Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 14, No. 15, Ed. 1 Thursday, April 20, 1899 Page: 1 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Fayette County Area Newspaper Collection and was provided to The Portal to Texas History by the Fayette Public Library, Museum and Archives.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
DEMOKRATICKÝ TÝDENNÍK VĚNOVANÝ ZAjMŮM CECRO-SLOVANŮ V TEXAS.
I.a Grande, Texas, dne ' 20. dubna. 1800.
Cíalo Iff.
Rodnlk XIV,
NejproRpěSnějíI farmáři.
dni d» roka.
t
U jsemjpii^mně.
Frank Hejl.
ten ku. chleb. - a lak J.ko j.me uyfeaatot dohlHitel jej rynaokt To
Předplaťte ai „Svoboda”, *9 rodad.
dli
nerozlučná s do-
kornu, proč by-
Amerikáni zničili evropského rolníka
naší výrobou obilí na laciných úrod
ných pannenských půdách, spracova-
nýcb našimi hospodářskými stroji, zničí
U jsme výrobu hedbvábí a lnu v Evropě
Čestní rok končí v
komisaři každého
byste měl i vy udělat a mám za to*
že Vám bude dovoleno pracovat na
té cestě, na které jste už pracoval.
Nikdo nemusí pracovat na dvou oes*
Panu Kunetkovi do Yoa-
kum: Děkuji za Vaši ochotu, ale
zaslané zprávy neuveřejním. Kdyby
satčená osoba byla očištěna, což je
možné, a pak zažalovala mě za na
cti utrhání, Ipatně bych s tím dopa-
dl. Který: Časopis má jen tolik, co
chrání sákon, ten může uveřejnit oo*
holi, protože nemá čím platit—tedy
''ikdo jej nebude žalovat. Se mnou
Je u*-jinak. Nemám mnoho, ale ani
toho bych nerad pozbyl. Náš zákon
ho peníze dá do železa. Koupil několik
mil železného poboří u jezera Superior,
kde obrovské parní stroje nyní kopají
rudu železnou; obrovská flarní zdvihá-
dla nakládají do lodí, a tyto pak dová o
|í rudu clo taviren, kde opět všecko se v
kolosálních rozměrech spracuje.
Starší železářské hutě zprvu se chtěly
fajtovat, avšak domluvily se a peníze,
které chtěly na řajt obětovat, vrazily do
závodě, zlepšily je, začaly vyrábět laci-
nější a lepší železo i ocel. A výsledek
toho ukázal se nedávno jasně. Každý
znáš ví, že Auglic je první stát železář
ský v Evropě. Jedna z velkých želez-
nic tamnějšícb potřebovala 100 lokomo
tiv a koupila je v Americe. Z toho se
strhnul náramný poprask v Anglicku.
Konečně vláda to vyšetřovala. A co na
(Trutt skoupil prý petrolejové prameny
v Corsicanč a hodlá zavěsti trouby
odtud do Iloustonu. Nemůžou se na
Jiti nové prameny vedle pozemků trustu
patřících?) Byl by mohl americký petro
Hledá se Fránt. Lála, který roka
i805 prapoval na želesnioi při Troy,
v okresu Bell, Texas. Hledá je/
jeho otec Josef Lála. Podejte o něm
správu ‘Svobodě’. 17
nicnlch tiav a krmiva. Kdyby, zd.elitL^1
"TýáííofrH óalil?uln ze v tomto oourtT
Kovárna e náčiním v Moulton*
Tex., se prodá neb pronajme.
Hlaste se neb pište na
17 Joe. Macha, Shiner, Tex.
Odpověď: Jestli Vám zákopa
škodí, nemusíte ji nechat. Neudá-
váte, kde zákopu vykopal, ale do
mnívám se, že to udělali pracovníci,
kteří spravovali cestu. Jestli je to-
mu tak, tož jděte k okresnímu komi
saři, v jehož obvodu bydlíte, všech-
no mu podrobně pověste—aneb jeě-
tě lépe by bylo, kdybyste jej přiměl
aby se podíval na onu zákopu; pak
jej požádejte, aby to přednesl komi-
galskému soudu a tam žádejte, aby
zákopa byla zaháněna. Jestli nio
nespravíte < komisaři, tedy jděte k
dobrému advokátovi, jemu to pověs
te a řiďte se dále dle jeho návodu.
laty nebo hranatý,- nebo plaakatý * na-
před bavlnu ještě čistí a rozfoukají Ji
skoro na prášek než jde na .stroje.
Já jsem viděl v Oalvestoně v přístavu
kulaté bály, pěkně sfo.mované jakože
škatulky vedle hraúatýoh, jako rozšku-
bána chalupa vyhlížejících. Mám za to,
že ten ohromný pokřik přichází z jiné
strany- První, kompresy by se staly zby-
tečnými; druhé, není možná ten kapitál
-ve strojích na hranaté bály ležící zaho.
dit tak najednou. Avšak jsem jist, že
Zp několik málo let ve spůeobu džinovánf
stane se změna. Mechanika dělá den co
den nové vynálezy a možná, že za 3 le
ta* kdy mně kontrakt s trustem dojde,
bude ještě lepší spůsob balení na světě,
a trust mně rád jeho stroje lacino prodá,
nebo džin dobře zaplatí — a Já si posta-
vím třebas kousek dál nový, Ještě lepší.
(Pi ávč se nyní mluví o čtvercových ba-
stal za ním ten ohromný kapitál?
Petrolej, který teče ze země nečistý,
jest bezcenným, a tekl by sám sebou a-
nebo ležel pod zemí bez užitku; takto'
ale přináší Amerikánům miliony z Evro-
py — dává tisícům lidí výživu, a laciné
svítivo každ-.mu.
Druhý trust politicky nejmocnějšf Jest
trurt cuke. ní. V Uoustoně s.ojí libra
cukru kolem 5 cen ti; v Čechách asi 25
krejcarů, to jest v naších penězích 10 c,
v poměrná výdělkové a kupní hodnotě
25 centů. V Čechách zlatka se zrovna
tak tužko vydělá |ako zde dollar. Nyní
se počínají stavět obrovské xmrovaíyra
za púrleimy budeme vozit cukr do Evro
váti sě slrojT pmel ’ jsem do prňiH^íln a
do obchodu, do kterého pro nedostatek
peněz jsem se dostat nemohl.
Majitelé zbytečných pak kompresů za-
jisté by se vrhli na jiný odbor, udělali
by z nich třebas cukrovary, aneb Jiné to
várny.
Vezmeme finanční stránku takové dži
ny v úvahu. Každý mi zajisté přisvědčí
že, za fedno^pravé džinovací stroje Jsou
to nejdražší v džinu; za druhé, že to ve-
lice zdražuje džinování, že kapitál do dži
nu uložený pracuje pouze 3—1 měsíce v
roce plnou parou a pak zahálí, Jenom ob
čas jeden den v týdnu se pohybuje.
Jistý dobrý a úspěšný džinař mně pra-
vil, že musí sedžinovat GOO bálů bavlny,
aby mohl krýti své výlohy, a co Jest přes
to, že Jest jeho čistý výdělek. Vezmě-
me to tedy za základ: 40 farmerů ve
spolku, každý udělá průměrem 45 bálů,
činí 600 bálů; tedy kdyby neudělali nic
víc než co mají sami, udělají výlohy.
Mějme za to, že má každý podílník ve
džinu 8 přátelé, kteří udělají po 10 bá-
lech, to je 800 bálů, a $3 z bálu činí 1,600
dolárů, tedy by za 2 léta džin byl vy
placen a několik set by mohlo být pro
strýčka příhodu; třetím rokem pro nové
stroje, když by trust nedělal dobrotu.
Když ale trust dělal dobrotu, mohly by
se ty peníze půjčit na Jaře Jako záloha
na krop se závazkem, že bavlna se musí
zdžinovat v tom džinu a ponechat na za
placení. Tím by farmeři měli své vlast-
ní peníze včas, kdy je nejvíce potřebují
a nemusili by se zadlužovat ve štoru,
kde za veliký peníz na dluh málo dostal
uou. Mohli by dále, aby džin nestal v
tři čtvrtě roku, spojit s tím nějaký jiný
průmysl, jako: vařit melas, dělat máslp,
řezat prkna, atd. To by jim přinášelo
peníze a práci po celý rok.
Když jsme Již v trustech, tedy podám
svůj náhled. Já mám za to, že trusty
Jsou zcela přirozené. Nechválím Je, po
něvadž omezují svobodu výroby a ob- 1
chodu, avšak domnívám se, že jest i
mnoho dobrého v nich. Vezměme ku
příkladu ten nejbohatší trust, petroleje- i
yý, v úvahu. Já platím za gallon petro-
leje 10 centů- Co chci mít lacinějšího?
Bylo by to možná bývalo, aby petrolej
dobré jakosti byl lak laciný, kdyby byl i
Rockefellcr nespojil prameny v Jeden
celek a nezaložil ty ohromné — miliony
stojící čistírny? Kdyby byl nepřinutil
dráhy k laciné dopravě tím, že založil
sta a sta trub, v kterých petrolej teče do
čistíren, — leče do lodí, které ten trust
vlastní a tak lacině po světě petrolej
rozváží, nebyl by klesl na tuto cenu.
■ bndeme mítt $2080. Najdeme
UČ místo za nějž zaplatíme podílem na
džinu, vykopáme studní, pí lezeme sta-
vební maUriál a sami si tu boudu na ten
džin postavíme, zkrátka, veškerou práci
si sami uděláme* na kontrakty mezi se>
bou, které se zaplatí něco podílem na
džinu a něco hotově. Pak Jděme k to-
mu obávanému trustu, uděláme s ním
smlouvu na 8 roky na jeho stroje, za
plat z bálu. Nyní bych rád věděl, kdo
by mě mohl přinutit, abych po třech le
těch, ty stroje trustu nevyhodil, když
bych viděl, že jiný spůsob džinování se
mně lepší vyplatí ? Čas kontraktu s tru
stem došel — on ať si dělá s jeho stroji
co chce a Já budu dělat s mým džinem
co uznám za prospěšnější. Ci snad má
někdo Za to, že má bavlna nebude pro-
dej ná, když bude Jiuak-S džinovanái V.
OKRES FALLS, Texas.
Loni jsem bydlil v Seaton. okres
Bell, a letos bydlím v okresu Falls.
Když jsem se nastěhoval, asi za mě-
síc po Novém roce, musel jsem pra
covat na cestě, které Je nedaleko
ode mě. Nyní slyěím, že jsem byl
zaps&n na jinou cestu, d&le ode mě,
na které jsem nepracoval. Na dvou
cestách pracovat nebudu, chci praco
vat na té cestě, která je mně blíže.
Co mám dělat?
krát a\ žrát Větší trh evropský, nežli
Texas. Není tomu dlouho, pouze něko
Hk málo roků, kdy ho oodátské listy vý
chodní tvrdily, že na jinu nemůže se u
dělat! dobré máslo, a západ, že nemůže
nikdy doufat, že by mehl někdy soutěži
ti s východem v hodnotě dobrého másla.
Dnes tisíce privátních mlékáren, máslo
ven a sýráren vyrábějících dobré, a mno
bé z nich výtečné výrobky, jest roztrou
ženo po Jižních státech, a denně nové
a nové vzrůstají. Na západě mlékařstvf
dosáhlo ohromné rozsáhlosti a právě od
tud přicházej! ty nejlopií výrobky do
trhu.
Texas ukázal světu, že může dělat! tak
dobré máslo jako kdekoliv Jinde, že má
tu výhodu, že pozemek zde Jest laciněj
M, mírnější podnebí, větší rozmanitost
Houtori) Tex 9. (Aibna.
Jura tařecha nemá snad, pravdu o
■severěm/-avša» ňekšiímáme si jich. Nu"
zdá se nám to dobrým, co nám náí Texas
skýtá, áy máme lézt z tepla do zimy,
my máme jít na (j měsíců nneen^shái-
ky, auysmeza druhých 6 měsíců nashro
máždtll to, co za těch prvních sníme;
nám se nemá líbit, že náš dobytek pěkně
po celý rok v boží přírodě se pase, skoro
nás nic nestojí; my ho máme po celý sko
ro boží rok v smrduté maštali věznit a
ho krmit, my máme aaměnit naše vzduš-
né domky za stuchlé drůáky ?
Každý kraj má své dobré-i stinné stráň
ky. Já mám za to, že Texas má tu nej-
větší, tu, že jest bavlna laciná, ostatní
by bylo procházející. Vždyť ale máme
dosti jiných zdrojů hospodářských při|»
mů po ruce. My můžeme pěstovat drů
bež po celý rok skoro se žádnou práci ?
s malým nákladem,- ta nám dá užitek al
r- Vůbec chvatně známá obchod-
ní firma Árnim & Lané na Flatonii*
nabídla onehdy bečku mouky za to,
kdo přinese do jejího obchodn živé-
ho bavlněného pilouse. Nřkteří rol
níoi přinesli pilouse, kteří byli ode-
sláni znalci, ale vSichni byli trávoví
pilousi. Konečně Dr. M. F. Walker
přinesl pravého pilouse bavlněného*
ale tento byl mrtvý. Nabízené od-
měny neobdržel tedy posud nikdo.
Dle toho dá se soudit, Že bavlnění
ggilousi podlehli zimě a může být na-
děje na dobrou sklizen bavlny.
— Chvalně známý obchodník •
nábytkem, M. Fernau na Flatonii,
uzavřel smlouvu s Pat. Redmond na
postavení zděné obchodní budovy ▼
zadu svého nynějiíbo obchodu. Ba
dova bude 30 stop Široká a 125 stop
dlouhá. Pan Fernau je starým ob-
chodníkem na Flatonii a svým pří-
mým jednáním s lidmi dodělal se ne
jen majetku, nýbrž i vieobeoné obli
by u lidu. Své zboží obyčejně ku-
puje za hotové, proto může ho pro*
dávat za levné ceny.
Odpověď:
únoru. Okresní
okresu během únorového zasedání
ustonoví čestní dohlížitele a určí mí
sta, z nichž každý má bráti dělníky
na cestu, nad níž byl který ustano-
ven. Každý pracovník na cestě má
právo pracovati na té cestě, která je
mu nejbližSi. Když ale se přihodí,
že někdo Je určeu praoovat.na cestě,
kteráže od něj vzdálenější než jiná,
tedy nechť uvědomí o tom ceetního
dohlížitele té cesty, na které má pra
covat a uvědomí jej, že bude praco-
vat na cestě, která je blíže něj—tedy
Pro ‘Svobodu’ píše J.SpČvák.
Nejprospěšnějšt farmáti ▼<? típ. Btútufch
jsou v Illinois, záp. Wisconsinu, lowa,
Ohio atd.; priřč tam, kde ze nejvíce-dr
že jí chůvu dobytka, mají Hojnost masití
ren, sýráren a mlékáren.
Pozemky tam jsou ve vysoké ceně,
a jsou též nejlépe vzdělávané. Tam na.
jdeme ty nepepsí farinerské residence
se všemi moderními pomůckami a.velký
mi, drahými stájemi a jiným hospodář-
skými staveními. Tyto kónčiny jsou
husti osazeny chytrým, rozumným a pod
nikavým lidem, který v hospodářském
průmyslu, kráčí ruku v ruce s úspěchem
finančním.
Všechny tyto státy pejsou v piiroi’
DÍm bohatství lep'4» nežli jest T.
Oni máji 8 a ad blízcí th v Mlwae’.?,
, -títJUouis, Cle V elun^^ouisvil-
neb slunko se již sklánělo k západu.
Srdečně děkujem p. učitelovi za je* I
ho namahavou snahu a těšíme se, že
i na dále bude v naší škole účinkovat
a ufilechťovat tu naši mládež.
Na 14. <nám tady dobře zaprěekh
Bavlna před svátky setá je pěkně
vzešlá; kukuřice je n nás rozdílná.*
někde pěkná a na některých místech
jí „bií (.our.vy .kliJ.t.aluv^ .
___r„_ Jy'p3!ovic; jest 091
’ Ještě budou tak řádit ié dní, nezů
stane tam ni<b
O zeleninách psát r^ebudu, neb
Jsou všude stejné—ta zima to zpro*
středkovala, že mají všichni stejně;,
ale brambory si stojí dobře.
Manželka Fr. Adamčíka ji! je 4 <
týdny upoután? na lůžkqi ošetřuje Ji oa
Dr. Zvjsper a teď jest Jí uí lépe.
Také musím pochválit našeho do*
hlížitefe cest p. Ad. Stavinohu, že k
rozumí své věci. Dobrá cesta, dob
rá Jízda. Kdyby tak všichni hleděli
spravit cesty, byly by vždy a viude
dobré. Je pravda, |e některou oes*
tu nelze udržeti v pořádku, zvláště
kde trefí na každou čtvrt nifte bm* ‘
že; pak ovšem 5 neb 6 pracovníků -•
nemohou při nejlepší vůli cestu tako
vou v pořádku udržet. J. F. S.
farmáři průda/tá?>matucet zaft tJ rtřrécH jizboue^aly pOTO
- ■ AM1TANN8VILLE, 1B. důb. w *
Dne 14. dubna odbývaná zkouška*
školních dítek školy ‘Radhošť’ vy-
padla nad očekávání dobře. Všech*
□a čest našemu učitelu John Lidia*
kovi ml. Bylo vidět, že si dal hod-
ně práce než tu drobotinu tak vyovi*
čil. Zkouška začala modlitbou; při
vítání rodičů a příznivců přednesl
žák Bedřich Stavinoha; pak zpěv au
glioký ‘My Country’ při varhaoech;
různé přednášky žáků všech tříd;
pak hrál na varhany žák Adolf Lidi*
ak a učitel zpíval s těmi malými sla*
bikanty ‘Purity Song’; šlo to výbor*
ně. Po tom ve vyslýchání pOkračo*
váno. Ku konci zpěv ‘Good N ighť
SJbýíejně s-vý
světlením jaké on jim v té které otázce
podá, a tak radě|i jeho nechají za sebe
přemýšlet; co on praví, Je to obtížná prá
ce. Když ale p. Haidušek vybízí k po-
jednání těch otázkách, chci i já si omo
čit -> v té obtížné práci.
Já ku př. souhlasím úplně s jeho ná-
hledem, Že šerifové jsou více než dosta-
tečně placeni; chválím guv. Bayers-a, že
předlohu o zvýšení Jim platu vetoval,a p.
Haiduška zato, že to tak rázně čtenářům
,, Svobody” vysvětlil. Mám za to ale, Že
i konsteblové a smírčí soudcové tu spra
vedluost draho čepují, a zajisté by mohl
p, Haidušek vu „Svobodě” to blíže vy-
ložili, zdali by se i soudní zřízení nedalo
lacinějším učinili případech, kde jde o
menší částky peněz neb menší rozepře.
Každou chvíli vidět! v odpovědích ra-
da, aby se soudu uhnulo, že je to moc
drahé.
V Čechách bagatclní řízení Je náram-
ně laciné. O domovinách mám za to,
že by na venku stačilo 40 akrů se stave
ním, a V měsl^ $5000 v hotovosti. Tím
by zajisté větší farmeři nabyli kreditu a
menších farmerů by se to netklo. Já
mám za to, že málo Ju čtenářů .Svobody*,
kteří mají přes 200 akrů tolik, aby to sku
tečně tvořilo poklad k Jakési větší a la-
cinější hypotéce, která by farmeři po-
mohla.
Nedávno byl u mě farmer, který má
přes 100 akrů pozemku zaplaceného, bu-
dovy, náčiní, potah, zkrátka vše, co far
mer potřebuje, — neměl ale osetí a živo
bytí. Poněvadž neměl oseto, činilo to
obtíže, aby dostal kreditu $50; v Housto-
nč, kde lacinější obchodníci obchodují
za casch a.li co na kredit dají, jsou vel
dd opatrní, a mimo toho vše o mnoho
dráže na úvěr nežli za hotové prodávají.
Kdyby homstead byl jen 40 akrů, mohl
by se ten člověk vydlužit $50 v banku
na 6 měsíců, zaplatit úrok a bez obtíží
vše laciněji koupit co potřebuje.
8 domovinou v městě má „Svoboda”
dobrý příklad ve svém vlastním městě.
Kde Jest veliký obchod, ve velikém
domu, který nese sta dolarů rentu ročně
a věřitelově nemohou k němu sáhnout,
poněvač je to homstead a musí klidně
přihlíželi k tomu, jak Jiný si za jich pe
níže dobře žije. — Někteří věřitelově žijí
Jisté v tom městě neb okolí, ktefí tako-
výmto způsobem o peníze přišli. Kdyby
ten dům se prodal, aneb majiteli Jeho
vyplatilo se $5000 odbytného, jistě by
mnozí k svým penězům přišli-
Mám za to, že nikde na světě není do-
movina tak velká Jako v Texas, která
chom neměli mít dobytek, avšak na jihu
i když úroda korný někdy selže, mají do
statek pastvy a jiného krmivr^ a nejsou
tak závislí od jednoho výrobku.
Z toho viděli, Jaká důležitost se při-
kládá Texasu, a aiy sami dnes vidíme, <ě
nej lepší zdar fannáření Texasu spočívá
v Chovu dobytka pro trh, vlastně lépe ře
čeno, chovu dobytka na meso. Já jsem
prodával své lepíce v Houstoaě velké za
$3.75 ct. a menší za $3 tucet, po ulouhý
čas. Vejce od vánoo do zac.ítku březus
od 12} do 20 centů tucet
Vlržil Jsem za 2 měsíce přes $50, a
mám zase a»i ICO kvsů drůbeže a (Ml;.
To mně nedalo práCi skoro žádnou i
stávám často dopisy od krajanů z Texas,
kteří chtí pěstovat rozličné plodiny do tr
hu, avšak Já Je srážíuť od Jednotlivých
pokusů, poněvadž vidím v tom pro ně j
:«tou ztiáiu peuěz. Buď musí takové j
vě» jezdit jako já, skoro denně do Hou-
dem.'
Minulý týden byly židovské svátky,
a tu aleapou 1C00 tuctů slepic se mohlo
snaunlb prodat, za $3.C0 až $3.50 tucet
Vejce po 8 až 10 ct. tucet. Slepice far.
inŘí kám nyní dost nesou, ty ale o prodej
nedbají a farmáři pracují v poli, ti ne-
chtí ztratit ani den. Až se slepice vyne
sou a farmáři skončí práci v poli, pak
přijedou se slepicemi, a tu se Jich naže-
ne do Houstonu tolik, že se pak prodává
až $1.75 ct. tucet. Lidé v mčstácb, po
něvač maso v ceně stouplo, Jedí nyní
drůbež místo masa, a mám za to, že by
naši farmáři dobře učinili, kdyby hodně
nasazovali na drůbež jakoukoli?. Já ku
řeta nikdy nekrmím mletou korun, nebo
kornou, výhradně; ony rády pochcípají.
Nejlepší krmeuí je milletové semeno.
Kuřata zůstanou zdravá a řychle rostou.
ní 2-8 dní po vyražení Jsou kuřata vel
mi slabá, a každou chvíli se převáli na
znak Zůstaue li kuře jen minutu tak
ležet, prudké zdejší slunce mu přepáli
bříško, ono pak churaví a za několik dni
chcípue. Dále mnoho zde trápí kuřata
mravenci. Jakmile je v kurníku zf»ozo
ruji, dám kuřata Jinám a místo to posy
pu práškem ze spálených skořápek z va
jec. Někdy stačí jedno, někdy se musí
sypat i dvakrát, ale obyčejně mravenci
po prvním poty páni zmizí. Jest to te>
trápení sríimt iTCnífarmář ušetří dvojí:
mají e laciných vajec a ušetří peníze za
drahé prášky.
' bež bude vždy dobrá. Mnohý řekne,
. vždyť i štorák za to nechce nic dát. Aha,
r laje ten úraz. Tu je třeba utrořit trust,
spolek pěstování drůbeže; kupříkladu
slepice se v Chicagu prodávají až 10 cen
tů libra mrtvé váhy, v některé době. 81e
pice pěstovaná ua maso,váží snadno 5 až
6 liber oškubaná; to Jest až 60 ctů. My
nemůžem z Texasu posílat mrtyé slepice
a musíme je tam posílat živé. Řekněme
ale, že doprava, oškubání a vypaření
jedne etojí 15 centů, í ’
Mnozí f__.________
a méně, a tak to jde se vším co farmer
prodává. On to dá půl zdarma, draho'
žije a velkoobchodníci bohatnou, haněji
trusty a spolky jarněji se do hrsti. Ti
mají trusty, spolky—mezi sebou a každý
den si podávají zprávy cg a jak.
. Jan Spěvák.
■ * .HOGG.Ťwt.
Chpi vědět, zdali musím tiovoHt,
aby mně byla před s?mou branou vy
kopúna/aúkopa. Není jí zdě zapotře
bf, ate udělali mně to ze mety.
J. J. Ja^ubík.
malého, prostého rolníka utlačuje,'zau'e
zujíc mu lacinou pomoc a velikého, p. o
hnaného obchodníka, buď mírně řečeno,
svádí k nepoctivosti — nebo odvážnému
dávaní na dluh, z čehož jen jemu kyne
prospěch, neb když iě to zastaví, na J'e
ho homstead nemůže mu nikdo táhnout,
třeba by tento měl cenu tisíců dollarů, a
byl třeba postaven právě za peníze ať již
obchodních ph.tel anebo dobrých zná-
mých. .
8 prueni dopisovatelem 8. z Dubiny
nesouhlasím ve strachu před kulatým
bálem. Já bych z něho strach neměl
’..'deý, ba "aopsk m 'm za to, še jest to
výuodrt pro farmeř>. Poblížím nato
takto: '
Dejme tomu, že jsem v krajině, k o
džinování |e poměrné drahé, anebo džin
daleko. Svolám sousedy a řeknu: „ho-
ši, je náš 80 reb 40, postavme ei spoleř
ný džin. Dejme každý $ !>, při 40 to dě
lá$10C3. Kupme himber, kotel ainžajn.
t se hospodářství střídavého, dobytka,
p rasat, cukrovky, nebo Jsme je vyhnali
z vesnic do měst na práci nádennickou
a továrnickou, tak v brzku budu nás ji-
hany trápit s lacinou bavlnou laciný
O trochu rýží žijící nahý divoch, a se-
veřané, mohou dělati kříž nad jejich pše
ničí, fakaile Kusko uspořádá se v Asii,
pobi. ■ í <1: 'b a 'y udit u y Čiúa iů ravo
de do SiL . e pěstovat jrScnicl. To ani 5
let nebude trvat a vývoz americký do-
Evropy se znamenitě zmenší. Vždyť již
dnes cena pšenice závisí na úrodě neb
neúrodě V Evropě. Přéd třema lety pro
ďvala se p> lee v. C! IrOeir.i • ”3
■MBIT*. Jíl. M1T3-T . TI '
nesl akr půdy, kdy ž sklidlLdoset bQšlů
lepší? Komise uznala, že americký pa- w
rostroj je lepší, a tu ukázal president
dále nabídky, a z těch vyšlo na jevo, že'
ten lepší americký stroj Je daleko laci-
nější, než*ten horší jtoglický; dále, ie
anglické továrny chtěly dodávali objed-
návky až za 11 měsíců, kdežto americké
převzaly dodávku za Jeden týden po ob
držení zákazky. Ptám se nyní: Jsou
pluhy a ostatní hospodáiské stroje draž-
ší. nebo horší než byly před 5 lety I
- V loni převzaly, .am^ickó železárny
dodávku do Sibiře 80 000 tutr.- to je 100
milionů liber železa, a počítejme za $30
tunu položit na břeh Vladiyostoku nebo
v Port Arthuru, činí to skoro dva a půl
milionu dolarů, t. j. přijde do 8p. Států
ze Sibiře. Ať na tom trust půl milionu
vydělá; dva miliony přijdou dělníkům,
dopravním společnostem atd., zkrátka,
zůstanou v Americe. Před parma iety
huslirábla Acjjlíe.
4-bycikle Jsíni lepší a íácfněJSf
než evropské, a rnajt jam též lepit od-
byt. Což šicí stroje. Nepřišly ty z
Ameriky? První Singrovky staly 100 zl.
v Čechách, a posud dobrý stroj šicí stojí
tam nejméně 60 zlatých. Zde dostáném
za $20 velmi dobrý stroj.
Musíme uvážit, že hlavní ochrana ma-
lého obchodu a malé výroby, vzdálenost,
drahá doprava, zdlouhavé dorozumívá-
ní ee, zmizely Pomysleme si Jen, co
jsme za*iii v naši době. Pošta Jezdila
volně, postil ion pěkně vytruboval, do-
stavníky s vychrtlými herkami drkotaly
se po silnloích ; když zapršelo, bylo moc
bláta, zase za chvíli napadlo moc aněhu,
kobyla ztratila podkovu, vozka se opil,
atd. Z*Prah.y do Vídně s těžkým nákla-
dem se Jelo skoro 14 dní. ' Co tu bylo
mýta? Dnes se za 14 dní dojede z Hou-
stonu pohodlně do Prahy, ať již prší ano
bone. ____________________________-.
Když prvhí mašina pomalu jela po
dráze, co tu bylo divení; telegraf nemo-
hli lidé pochopit. Dnes se sedne ráno v
Praze na rychlík a poledne se naobědvá
ve Vídni, vyřídí obchod a večer může se
zase v Praze Jít do Národního na diva-
dlo. Při tom je člověk Jako v peřinách.
Telegraf se sjými dráty už Jde do staré-
ho železa, už telegrafuji bez drátů. —
Před krátkým časem Ještě milenci muse-
li se svěřovat papíiu, a Číhat na příleži-
tost, by mohli psáničko doručit, aby píí
sný tatínek aneb starostlivá maminka
nic nezmerčili. Dnes zavolá 81 toužící
milenec svůj poklad k telefonu a poví
mu, kde se večer sejdou, a chudák <—
maminka, nic neví, třebas stála vedle
dcerušky. — Kamarádka mne volá, půj-
de k večeru na zkoušku a chce abych
šla s ní.--
Ale také se to již horší — nebo vlastně
lepší. Z nej novějších telefonů Je slyšet
hlas na několik kroků. Svět chce po
krok a kdo nepokračuje, nestojí, ale zů-
stává zpět a zspadá. Proč, on nemtže
tak rychle zvětšit nebo změnit vjfrobu
a snížit výlohy výrobní jak to dnešní
svět žádá. On se drží starého způsobu
života, kde se pomalu pracovalo a po-
malu ujídalo. To se změnilo. Chceme
méně a lehčeji pracovati a při tom lépe
a bezstarostněji žili, a ta Jest ta železná
uutnost před báútl, wnsfine ló spolčit,
musíme více pro trh rychle a často zpe-
něžitelného vyráběli, musíme naše vý
robní a dopravní výlphy snížit!, nebo
přijdou Indové z Indie, Fellahové z E
gypta, divoši z Afriky, z Filipín, z Ku-
by a budou se s námi co nevidět dělit o
vá pro ně spása, zajisté by střed mlékář-
akého průmyslu dostal se k nám do Te-
xas, lak, jako fest Texas dnes státem,
který živí svět masem. Slyšme |ak se
píše o tom Junu Clay, jr. v Breeders
• Gazette.
Dvě stě tisíc kusů dobytka bylo méně
poraženo v r. 1898, nežli v roku 1897 ve
všech hlavních jatkách Spojených Stálí,
jako v Chicago, Kansas City, South Oma
ha a East 8t. Louis.
V Chicagu poraaílo se méně o 35.000,
v Kansas CityX) 270.000 a v East 8t;
Louis o 90.000, jenom v So. Odškzé pefor
žilo se stejuě v loni, Jako letos.
Ztráta byla veskrze ve ^tobku západ
ní a severo- západ ní ranči. Zásilky ze se
▼erozápadního paelevníto dobytka, do-
sáhly v tomto roce pouze 200.000 kusů,
nejmenší to nočět v celém dtsítitetí.
! j ^.^Ovce vytlačují hovězí dobytek
\ Wyoming, odkud jenísjjOO kusů pošlá,
no do dnic^a z obou Dakot a z Menta
. nv. Těm, Aeii <*"*V ^' ^blědětt
renčovóů kounlry jako na praipen naše
ho masa, bude se zdáti totďzmenšéní do
bytka velice znepokojucím úkazem, a
však zdtfse, že*jest ta jen úkaz více zdaň
livý než skutečný. Severozápad není a
nikdy nebyl dm pramenem, odkud doby
tek přicházel. Severozápad byl vždy
pouze jakousi nádržkou, do které se vlé
vály široké prameny dodávek dobytka z
jim a jihozápadu, a Jatky držely si tam
dobytek jako v zásobárně pro svoji po-
jřebu-
Texas, Texas Jest to — odkud vytéká
ten věčný pramen dobytka, avšak ne ví
- ce do Daaot uebo do Wyomingu. Řeka
tato změnila bvů! bčh a vylévá se nyní
do kornového pásma Ňebrasky, Kansa
bu a Missouri. Poslední dva roky viděly
ten ohromný přival Jižního dobytka do
těchto státu, a spotřeba masa na delší do
bu odtud zajištěna. Úbytek telat na se
▼ero západu ukazuje na rychle ubývání
dobytka tam, avšak, když ale povážíme,
že Jediná texasská kumpanie obranlova
la 87.000 telat, druhá 17.OGO, a ostatní
každá kolem 10 000 tisíc; nemusíme tedy
mítí obavu, čím budeme živí, avšak radě
ji, — kde najdeme tolik odbytu, aby
chom si při této ohromné produkci ucho
yali dobré ceny nynější.
č Neméně blahodárná skutečnost pro
, X náš průmysl Jest ta okolnost, že se nyní
c k’ mnoho na to hledí, aby plemeno se zlep-
šilo, a snaha tato vykonala divý. My vi
dftae denně v trhu zlepšený druh západ-
ního a Jiho západního dobytka. V tom
Yv to směru |ih a západ předstihly východ.
( | Kde Jsou ty někdy tak četné domácí (vý
Chodní) hověziny?
11 Za poslední doby se podmínky trhu do
Jr* bytčího valně změnily. Chicago nemů-
že na dlouho zůstat! .středem obchodu
dobytčího. Jest to jen otázkou doby,
které město, buď Ksnsas City, anebo
Omaha, nabudou převahy. Tím, že se
sídlo národního hlavního místa dobytčí-
ho Trhu přeloží déle na západ, stane ee.
«. Mte 9 tffí půjde dále na západ jak pěstitel
tak i krmitel. V údolích Mississippi a
* Missouri je«t tento průmysl dobytkářský
vyvinut a shromážděn, kdežto jiho-zá-
pad Jest ten veliký tvůrce jebo. Tam jé
náš dobytek a tam je ho hojný nadbytek.
Že naše trhy dostaly tento rok méně do-
‘ bytka než v loni, bylo to nejvíce proto,
poněvadž mnoho mladého dobytka bylo
vzato z jihu nn sever, avšak příštím ro-
kem uvidíme, že budeme míti dosti do
bytka, abychom mohli zaopatřit! naše
M veškeré potřeby.
H ■ Ona Jest s’ce koma
bytkem, a když máme
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Haidusek, A. Svoboda. (La Grange, Tex.), Vol. 14, No. 15, Ed. 1 Thursday, April 20, 1899, newspaper, April 20, 1899; La Grange, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth1304654/m1/1/?q=%22%22~1: accessed August 15, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting Fayette Public Library, Museum and Archives.