Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 38, No. 9, Ed. 1 Friday, March 1, 1957 Page: 4 of 6
six pages : ill. ; page 21 x 17 in. Digitized from 35 mm. microfilm.View a full description of this newspaper.
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
»• -
C ItHOSL O VSl — WWW, TBZAB
V pátek dne 1. března 198T
ČECHOSLOVÁK
WE8TSKÉ NOVINY
Publlshed Everv Frlaay by
,5echoslov4k pub. co.
West, texas
OFFlCERS:
Jos. F. Holásek, President
«erome Kopecký, Sec’y-Treaa.
DIRECTORS
7S. i". noiaseK, F. J. Cucek, J. A.
Urbanovský, Jos. Pavlíček,
Jerome Kopecký, Frank
Marák, ml.
Předplatné — $3.00 Subscription
,'sobní útoky a dopisy urážlivého
obsahu nebudou uveřejněny.
Ceny oznáinek sdělí se na
požádáni
Advertising rates upon
•equest
STRÝČEK ROZDÁVAL
Polákům sto milionů
dolarů jsme slíbili,
a na tom nám nezáleží
v politice co byli.
Tito jest též taký zvrhlík,
každý rok výpomoc bral,
zdali naším je přítelem,
jistě nikdo se neptal.
“Rozdáváme v právo, v levo”
pravil Knowland, jako blázni,
obávám se, jednoho dne,
že se kasa vyprázdní.”
Prohraje-li Adenauer,
armáda se rozpadne
a přátelství pánů Němců,
ještě více ochladne.
Kolik asi milionů,
Německo již dostalo,
kdybychom jim všechno dali
bylo by jim to málo.
Dr. P.
I ZNárodníhoSvazu
chybují a na úkor svého zdraví
svoje tělo buď šidí, nedávají
mu to čeho potřebuje, nebo mu
naopak dávají příliš mnoho. O-
bojí je ovšem nejenom nespráv-
né, ale zdraví škodlivé a celko-
vému tělesnému stavu nebez-
pečné. •
Již před mnoha stoletími člo-
věk poznal, že určité tělesné
nedostatky a nemoce jak u lidi
tak i u zvířat po požívání urči-
té potravy jevily pozoruhodné
zlepšení, v některých případech
i zmizely. Tak u starých Egyp-
ťanů a též Číňanů Již asi roku
1500 před Kristem bylo známo,
že požiti většího množství ja-
ter působilo blahodárně na zrak
a v tom směru horlivě bádali.
Čes. Katolíků
Cestopis po Evropě vypisuje Jan
W. Voliér, předseda N.S.Č.K.
(Pokračování)
Španělsko:— Jest krásná ze-
mě, ale leccos Jím v ekonomii j nově vybudovaného universitní
lezná mříž před oltářem, zkrát-
ka Jest zde toho tolik, že neni
možno vše správně v dopise a-
nebo poznámkamy zhodnotiti. —
Bylo by dobře pro čtenáře, je-
stli se o historii zajímá, aby si
vše vyhledal v knihách. To Je čte
ní od kterého není možno tak
lehce se odpoutat!.
Na zpáteční cestě jeli jsme ko-
lem Escorlal paláce Francova a
schůzi — hiaviic peníze, ivuoku
tuto zem značné vydrancovalo
za poslední revoluce. Vyvezli za
750 milionů dolarů zlata za po-
moci španělských republikánů,
v čemž výdatně pomáhal republi
kánský president Dr. Juan Ne-
grin r. 1937, Nedávno zemřel v
Paříži ale měl smlouvu s Rus-
kem, že zlato bude Španělsku vrá
Z mé stolní
Vážná a žertovná pojednání o událos-
tech v naši zemi 1 v jiných částech
světa s použitím rozdílných pramenů
Každý dobře ví, že lékař, jestli ceno. Dnes se Španělsko s Rus-
připad toho vyžaduje, určí ji
stou dietu, t. j. újmu v jídle ze
zdravotních důvodů a zase na-
kem dohadují o náviat toho zla-
ta. Zdali to Rusko učiní to je ji-
ná otázka, kdo to vyhraje se mů
opak doporučí jíst více toho či žeme již předem domyslet. Špa
onoho. Je to proto, že v různých
potravinách jsou různé látky
nezbytné pro lidskou výživu a
celkové zdraví. Tyto látky jsou
všeobecné známy pod jménem
vitaminy Vitaminů je celá řada
nělsko po revoluci také převzalo
mnoho zlatých předmětů patří-
cích jednotlivcům do Mexika. —
Mexiko dnes odepřelo tyto zlaté
předměty navrátiti až prý bude
jistota komu tyto předměty pat-
STRAVA-ZDRAVÍ
ŽIVOT
Velmi často čteme v novinách
i různých časopisech, že lidský
věk se stále prodlužuje. Dle sta-
tistiky odborných lékařů, kteří
tuto jistě velmi zajímavou a zá-
roveň velmi důležitou otázku
bedlivě studují, je tomu skuteč-
ně tak a naděje, že se člověk I boratořích
a ale svých vlastností a účinku ří. Následkem toho byly diploma-
označuji se velikými písmenami I tické styky s Mexikem také pře-
a číslivemi (AI, B2, C, D a t. d.)
Jestliže těchto vitamínů má na-
še tělo dostatek, pak za normál-
ních okolností nemáme žádné
potíže. Takový člověk se cítí
zdráv, svěží a je plný chuti k
životu. Jestliže však nedáme tě-
lu potravu, ze které by mohlo si
vybrat vitaminy potřebné pro
určitou činnost, pro určitý or-
gán v našem těle. pak v té či o-
né formě tělo se ozve. V tom
spočívá to tajemství, to je ko-
řen všech potíží, nad kterými
mnozí kroutí hlavou a nedove-
dou si vysvětlit Co je toho pří-
činou. Různé druhy ovoce, zele-
niny, masa i všech ostatních
živočišných i rostlinných pro-
duktů obsahují různé druhy vi-
taminů a také v různém množ-
ství. Abychom dostali od každé-
ho něco, je nejlépe stravu stří-
dat a vždy raději jíst o něco
méně, než vícfe.
Před 50 lety vitaminy byly
známy pouze dle svých účinků.
Teprve později podařilo se je
odloučiti a dnes vyrábějí se
syntheticky v chemických la-
na tomto světě bude ze všeho
těšlti déle, než tomu bylo dříve
a je dosud, i když někdy té ra-
dosti není příliš mnoho, jsou
velmi slibné. Proto není divu,
že všeobecný zájem je veliký a
četné dotazy, dopisy a komen-
táře v novinách pojednávající o
tomto oboru, jsou čtenáři vy-
hledávány stále více. Také v
našich českých novinách bylo
již několikráte, ač jen zcela
krátce, připomenuto, že by se
mělo více psát o lidském zdra-
Obsah vitaminů v potravi-
nách byl z počátku posuzován
více méně dle účinku na vzrůst
nebo při léčení určitých nemo-
ci, což bylo ovšem velmi neur-
čité, nepřesné a zcela nedosta-
tečné. V tom směru bylo rychle
postupováno a na podkladě zí-
skaných zkušeností dnes může-
me bezpečně říci, jestli některé
potraviny jsou na obisah vita-
minů buď bohaté, nebo chudé,
jaké druhy vitaminů obsahují
a v jakém množství. Dle toho
rušeny. Kdyby Mexiko i Rusko
navrátili Španělsku co jím pa-
tří,' španělská ekonomie by se
rychle zotavila.
Při prohlídce Madridu viděli
jsme krásně upravené parky, v
jednom byly samé růže. Měli zde
400 různých druhů růží. jedna
větší a krásnější než druhá. —
Pak nás busem zavezli se podí-
vat na býčí zápas. Byio to v ně-
jaké pokoutní hospůdce vedle níž
byla velká aréna, prý to byla
škola pro matadory a toreado-
ry ale když jsem viděl toho ubo-
hého vyzáblého býka tak mne
ho bylo líto. Dráždili ho dosti a
on tam stál nečinně ani se ne-
chtěl hnout. Když do něho ně-
kolikrát šťouchli tak sebou ko-
nečně pohnul, podíval se na své
trýznitele, rozběhl se a jednoho
z nich nabral na rohy, roztrhal
mu košili tak, že ten mladík měl
pěknou ránu na žebrách. Mohli
jsme navštíviti profesionelní zá-
pasy, neboť aréna byla pouze
jeden blok od hotelu Plaza De
Toros, ale nevábylo nás to. Po
této ubohé produkci zavedli nás
do zahrady a tam byli dva mla-
dí muži, tanečníci a jeden mu-
zikant, který zpíval a při tom
hrál na kytaru. Tanečníkům ří-
kají “Flamingo Dancers” Tanec
je velmi rychlý a hodně při tom
dupání a točení jako “čamrda”.
Žádná z těchto produkcí nás ne
bavila a bylo to škoda času.
no města Maanau — izae bylo
konečné místo válečné). Zbořený
Alcazar jehož slávji viděti i v
ruinách a zpět do hotelu k veče
ři. Očekávali jsme návštěvu, kte
rá slíbila, že k nám přijdou po
večeři. Seděli jsme na verandě
pod širým nebem. Bylo to velmi
příjemné. Rádio hlásilo, že na o
slávu zítřejšího dne neodvislo-
sti bude večer velký ohňostroj.
Návštěva sice přišla po večeři -
po desáté hodině. Když jsme se
divili, že tak pozdě, bylo nám ře
čeno, že zde lidé večeří kolem
desáté hodiny. V přátelském roz
hovoru setrvali jsme do půl noci.
Ohňostroje nemohli jsme se doč
kati tak když návštěva odešla,
odebrali jsme se na kůtě.
(Pokračování)
Vzpomínka na zemřelého
Dp. Josefa Klobouka
S politováním jsme se dozvědě
li o úmrtí dp. Josefa Klobouka
v poslední době na odpočinku
ve Fayettteville, Texasu, který
byl od založení Svazu jeho čle-
nem a štědrým dobrodincem —
v pomocné akci byl činným fi-
nančně i darem mnoho pěkných
knm pro běžence; natamtou | p^Xmaí Z
akci Nepomucenum téz přispi- ua H
val. Odporučujeme jej zbožné
vzpomínce našeho členstva — a
přejeme mu lehkého odpočinu-
tí!
Korsár-kavalír
UDrazKový týdenitt “ínie” u-
veřejnil v jednom z předcháze-
jících čísel celostránkovou foto-
gn *ii pirátské oslavy v Tampě,
Fla., počínající každoročně 6. ú-
nora a trvající celý týden: Vy-
hledal jsem v mé stolní zásuv-
ce příčinu k těmto oslavám, u-
veřeiněnou před několika roky v
magazínu “The American Week-
ly”.
Tato slavnost, založená roku
1904, jest konána na počest ná-
mořního lupiče José Gasparilly,
který provokoval své nekalé ře-
meslo v 18. století ve floridské
úžině a pro své mnohé kavalír -
ské činy byl znám jako “Princ
Gaspariila”.
Jedna z jeho rytířských epi-
sod týká se mladé dívky, Anny
jeffreyo\é z jihozápadního an-
glického města Devonshire. An-
na po návštěvě své sestry v
Louisianě vracela se do Liver-
poolu plachetní lodí, která pa-
dla Gasparillovi za kořist.
Obyčejná procedura při zaj-
miutí lodi vyžadovala zabrání
obsahu lodní pokladny a olou-
pení cestujících o peníze a kle-
noty. Pak následovala přehlídka
žen, z nichž si Gaspariila vy-
bral tu nejhezčí, kterou po na-
zásuvky
Píše
JOS. R. ANTON
912 Pixer, Houston 9, Texas
Citujeme vyňatky z několika
dopisů přišlých do úřadovny Ná
rodního Svazu — První od jed-
noho duchovního který má na
starosti běžence — píše následov
ně:
“Milí přátelé, protože jsem již
převzal Vámi zaslaných 100 ku
sů CARE balíků, považuji za
svoji povinnost Vám všem po-
děkovat křesťanským Zaplať
Pán Bůh za tuto velikou pomoc.
Tentokráte jsem po pečlivé úva
ze se rozhodl tuto zásilku poslat!
k rozdělení panu Dr. Heidlerovi,
který působí v Mnichově a tedy
nedaleko tabora .Války, kde jak
psala ta paní v Národě, je velká
bída. Já jsem Vám sice k tomuto
jejímu dopisu napsal na Vaše
přání svůj rozbor, který se pod-
statně liší od názoru té náv-
Město toto se datuje do dva ' ště™ice, ale přece jenom mám
za to, že se na Válku zapomíná.
Proto jsem rozhodl dáti ďo oko-
koli Mnichova a tedy také do
ví, o příčinách různých nemocí, máme pak možnost vybírat! jed-
notlivé druhy masa, zeleniny, o-
voce i všeho jiného a připravo-
vati potřebná vydatná jídla.
Ovšem, zde je ještě malý há-
ček, velmi důležitý. Nutno si
totiž uvědomit, že určité druhy
vitaminů, velmii potřebné pro
naše tělo, vařením se ničí. Je
proto třeba postupovati opatr-
ně, jinak by pro nás jídlo ne-
ir.ělo tu pravou cenu. Aby se vi-
taminy nezničily, je při vaření
třeba dbáti určitých zásad, z
nichž čhcl na některé upozorni-
ti: Při vaření zeleniny nepouží-
vejte sody; neprotlačujte, jinak
řečeno nepasírujte skrze síto po
traviny, dokud jsou horké; ne-
vařte a nesmažte nic zbytečně
dlouho; při zavařování všeho
druhu nepoužívejte starého způ-
sobu vaření v otevřených hrn-
cích; nedávejte na potraviny
uvádět dobré osvědčené rady a
t. d. Jistě by to bylo jenom vše-
obecně užitečné a proto snad
neuškodí zmíním-li se několika
slovy o tomto témiatu.
Jestli se někde vyskytne ně-
kdo kdo oslavuje svoje sté na-
rozeniny (mnohdy jsou to i je-
dinci mající mnoho přes 100
roků), zpravodajové pro svoje
články v novinách chtějí pře-
devším vyzvěděti tajemství jak
dopáhnouti tak vysokého věku,
jak třeba žít, čeho se vyvarovat
a podobně. Odpovědi bývají
obyčejně různé, v něčem se má-
lo shodují, ale v mnohém si do-
konce i odporují. Tak jestliže
někdo přičítá dosažení svého
vysokého věku naprosté absti-
nenci, t. j. zdržování se alko-
holických nápojů a případně i
kouření, druhý je právě opač-
ného názoru. Právě tak i co do; (maso, zeleninu, biainbGij a
určitého způsobu života, vlast-
ni životosprávy a různých pra-
videl a hesel pro lidský život vel
ml důležitých. Co jednomu pro-
spívá, může druhémtu škoditi a
bez čeho se někdo zcela dobře o-
bejde, druhý pro svoje zdraví
nezbytně potřebuje. Jsou jisté
směrnice, která na podkladě vý-
sledků vědeckých badání lze o-
značiti za všechobecně prospě-
šné, dle nichž se všichni musíme
říditi, avšak vypracovat nějaká
pravidla, která by vyhovovala
naprosto stejně všem lidem na
světě, to je prostě nemožné. Je
k tomu mnoho vážných důvodů,
proto na věc nutno hledě ti jed-
notlivě, už také proto, že každý
člověk je založen jinak.
Je nesporné, že stářím ubývá
sil a dostavují se i časté různé
poruchy a nemoc. Je nesmírně
důležité zjistit původ takových
poruch lidského zdraví a dle to-
ho se zaříditi. Je totiž pozoru-
hodné, že u někoho podobné
změny se dostavují dříve, u ně-
koho později; určitá věková hra
-,_ice zde není. Používáními růz-
ných léků a přípravků přede-
psaných po náležitém vyšetřeni
lékařem tělu pomůžeme a snad
je i vyléčíme Dnešní lékařská
věda je na vysokém stupni,
mnohé téměř beznadějné pří-
pady vyřešila a pacienty vrá-
lila k dalšímu životu. Nesmíme
však zapomenout! na jednu, ře-
kl bych, tu nejhlavnější věc,
na správnou životosprávu, a to
t.d.) příliš pmnoho vody a snaž
i mm í a -J « tm wii r\r\ nni .
tt? OC puvuov jv viu »u*u ww
rychleji; vodu po uvaření ne-
vylejte, ale použijte jí pna pří-
pravu polévky, omáčky, nebo
šťávy; ovocné a zeleninové sa-
dáty připravte vždy až těsně
před podáváním na stůl; zmr-
zlé potraviny začněte vařit když
jsou ještě zmrzlé a zmrzlé po-1 cována.
traviny, které požíváte ve sta- DMS sem řljlM1 lldé z M.
vu syrovém, které nevaříte, [éh0 STéta aby obdivovali tyto
podávejte na stul ihned jakmi-
le rozmrznou.
tisíce let před Kristem a legen-
da uvádí, že se zde usadili po-
tomci Neonoví. Největší slávy
město dosáhlo v jedenáctém sto
letí, kdy bylo pojmenováno —
“Imperiál Toledo”. Navštívili
jsme klášter a chrám San Juan
De Los Reyes, jehož strop vy-
kládán mosaikou. Největší to pa
mátka z doby panovníků špa-
nělských. Architektura známá co
směs gothický a Mudejar ,čili
vzor “Isabeline”. Postaven byl
roku 1476 na památku pádu Gra
nády. Ve zdi venku jsou zazdě-
ny řetězy a okovy odejmuté uvě
zněným křesťanům v Granádě,
Baza, Malaga atd., Královna I-
sobela chvátala se stavbou, aby
překvapila svého manžela don
Fernando el Catolico. Zatím ú-
čelem najala 226 nejlepších zed
níků a věhlasných kameníků ja
kož i velký počet nádeníků pod
vedením známého mistra sta-
vitelského, Juan Guas. Nedočka-
la se však dokončení tohoto dí-
la. Stavitel také zemřel r. 1495 a
IaL AAt«Awrtí oAef V>n rJrwrxr HnlrnnPP
lah OUVUím cmun Mwvtu » j **v**wi*c-w
na až 50 let později. Filip II.
>7o ří^oní cf.Qyit.plp A Hp Cnver-
rubias konečně dohotovil úplně
stavbu tuto až r. 1618. Budova
značně poškozena ohněm za ob-
lehání Francouzů r. 1718 a tak
to zůstalo dlouhá léta. Později
za jejich občanské války budova
ještě více poškozena * vydran-
Snad by někdo mohl namít-
nout, že změnit svoji dosavadní
životosprávu není jen tak lehké
a znamenalo by i větší vydání.
Naprosto ne, milí čtenáři. Ve
skutečnosti ve většině případů
znamená to změnu špatných
návyků ve stravování za dobré,
prospěšné. Každá hospodyňka
dobře ví, že je to trochu obtíž-
né provést takovou změnu na-
jednou, musí však zároveň uz-
nat, že žádný jiný domácí pro-
blém není důležitější, než právě
tento. Z praktického hlediska
lze říci, že kladeným požadav-
kům lze bez obtíží vyhovět a
proto je jenom na nás chceme-
li, či nikoliv.
Co když si náš dosavadní jí-
delní lístek tak trochu přezkou-
šíme, abychom se přesvědčili,
zda dostáváme čeho potřebu-
jeme k naší správné životosprá-
vě? Není naše strava jedno-
stranná? Není snad předkládá-
no příliš mnoho "stejků”, nebo
ne až když už pociťujeme sla-ln.asa vůbec? Nezapomínáme na
bcat a vyhledáváme lelwrskouzelcninu, luštěniny a moučná ji-
obdivuhodné architektonické sta
leté památky. Jest to nenahra-
ditelná škoda, že za španělské
občanské války bylo zde tak o-
hromné množství, panězi k ne-
zaplacení. památek zničeno a
rozkradeno. Ovšem že největší
zlo válek vždy je^ ztráta životů
a raněných.
Nejkrásnější stavba, která se
nám nejvíce líbila a vskutku je
pohádkově krásná, je kathedrá
la Santo Tome. Skvostný zlatý'
oltář a sochy, “hlavy na pilí-
řích a umělecky provedená žc-
dla? Dáváme přednost čerstvými
potravinám před konservami?
To nám přece “T.tzabere tolik
času a pak to bude jistě zajíma-
vé Dle toho se přizpůsobíme a
se zvědavostí budeme očekávat
příjemnou změnu, která jistě
dříve nebo později se dostaví.
Za pokus to rozhodně stojí, po-
něvadž naše zdraví a celý další
spokojený život je závislý hlav-
ně na správné životosprávě.
J. Kosík.
Války celou Vaší letošní zásilku.
Já jsem celou věc panu dru Hai-
dlerovi vysvětlil a on jistě pře-
vzal tuto zásilku s radostí a u-
dělá pro její rozdělení všechna
potřebná opatření.
“Jinak se mi apět zdravotně
daří lépe a já věřím, že mám již
nejhorší za sebou. Byl jsem sice
znovu u prohlídky, ale lékař nic
nezjistil. Děkují za to Pánu Bo-
hu a věřím, že tento rok bude
pro mne šťastnější nežli před-
cházející. Proto se mohu zase s
plnou silou věnovati potřebám
našich uprchlíků, které návštěvu
ji a udržuji v nich pevnou víru
v lepší zítřek a nadlehčuji jejich
veliké starosti pokud mohu a kde
je toho zvláště třeba. Je to vel-
mi důležité, protože naší lidé ži
jí mnohdy ve velmi tíživých po-
měrech a odloučení od styků s
krajany a jejich nálada bývá
mnohdy velmi skleslá. Občasný-
mi návštěvami kněze se jim do-
stává duchovní posily, která jím
polr pOmáhá, pvnlrny>óynfi
ší. Proto jsem Vám velmi vdě-
čen, že nám stále podle sil pomá
háte a tím velmi ulehčujete mo-
je poslání a mým prostřednict-
vím pak se prodlužuje Vaše po-
moc až k těm nej zapadlejším a
nejzapomunetějším lidem. Je tře
ba stále vedle slova pravdy a ú-
těchy jim podávat pomocnou ru
ku a tato se starat nejen o jejich
duše, ale také existenci. Kdybych
pak neměl své přátele v Americe
nestačil bych na to vlastními
prostředky ani zdaleka. Vy snad
ani nemáte dostatečnou před-
stavu, jak Vaše pomoc zde při-
chází k uplatnění a kde všude
zasahuje, ale stačí když Vám ja-
ko kněz napíši, ž,e její význam
je veliký a že bez ní bych zde
mnohdy byl úplně bezradný. Dě-
kuji Vám proto za všechnu Va-
ší pomoc jménem všech těch ne
známých Vám lidí, kterým Vaše
pomoc přichází k dobru a ..kte-
ří jsou Vám nesmírně vděční.
Já Vám zase pošlu seznam a po
tvrzenky těch, které jsem mohl
cbléknouti a kterým jste pomo-
hli přečkat letošní zimu, která
bývá zde v Německu velmi ost-
rá a jen velmi těžko se přečká-
vá, zvlášt pro ty, kteří ještě stá
le museji žit v táborech a v
dřevěných barácích. Zvláště tam
je pomoc velmi cenná. Poděkuj-
te mým jménem všem našim vzá
cným dobrodincům a řekněte
jim, že na ně pamatují při svýoh
modlitbách a při oběti mše svátí
Vám vděčné oddaný
Anna se však vyznačovala ne-
všední krásou a Gaspariila, o-
mámen jejíma čarovnýma oči-
ma, rozhodl se ušetřit ji svého
kapitánského práva. Zavezl ji
do svého ostrovního stanu a
přísahal usmrtit každého, kdo
by se opovážil jí ublížiti.
Zamítnutý nápadník
Popřál Anně úplnou volnost
pohybu a každý večer jí učinil
galantní návštěvu, při níž u-
platňoval svou znalost literatu-
ry a hudby. Za několik týdnů ji
pak požádal, aby Se stala jeho
chotí.
"Miluji někoho jiného,” od-
pověděla chladně Anna.
Možr.á,” pravil Gasparillo,
“nějakého růžolícího anglické-
ho hocha, kterého však již ví-
ce nespatříte. Zapomeňte na
něj!”
“Není to Angličan, jest to
jeden z vaší posádky — poru-
čík BatLsta,” řekla Anna tře-
soucím se hlasem. “Hned při
prvním setkání pocítili jsme k
sobě zvláštní náklonnost, kte-
rá se později proměnila v horou
cí lásku. Vime dobře, co nás o-
ba očekává, ale jsme ochotni
zemříti nežli být násilně odlou-
čeni.” Gaspariila zaklel a ode-
šel .. .
Když se někdo zprotivil jeho
rozkazům, skončil obyčejně pro-
bodnutím mečem. Byl-li však
Gaspariila obzvláště popuzen,
vsadil provinilce na moře do o-
tevřeného člunu bez vesel a bez
jídla a vody.
Za několik dní Gaspariila oz-
námil, že se vydává na novou
expedici, které se zúčastní i An-
na s Batistou. “Aspoň na chví-
li”, pravil s potutelným úsmě-
Humor
Jest
elixírem
života
..................................................................................................
potopena. Teprve z Gasparillo-
va deníku bylo seznáno, že “Flo-
rida Blanca” se nestala obětí
anglické přesily, nýbrž že byla
převzata vzbouřeným mužstvem
pod vedením poručíka Gaspara.
José změnil jméno lodi a rov-
něž sebe přejmenoval na Gas-
paríllu. Na cestě na západ
zrr.ocnil se u floridských břehů
čtyř ostrovů, nyní zvaných
Gaspariila, Gayo Costa, Capti-
va a Sanibel, které tvoří přírod-
ní hráz mezi přístavem Charlot-
te a zálivem San Car los. Na
těchto ostrovech Gaspariila
zřídil svůj hlavní stan.
Deník vypráví, že za prvních
11 roků Gaspariila zajmul a po-
topil 36 lodí. Vzdor těžkými
ztrátám v častých bojích počet
pirátů se stále rozmnožoval, po-
něvadž mnozí členové posádky
ze zajatých lodí se k němu při-
družili. Ostatní byli drženi pod
dohledem na ostrově Captiva,
kde byly ubytovány i všechny
ženy. Zajatý kněz vykonával
svatební obřady a Gaspariila
hleděl k tomu, aby manželské
povinnosti a věrnost byly přísné
dodržovány.
Roku 1795 Gaspariila zvolil za
svojí velitelskou loď novou za-
jatou bitevnici, kterou nazval
“Gaspariila n” a svůj původní
váiečný koráb daroval svému
prvnímu poručíku Roderigu Lo-
pezovi, který se chtěl v nečest-
ném korsárském obchodě osa-
mostatnit!. Aby připravil Gas-
parillu v budoucnu o trochu mr-
zké slávy, odcizil jeho. deník
a odjel do Španělska za svojí
milkou Sanibelou, které ukrade-
né zápisky svěřil do opatrování.
Ohnivá Španělka však jednou
pod vlivem přílišného požití ví-
na mluvila více než měla, a de-
ník byl úřady zabaven.
Neblahý konec
Gaspariila po 371etých potul-
kách karibejským mořem se ko-
nečně rozhodl vstoupit! do ú-
straní. Čtyři dny před Vánoce-
mi roku 1821 oznámil, že svoji
lupičskou společnost rozpouští
nakořistěné bohatství rozdělí
rovnoměrně mezi mužstvo. Ná-
hle se na obzoru objevila nová
plachetnice a otrlí piráti v tou-
ze pa zvětšení svého dílu přímě-
ti Gasparillu k ještě jednomu,
poslednímu útoku.
A byl skutečně posledním!
Nevinně vyhlížející loď, která
ve skutečnosti byla válečnou lo-
l dí Spojených států “Enter-
prise”, vyslanou k potření ná-
mdřních loupežníků, při spatře-
ní vlajky s umrlčí lebkou a
zkříženými kostmi sejmula s děl
plachty a do pirátské lodi vy-
pálila několik salv. Gaspariila,
aby unikl potupnému pověšení
s lodního rahna, opásal se ře-
tězem s kotvou a skočil s pa-
luby do moře.
Jeho poklady nebyly nikdy
nalezeny, ale co může být vět-
ším bohatstvími pna Tampu ne-
žli miliony rozjařených turistů,
kteří při každoročních osla-
vách připíjí památce dobro-
družného a. galantního piráta
Gasparilly!
Starodávné tresty za nemrav-
nost. — V jedné písecké epišto-
10 rřtn ítlll ionw *»a
“ — ...... 4 •»*..•» I#v W 4«VW • J
potrestání žen a dívek, které za
německé okupace zaprodaly
svoji čest Hitlerovým holom-
kům. Tento potupný trest je
starodávný a je výsledkem ro-
zumné právní logiky našich
předků: za nečisté skutky tajně
páchané odsuzovati k nečisté
veřejné práci. Roku 1688 bylo
píseckými konšeli usouzeno, že
Zuzana Civoška. pro smilný sku-
tek má v káře bláto táhnout!
za čtyři dny, každý den hodinu
před polednem a hodinu po po-
ledni. Roku 1708 Kateřina Že-
lezná pro smilstvo s poslem
právním (biřičem) spáchané po
čtrnáctidenním šatlavním a-
restu tři dny v kleci pro smilni-
ce na rynku seděti má, posel
pak právní ty dni, které ona v,
kleci seděti bude, v káře' táh-1ného kolosu, který dal nám po-
jejich revoluční pokus o vyma-
něni se z více než SOOletého při-
členěni k Rakousku bylo rus-
kým medvědem na přáni čerao-
žlutého orla potlačeno. Zajíma-
vým Jest, že kolébka Maďara
stála v Rusku.
Tento kočovný mongolský ná-
rod žil asi před 2000 lety před
Kristem v blízkosti nynější Mo-
skvy. Jeden kmen odstěhoval se
později na severozápad do Fin-
ska a druhý, větší, do kavkaz-
kých hor, z nichž roku 896 po
Kiistu pronikl do danubského
údolí, známého později co Uher-
sko. Roku 1000 obrátil se na
křesťanskou víru pod žezlem sv.
Štěpána, prvního uherského
krále. Zbytek původních Maďa-
rů v Rusku byl v 13. století vy-
hlazen Tatary.
O příbuznosti maďarské kul-
tury s ruskou napsal budapešt-
ský deník “Pešti Naplo" roku
1917 tento článek:
"V puškinovském romantis-
mu, v Gogolově vůni země, v
nesmrtelném smutku Turgeně-
vově, v bouřné vášni Čaj kov-
ského (hudba) objevuje se nám
silhouetka neznámého, záhad-
nouti a po městě bláto vyvozo-
vat!. — Tak udržovali moudří
městští páni své ženské a uli-
ce v čistotě. Obojí toho tenkrát
potřebovaly. Byli-li páni konšelé
při svém vyhození si z kopýtka
též nějakým způsobem potre-
státe, musejní zápisky nic ne-
praví.
Počeštělí Vlaši. — Když můj
v Kestřanecb U Písku narozený
dědeček, zednický mistr Jan
Jindra, stavěl pro dráhu malé
mosty přes potoky, zaměstná-
val mnoho Italů, od nichž se
má matka, jako malé děcko dě-
dečka mnohokrát doprovázejí-
cí, naučila, mnohým italským
slovům, která si ještě od mládí
pamatuji. Příchod Vlachů do
Čech datuje se již od 16. a 17.
století. Mnozí z nich byli ře-
čí tit nejednou své drápy. A
přesto vyciťujeme k němu ja-
kousi náchylnost. Před námi
vynáší se kraj velikých protiv,
plný velkých schopností kultur-
ních. Nevzdělaná masa, očeká-
vající hesla, aby se vrhla čile
do života. A má nejhlubší lite-
rátu! u, jednu z nejpřednějších
všeho světa. Kdo z nás (Maďa-
rů) vážně pročetl Gogola, Tur-
rvAn&vQ nntrí/lVv fAtrnmf
O —» — I W , OWMj V44VM* w * w ' j >
Puškinova Oněgina, postřehl, že
obrazy jich, postavy, situace,
podobny jsou obrazům ze života
maďarského. Gogolovým posta-
vám třeba dáti jen národní kroj
maďarského lidu a stanou se z
nich maďarští zemané a pod-
daní z doby před rokem 1848.
Nálady široké roviny sarmatskó
podobají se maďarským Alfoldu.
V žádné literatuře nenajdeme
mesla zednického a kominické- (tolik shodných přívlastků s ma-
ďarskými. Jenom že u Rusů vše
je širší, rozlehlejší, přecházejí-
cí v nekonečnost, kdy u nás vše
je těsnější a méně okreslené. U
Rusů vyniká hloubka nad naši
povrchnost ve všem. Ruská lí-
ho. I v Písku jich bylo poměr-
ně dost a časem byli přijímáni
za sousedy v předměstí i ve mě-
stě. Roku 1607 připomíná se
Battista Vlach šilhávej, zedník.
Po vzetí a zpustošení města ro-
ku 1620 Jan Cnia, Vlach, slíbil, j teratura měla značný vliv na
maďarskou, což připisovat! lze
velkosti spisovatelů ruských, a-
le přes vše ovzduší ruské je ma-
ďarskému bližší než komukoliv
jinému.”
Nečekaný obrat
Při bezcílném brázdění moře
Gaspariila trávil většinu času
na zádi lodi, zatím co Anna a
Batista žili v ustavičném stra-
chu, co příští okamžiky přine-
sou.' Jednoho dne byla spatřena
obchodní lod. Gaspariila dal vy-
nóm Hn vzduchu boční salvu, _ _ , » « » i
která pomalou loď donutila k MUSejHl paDerKy
zastavení a k vyvěšení vlajky,
jež se prokázala být anglickou.
Gaspariila požádal Batistu a
Annu, aby s ním vsedli do člu-
nu, který pod ochranou děl plul
směrem k zajaté lodi. Ustrase- ■ . ,
ní milenci očekávali každým o-1 Chudáci kuřáci. — Dnešní -
kamžikem, že budou svrženi do býváte e naíi šramat etane *-
moře Gaspariila je však dvoř- mekoule. promenující se sal.bou
(Laskavostí kurátora písecké-
ho musea obdržel jsem několik
výňntků ze starého archivu, z
nichž zde některé uveřeňuji ve
zkx-ácené formě.)
ně vybídl, aby s ním vstoupili
na ukořistěnou loď, kde řekl
překvapenému kapitánu: “Mů-
žeš se vrátit do Anglie bez jaké-
hokoli mého zásahu, ale jen pod
jednou podmínkou — musíš
vžiti s sebou i tento zamilovaný
párek.”
Nevěnuje pozornost rozradost-
něným a díky vzdávajícím mi-
lencům sestoupil pak do člu-
nu a vrátil se na svou loď. . .
Tato historka byla potvrzena
E D Lambertem, redaktorem
“Tampa Tribune”, který po
bramborou nať, růžové listí a
tabák různého druhu ve vonný
dým, musí se ustrnout nad na-
šimi předky, kteří při vzdávání
holdu bohyní Nikotině musili
vytrpěti mnohá příkoří. Slyšme
“Protokoll sessionis” sepsaný
dne 26. března 1803 na písecké
radnicí syndikem Bubákem u
přítomnosti purkmista a rad-
ních o žalobě “policej-revisorů”:
“Tej kalost. — Přednášejí pří-
tomní policejrevísoři, že dne 20.
téhož zdejšího měšťana Václa-
va Tyftrunka z Nra 91 na ve-
dlouhém Pátráni v různých špa- , Wné “‘‘jf ““
néisbých archive^ tašel.^^^ ze ™ ^ by
všechny episoďy odehravší ' se snad™ ně)akf nebezpečenství
vseenny p j ....... zpusobíti mohl; a poněvadž již
od jeho příjezdu k floridským
břehům roku 1784 až do noku
1795,' kdy zápisky byly odcizeny.
vícekrát skrz tento přestupek
napomínán jest byl, však ale to
vždy zdarma seděje, ano tak ří-
Zničcni španělské námořni , kajíc na zdory to činí, tedy že
moci
Gaspariila, pravým
José Gaspar
jménem
narodil se roku
dle svého ouřadu povinností oni
se přinuceni býtl vidějí, toto
přestupování nejvyšší zápovědi
1756 v Barceloně. Po absolvo- k úřednímu jednání zanésti. Na
váni námořni akademie stal se, důkaz, že při takovém přestup-
roku 1778 důstojníkem na váleč-
né lodi “Florida Blanca”, která
dle úředních záznamů byla o
čtyři roky později s celou španěl-
skou námořní rnoci Angličany
ku přistižen byl, tuto jemu odej-
mutou smradlavou fajfku pro-
ducírují, aby on ten skutek svo-
jí nevymáchanou hubou odpí-
ratí vstavu nebyl.”
že za postoupení kopanin na
vrchu proti staré cihelně brá-
nu tejnskou darmo a beze vše-
ho ouplatku vápnem obvrhnouti
a náležitě obíliti chce, rovněž
chrám Páně tak zpustošený a
začazený beze vší výplaty dar-
mo vybíliti a podlážditi připo-
míná. Jiný Vlach, Pietro Cari-
bon, přijat roku 1689 za souseda
v předměstí u sv. Václava, a
Battistovi Castellovi vydán, čty-
ři léta nsto dekret na kominic-
tví, jakož i Vlachovi Macakarý-
novi. Zajírr.avo jest sledovat v
městských zápisech, jak znená-
hla osobní vlaská jména se mě-
nila a zčešťovala. Z Marcella
Vlacha stal se Marčal, jméno
Cnia po několika letech psalo
se Kniha, z Pietra Caribona
stal se Pytro. Povědomí vlaš-
ského původu mizelo, a nynější
;píseští Báťistové, Marčalové,
Pytrové atd. jistě již nevědí, že
jejich dávní předkové přišli do
Písku z Itálie. Nebyl bych ni-
jak překvapen, kdyby i mé jmé-
no Anton, nad nímž jsem již
mnohokrát vrtěl povážlivě hla-
vou, nebylo zkratkou vlašské-
ho Antoníni. Proč se můj tatí-
nek, zrozený v malé vísce u Li-
šova u Českých Budějovic, vy-
učil na radu svého otce, povo-
láním kominíka, rovněž tomuto
řemeslu? Asi to pucování ko-
mínů bylo u nás v krvi! Má zá-
liba pna hudbu a zpěv, dávné
zanícení pro švarné siňoríny a
nezměrná touha po víně zdály
by se mé jmenné inkarnaci pl
ně nasvědčovat.
Kacířské knihy. — V písecké
městské knize jest tento další
zápis: Roku 1761 podle nejmilo-
stivěj vydaného reskriptu od Je-
jí cis. král. Milosti má se na
to bedlivý pozor dáti, aby žád-
né knihy kacířské z Bavorska
ani skrze vojsko ani skrz vektu-
ranti do Písku voženy nebyly
pod konfiskací oněch knih a do-
dání osoby do špinhauzu. Ozná-
mí se to poddaným1 a celnej ať
na velký formany bedlivě po-
zoruje. Impresorúm tištění ci-
zích knih se zapovídá. Novák z
Nro 87 že knihy lutrijánské k
nám zavážel, ať vyznání víry u-
činí. A Bachula z Nro 62, kdož
v pravé poledne na tratuáru ze
Sibyly prorokování dává, ať
tato mámivá lejstra na ouřadě
hnedka odevzdá.
Podobnost kultur
. “Rytířští” Maďaroni zahráli
si v nedávno potlačeném boji
proti komunistické vládě a rus-
kému vojsku na porobený národ,
ačkoli byli sami od nepamět-
ných dob největšími utlačovate-
11 druhých národnostních sku-
pin. Jejich kruté zacházení se
Slováky, kteří v jejich očích
nebyli vůbec lidmi, a s Charvá-
ty, Srby a Rumuny bylo mno-
hdy do nebe volající nesprave-
dlností.
Nenávist Maďarů proti Rus-
ku datuje se od roku 1849, kdy
Až potud budapešstký deník.
Dnešní “blízkost ovzduší" a po-
dobnost ruské a maďarské kul-
tury mohly by býti přirovnány
k ruské vodce a ohnivému ma-
ďarskému tokajskčmu vínu. ti-
ba tyto nápoje omamují mysl a
vnášejí do ni pocit velikášství.
Není nad ruský kaviár a ma1-
ďarský špek s paprikou. Zdrav-
stvujte a Eljen Magyarorszag,!
Drobností
Odhalená maska. — Jistý
grocerista v Akron, Ohio, spa-
třiv vstoupit do svého obchodu
muže, z jehož vlněným1 šálem
zahalené tváře vykukovaly je-
nom oči a nos, věděl ihned, a
kým má co dělat a zavolal po-
licii. Deset ramen spravedlno-
sti uchopilo brzo dvě rámě lupi-
če. Irwin Harris sejmul se své
oteklé tváře obvaz a vysvětlil
strážcům bezpečnosti, že Jeho
dásně po vytažení všech zubů
působily mu strašnou bolest.
Atomický výbuch
a potraviny
Zásoby potravin mohou se stá-
41 Ira rai a * m lra«««M * «rara ra Ira X — — X 1 trarara M ra Xra M
itiůajr xíu v uuuo v amj j onu
léčiva za atomických výbuchů.
Ku zjištění toho Food and Drug
Administration. přihlížela k po-
kusům s potravinami během vý
buchu v Nevadě v květnu v 1955.
Výsledky byly nedávno uveřej-
něny a oznámeny v časopise A-
gricultural and Food Chemistry
jež oznamují výsledek toho po-
kusu. Potraviny vzdálené j*3dnu
míli od místa výbuchu jsou bez-
pečnými k požívání hned. — Po
traviny a nádoby vystavené ú-
činku výbuchu čtvrt mile od to
ho místa podléhají radioaktivi-
tě z gamma paprsků a neutronů
*— Potraviny z bližších míst mo
hou býti požívány a to pouze v
menším množství za 2 až 7 dní
po výbuchu. Všechny potraviny
obsahující fosfor nebo sůl sta-
ly se trvale radioaktivními.
Robertsdale, Ala.
Ctěná redakce:—
Jsme s vaším časopisem velmi
spokojeni. Byl dlouhá léta ob-
líbeným časopisem mého nebož
tíká muže Karla Snašela, on ze-
mřel 5. prosince, 1956 ve stáří 87
let.
Posílám šek na $3.00 předplat
né pro moje přátele,
Joseph Kohout.
S přáním mnoho zdaru vám a
všem čtenářům a zvláště panu
Josef Vytopilovi, Vaše odběra-
telka
Vincence Snášek
(Poz. red.:— Srdečný dik za
získání nového odběratele.).
/I
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 38, No. 9, Ed. 1 Friday, March 1, 1957, newspaper, March 1, 1957; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth783233/m1/4/: accessed June 28, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.