastnila jejích schůzi jen
čtvřikrát. Láska a povinnost k
nemocnému manželi ze mne u-
dělala jen “papírovou” členku.
Veškerá činnost mezi nimi a náv
štěvování schůzí musí jít stra-
nou, rodina je první. Ale vzpo-
menu vždy, zda sestry kroužku,
vzpomínají? Nevím. — Přejeme
jim aby se společně veselily a
scházely se dokud je to možné.
Přejeme jim upřímný úsměv na
jejích tvářích, zdraví, spokoje-
nost a veselost. To je hlavni a
vyváží to všechny peníze, a až
to zmizí, není platné všechno bo
hatství celého světa. Člověk se
stává mrzoutem nemá-li čím by
svoji mysl zaměstnal.
Přátelství, láska, to vše zmizí,
když přijde bolest, ten trpký lék,
po letech jsme si všichni cizí
a bude jen hrst vzpomínek”.
Ano, i já jsem vzpomínala na
ty sestry Kroužku, na ty které
zemřely které jsem poznala, Prv
ní z nich byla první manželka
mého Václava, pi. Mařenka Kráf
tová, její dcera pí. Mařenka Hou
žvičková, a jiné členky které
* pohřbu p. Podscdnika v Tours. jsem znala jsou, pí. Parmová, Ši
Nechť celá rodina přijme naší mečková, Novotná, Kubínová, Rů
upřímnou soustrast.
Manželé Basil Hartis Dallas
byli zde u maminky pí. Frank
Bartoňové na dvou denní náv-
štěvě. Manž. Anton Galliovi byli
v Dallas u jejich dětí na Květ-
nou naděli.
Manž. Charlie Tobolovi ml. s
dětmi zde byli minulou neděli u
žičková, Slámová, Rotreklová a
pí. Amcka Kosová. Na ty dvě po-
slední velice často myslím, neb
uvízly v mém srdci. Nyní spí
věčným spánkem na zdejším hř-
bitově v Dallas.
Nyni nučnu něco z jiného “hr-
néčka”. Několik posledních dnů
je zde krásně. Propraný, čistý vou. Tak přece si o slavnosti na
ná. Po té bouřce, jak by se zem
roztřásla, vše se zelenalo, pěkně
vše kvete, že je radost býti na
tom světě. Rybářů už bylo u je-
zera dost, a lodiček na vodě též.
Za 2 hodiny jsme byli zpět. Ov-
šem musela jsem se podívat po
tom mém ráji, po mojí zahradě.
Mám veliký keř bezu, je krás-
ný a kvéty na něm tak veliké,
jaká jsem v Texasu dříve nevi-
děla. Ta báječná vůně z nich,
myslela jsem, že jsem v Kladně.
U nás jsme měli dva veliké keře
bezu, bílého a červeného. Po ce-
lé zahradě z rána je cítit jak při
jemně voní. Ovšem čekala jsem
na ty květy 6 let. Záhonky již
hýří malebnými barvami květin
a každá ta nová květinka se tla
čí k životu, ze semének, ven na
vzduch. Kdybych mohla, jako že
nemohu, ráda bych tu moji za-
hradu tak zvelebila, že bych mě
la nebe na zemi. To vydržová-
ní zde v městě stojí mnoho pe-
něz, a práce ku které moje síly
už přece ochabují.
Na venkově, jako ku příkladu
u moji dcery Heleny Teperové
v Crosby, vše roste jako z vody.
Ovšem tam je rosa a častěji tam
prší a hnojivá je u nich také do-
sti, mají krávy a slepice. Zde se
ale musí vše kupovat a to umě
lé hnojivo není nikdy tak dob-
ré, jako hnojivo přírodní. To sa-
mé je .<= vodou, ve které je obsa-
žen všelijaký “převit”, který za-
hradě moc neprospívá. K tomu
všemu musíme za vše draze pla-
tit. — O práci nemluvím, tu si
nej raděj i udělám sama.
Maně mně přišlo na mysl je-
dno Chorvatské pořekadlo, které
jsem od jednoho Chorvata sly-
šela, když mu vše nešlo tak, jak
tomu chtěl: “Pane Bože dal Jsi
nám vše přírodní bohatství, krá
sy a záhady přírody, ale zapo-
měl Jsi nám dát k tomu klíč, a-
bychom si mohli vše otevřití”. —
Jen ten bohatý kapitál našel k
tomu klíč — peníze. — Tak kdy
bych ten klíč měla, nakoupila
bych hodně krásných keřů rúží,
a pak bych si pod ty ovocné stro
my lehla, a čekala bych až by
mně to ovoce padalo zrovna do
úst. — Jsem to ale starý blází-
nek, viďte? — No nedivte se, ří
ká se, že staří lidé jsou jako děti,
a já někdy taková jsem.
Velikonoce jsou za dveřmi. —
Na pondělí se mi zdálo, že jsem
šla do kostela nechat si posvě-
tit “kočičky” které jsme jako
školní děti do kostela nesly. Kaž
dá z nás děvčat jsme je měly o-
paráděné červenou pentličkou.
Posvěcené “kočičky” jsme doma
daly za obrazy, nebo za kříž, též
se nosily na pole, do obilí, aby
Bůh chránil úrodu od krupobití,
a doma náš dům od vyhoření.
Na “Zelený čtvrtek” se pálili Ji-
dáši u kostela. Při tom jsem ni-
kdy nebyla. — Na “Velký pátek”
nás mammka časně ráno vzbudi
la, aby jsme se my děvčata, na
dvorečku ve vodě tam od večera
připravené umyly, aby jsme by-
ly hezké, zdravé a čerstvé. No,
zdravé a čerstvé jsme, ale hez-
ké? to asi sotva, podle “gusta”.
Pověst o tom je:
“Na Velký pátek při pašijí hla
se — vždycky jednou za rok
Blaník otvírá se a běda tomu, čí
krok se opozdí, musí zase čekat
celý rok než se Blaník otevře a-
by se dostal zpět. — Blaník je
hora, ve které jsou, dle pověsti,
uschovaní čeští rytíři, a až bude
česká zem v nebezpečí, tak ji
zachrání. — Čekali jsme na to
při I a II světové válce, ale ti
rytíři nevycházeli. Možná při III
válce, neboť pořád' ještě spějí.—
Nu, uvidíme, jak říkal slepý.
Na Bílou sobotu” jdou lidé ze
všech stran večer do kostela na
“Vzkříšeni”. Pak průvodem po
náměstí, kněz nese v rukou Svá
tost v kalichu a občané nad kně
zem nepou baldachýn “Nebfe-
sa”. Ve všech domech hoří svíč-
ky kudy se procesí ubírá. — Na
Hod Boží a druhý den po něm
Je též svátek, “Pomlázka”, kdy
koledníci chodí po koledě, pro va
jíčka a při tom zpívají:
“Hody hody do provody
dějte červené vejce.
Když nedáte červené, dejte bílé,
slepička vám snese, za kamny v
koutku na vrbovém proutku zas
jiné. —
Večer po pomlázce je taneční
zábava a někdy se hrávalo di-
vadlo. To jsou zvyky a tradice
v Čechách, když jsme tam žili.
Dopisuji moji stať: Jaké to
byte překvapení, zastavila u nás
pěkná kára s manželi Nesudový-
mi, Valčíkovl, pi. H. Hošková se
svou snachou pí. Walter Hoško
nás vzpoměli. Přece nezapoměli.
Přinesli nám krásný dort, a mně
a švagrové velký růžový kara-
fiát. Bylo nám to velice milé.
Návštěva byla krásná, diky vám
že jste přijeli, i tém kteří nám
poslali zdravice. Byli od řádu Ja
ro SPJST, od Sokolské Jednoty
Žižka, od řádu Pokrok čís. 88 v
Houstonu, od zdejšího řádu ZČ-
BJ, od sestry Mazané v Cleve-
land, O. od ses. Fitzové která je
návštěvou u jejich přátel v Brid
geport, Conn., dále zdravici za
slaia pí. Anežka Zázvorkova z
Ennis, ses. Malíková z Beaumont
pí. Albina Bunker z Ft. Worth,
Texas.
Návštěvou z Chicaga zde byla
pi. Jos. Merliková a pí. Marie
Rendlová z Corpus Christi.
Ze zdejší úřadovny Červeného
Křiže byl vyslán rekord práce
kterou zdejší ženy z kroužku vy
konaly. — Nemocná je ses. Bo-
dovská a pí. Steinerová. Přeji
jim hodně zdraví. — I já jsem
měla v sobotu návštěvu mé nej-
mladší sestry Vlasty. Přijeli z
Houstonu, manž. Wardovi st.,
manž Arthur a Vlasta Wardovi
ml.
Narozeniny tento měsíc slaví
pí. Rosie Kopečková, pí. J. Mer-
líková, pí. Dolfi Stránská a p.
Filipec, kterému bude 22. dubna
80 let.
Napsala jsem toho více než
jsem myslela. O slavnosti se ro-
zepíše dopisovatelka k tomu zvo-
lená, já jsem tam nebyla, tak
prominňte.
DOPISY
Chicago, m.
Ještě něco o těch “slotách”. —
V posledním článku jsem psal
jak to chodilo za Mayora Wm.
Thompsona v roce 1918 v Chi-
cagu, když v každé hospodě by
ly ty hrací mašinky, které okrá-
daly naivní lidi, po penězích tou
žící, často o poslední čtvrťák. O
ten hříšný mamon se pak dělili
lidé různých zájmů, což částe-
čně vysvětluje, jak těžko je za-
meziti nezákonné hráčství a proč
po všech těch slibech o nějaké
nápravě v předvolební kampani,
se hraje vesele dále. Nepamatu
ji se proč a kdy byly staženy slot
ky z veřejných místnosti zde v
Chicagu, ale v předměstích jsem
je vídával ještě mnoho roků. Já
jsem se o ně nikdy mnoho ne-
zajímal, ani jsem do nich žádné
peníze nestrkal. Měl jsem dobré
ho přítele, který na těch mašin-
kách pracoval, a ten mi něco o
tom zlodějském stroji leccos po-
věděl. Říkávali, že na těch ma
šinkách nemůže nikdo vyhráti,
i když jsou plně otevřené, ale
většina jich má dvě nebo tři vý
platní značky zavřené. Když na
ní hrajete a ona zastaví na ně-
které té značce a pak přeskočí,
tak měla vyplatit, ale ta značka
je zablokovaná.
Nyní, jak jsem byl svědkem,
když starý Kuba prohrál na kal-
hoty. — Obědvával jsem v hos-
tinci ve kterém byla též jedna
taková slotka. Po obědě jsem se
děl a četl jsem noviny, nebo si
pohovořil s některým cestujícím
prodavačem, kteří navštěvovali
ten jinak solidní hostinec. Jed-
nou seděl u stolu už starší člo-
věk, známý s příjméním Kuba.
Hulil z fajfky, a se zájmem po-
zoroval jak někteří dělníci pra-
cující v nedaleké továrně, krmí
tu mašinku. Měli jen půl hodiny
oběd, tak jim mnoho času na
tu zábavu nezbylo, a také nik-
do z nich nevyhrál. Když hráči
odešli, zvedl se Kuba, a dal do
mašinky čtvrťák a mašinka mu
vrátila 32 čtvrťáky. Šťasten sedl
si Kuba ke stolu a přepočítával
to stříbro několikrát a povídá:
“Za těch dolarů si kouoím zim
ní kalhoty”. Kdyby se nebyl k
té mašince vrátil a více nehrál,
mohl právem tvrditi, že tu slot
ku obehrál, neboť to je jediná
možnost, když je náhodou někte
rá přihrádka plná, a hráč vyhra-
je na první nebo druhou sázku
a pak toho nechá. Jinak prohra
je každý.
Neuplynula ani minuta a starý
Kuba šel a dal do mašinky něko-
lik čtvrťáků. Zklámán neúspě-
chem sedl si ke stolu a hulil
dýmku a přemýšlel, aniž by slo-
va promluvil. Za krátko šel zase
k mašince a vhodil do ní něko-
lik čtvrťáků. Když šel k mašin-
ce po třetí tak mu ve špásu po-
vídám, byl to starý známý: “Já
pochybuji pane Kuba, že si ty
kalhoty koupíte za to co jste
vyhrál”. Když jsem z hostince
odcházel, tak už neměl p. Kuba
ani na kšandy (šle), neb tam
vrátil vše co vyhrál, i nějaký dal
ší dolar.
Je to už také 30 let, nebo ví-
ce, když kandidát za státního
návladniho rep. Growe v kampa
ni tvrdil, že ve městě i v okresu
bude zvolen že tu zlodějnu z ce-
lého okresu vyžene. Ve volební
kampani míval fotku i celé jeho
rodiny ještě nedospělé, která či-
nila dobrý dojem, kdo by nedal
hlas tátovi slušné rodiny a sta-
lo se, že byl zvolen velkou větši-
nou. Po jeho dosazení do úřadu
jsme casty yiděli v novinách o-
brázek, jáic stojí u hromady slo
tek s kladivem v ruce a buši do
njch. ^rayem jsme se domnívali,
žé opravdu dodižuje jeho předvo
lební sliby.
Když jsem jednou uviděl v no-
vinách zase takový obrázek, v
řádové schůzi jsem se sešel s
mým dobrým přítelem bn Vin-
cou Krabcem, který pracoval na
těch slotkách v továrně “Mills”
mnoho roků, a říkal jsem mu o (
tnm. tak se t.nrrm upřímně smál í
a řekl: “Zrovna včera, když jsme
šli ráno do práce, přijel starý p.
Mills k továrně v doprovodu ná-
vladního, byli spolu na flámu
celou noc. S tím rozbíjením slo-
tek v novinách je jen podvod, roz
bije jednu nebo dvě, nechá se
při tom fotografovat a ostatní
které seberou, po vybrání peněz
z nich, přijdou za pár dolarů za-
se k nám. My je dáme do pořád-
ku, že jsou jako nové, a jdou za
se ven za svým posláním”.
Napsal jsem jen to, co jsem
o těch slotkách slyšel z hodno-
věrných úst, a co jsem na vlast
ni oči viděl. Že je to nesnadné
hráčství vykořenit!, vysvítá už
jen z toho mála a nestranný čte
nář nechť o tom sám přemýšlí.
Kdyby nebylo otrocky náruži-
vých hráčů, a dosti peněz pro ty,
kteří se tím živí, tak by bylo po 1
takovém obchodě brzo veta.
Nyní néco ze života ženitby :
chtivého, pro zasmání a výstra- 1
hu. Vidíval jsem jak toho spo- j
řádaného člověka dosti často, je j
ště jako starostlivého tátu o
jeho rodinu, byl asi 60 roků |
stár a když mu zemřela jeho prv j
ru manželka, zůstal sám, jeho'
děti už byly z domu. Aby zapo-
měl na jeho samotu a smutek,
začal navštěvovati výletní, ne-
dalekou místnost “Rajskou zah
radu” ve které se odbývaly pra-
videlně každou neděli taneční
zábavy a scházeli se tam osamělí
vdovci a vdovy. Hrdina této čr-
ty byl v krátké době zcela jiným
člověkem. Protože si obyčejně
po obědě u báru zpíval pravidel-
ně písničku: “Třikrát za noc”,
jeho to skladbu, pojmenujeme
ho “Zpěvák”. U p. Zpěváka se
probudilo druhé mládí, dostal i
druhé zuby, a pokaždé když jsem
ho viděl, vyprávěl jak v neděli
tančil a doprovázel domů novou
známost.
Nehledal žádnou bohatou vdo-
vu která by ho živila, byl tesa-
řem a v ten čas se hodné stavě-
lQ^tak si vydělal .slušné peníze,
aje'chtěl žiti , jako v rolími, a
hledal družku stejné nátury^ až
ji našel. Takovým starším lidem
říkali v Čechách, že jsou jako
jeleni v říjnu. Pan Zpěvák se ože
nil a zpíval nějaký čas dále, a
nemonl si vynadívali ti jeho no
vý domov, a láskyplnou manžel-
ku. “To je něco jiného, nežli bý-
valá nebožka” říkával. Potom
jsem neviděl p. Zpěváka několik
měsíců, a byl bych na něho snad
zapoměl, neb podobných řečí
jsem slýchával více, ale když
jsem ho jednou uviděl vcházeti
do hostince, nahnutého, opíra-
jícího se o hůl, byl to člověk ne-
mocný. Když jsem se ho zeptal,
co se mu stalo, jeho odpověd by-
la: “Ta mi dala — 'dokud jsem
nosil výplaty, tak jsem byl do
brý, ale když práce nebyla a už
jsen nemohl nic zastati tak mně
vykopla na ulici a vyhodila za
mnou moje věci. Nemíti syna kte
rý mně vzal k sobě a zavolal
doktora, tak jsem zahynul něk-
de v uličce, ta mi dala. —”
S pozdravem na všechny lidi
dobré vůle,
Jos. Kos.
*poj. Kártdy* X. Y.:— Generál
ní sekretář S.N. v New Yorku o-
znumuje, že stálá delegace ČSR
ve Spojených Národech ohlásila,
že za úřad předsedy 15 valného
zasedáni bude kandidovati Jiří
Nosek, náměstek Československé
ho zahraničního ministra.
» ♦
Madrid, Španělsko:— Španěls-
ký diktátor generalissimo Fran-
co utrpěl záchvatem srdeční mrt
vlče při navratu z lovecké cesty
19. března. Zpráva byla zataje-
na do 1 dubna, kdy se .(“rančo
pomalu pozdravuje.
• •
Washington, D. C.:— Kongres
nik Russeil V. Mack (rep. Wash.)
68 let starý, kongresník od roku
1947, se shroutil k zemi a zemřel
v zasedaci sini zákonodárný 4.
dubna. — Rozmlouval s kongr.
Henry A. Dixonem Orep. Utah)
a kolemjdoucí kong. Thomas M.
Pelly (rep. Wash.) jej oslovil s
poznámkou, že je dnes krásný
den. Kongr. Mack odpověděl: “A
no, ale né pro mně” a při tom
padl na podlahu a přivolaný lé
kař ho prohlásil za mrtvého ná
sledkem mozkového ochrnutí.
STATI FAIR SUMMER MIDWAY OFIN
“Heading them off at the pass” will be a favorite merry-go-round
pursuit from early April until mid-September when the bi&
Midway at State Fair Park in Dallas is open for the sumraer
season: The Midway, which opens at 6 p.m. weekdays and at 2
p.m. Saturdays and Sundays during the summer, is one of the
largest and finest in the nation. It is operated by the State Fair
of Texas.
jšVmdt
tropea!
happmess
r§!
MĚ
«
€
r íWm-.Tí,,
v f
kái
1» éte Easter nSradfe, Aetehbvpe
and inepiraťion to fift the hea«f
reward the epkiL Share lhejoy<*
Easter wítli yoor famuiy, frienda,
neighbow . ♦ * «ome *> ch*r& oa
Easter Sunday.
HBPfií
*r
Vv-oib
til. li I CfJi
/?
/(u
We will remain dosed frem 3;C0 p.m, to 5:09 p.m.
on Gocd Friday
Nemecek Brothers
WEST, TEXAS
m
It s Easter . . . time of happy hearts and smiling faces . . .
time for the family to blossom out in new spring clothes . . .
to stroli in the Easter parade . . . to join friends and neigh-
bors at cliurch, where exultant voices rise in the triumphant
hymns of the Day. We greet you at this wondrous season with
the wish that the glorious story of the miracle of Easter, so
many years ago, may inspire each and every one of us with
its message of hope, faith and life renewed.
OlD CORNER DRUG STORE
WENDEL MONTGOMERY, Prop. WEST, TEXAS
V' i
I
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 41, No. 16, Ed. 1 Friday, April 15, 1960, newspaper, April 15, 1960; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783211/m1/5/: accessed June 25, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.