Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 37, No. 6, Ed. 1 Friday, February 11, 1955 Page: 1 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Cechoslovak and Westke Noviny and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
fýdenni přehled____
PÁTEK. — Moskva. V Moskvě
zasedal komunistický kongres,
který byl svolán o dva měsíce
dříve než pravidelná schůze byla
určena. Že se bude jednotí o ně-
čem velmi důležitém, svědčilo,
když všem ruským vyslancům
západních velmocí bylo naříze-
no, aby vrátili se do Moskvy.
Krtví rHlrfátr** of«iu----•
> ——- «»*•*♦*** (juunti, JC“
ho nepřátelé i přátelé radovali
se, že tyran odešel, ale dnes se
karta obrátila a přijato nové
heslo: “Vraťme se ke Stalinis-
mu”, a to nic dobrého nevěští
pro Rusko, pro spojence a celý
svět. Kremlinšti vůdci doznávají,
že vláda založená na násilí musí
býti na stráži ve dne i v noci. O-
všem žádný neví, co se ve schů-
zích kongresu dálo. Hádal se
Kruščev s premiérem Malenko-
vem? Vysmíval se maršál Žukov
nepřátelům Stalina? Udrží se
Maienkov v úřadě? To vše ukáže
budoucnost. Jakou úlohu budou
hrát! zahraniční ministr Molotov,
ministr obrany Nikolaj A. Bulga-
nin a maršálek Žukov. Budou
snad pouze loutkami na šachov-
nici ruské politiky? Jest ale ji-
sto, že to bude boj na život a na
smrt mezi Malenkovem a Kruš-
čevem. Ať to již dopadne tak ne-
bo onak, jistě přijdou nové očist-
ky a ruský lid opětně ucítí želez-
nou pěšt komunistické vlády.
Tokio. Rudá Čína zamítla po-
zvání U. N.,aby poslala svého
zástupce, který by účastnil se vy-
jednávání o Formose. Premiér
Chou En-Lai pravil, že dokud de-
legát nacionalistické Čínv nebu-
de vyloučen z bezpečnostního vý-
boru U. N., všechno další vyjed-
návání bylo by bezúčelné. V před
minulé schůzi U. N., tu samou
žádost podala sovětská delegace
a byla velkou většinou odmítnu-
ta a to samé stalo se s podmín-
kou Rudé Číny. Novozélandský
delegát dával návrh, aby boj byl
ukončen na některých ostrovech,
na které si Formosa dělá nároky
a ruská delegace požadovala, aby
americké loďstvo bylo odvoláno.
Těžko říci, jak celá tato spletitá
záležitost dopadne.
Washington. Ve schůzi se zpra
vodaji, president Eisenhower
pravil: “Spojené státy přejí si
mír a vynaloží všech čestných
prostředků, by formoská otázka
byla mírumilovně rozřešena, ale
nesmíme zapomínali, že jsme slí-
bili gen. Čiang Kaj-šekovl, že bu-
deme Formosu hájlti, kdyby byla
napadena,, a tento slib musíme
dodržetl. Mlčeli jsme, když jsme
byli v U .N: Ruskem napadeni a
posud jsme se kidně zachovali,
když Rudá Čína dávala nám vi-
nu za formoskou situaci.”
Fařiž. Mnoho francouzských
poslanců nesouhlasí se zahranič-
ní diplomacií premiéra Mendes-
France, obzvláště co se týče Ma-
roka, Tunisu a Alžíru. Jeho nej-
' lepší přátelé jsou dnes jeho nej-
ostřejšími kritiky. Zdá se, že pre-
miér dopustil se osudné chyby,
když opětně žádal o hlas důvěry.
Jest skoro jisté, že zákonodárná
mu hlas důvěry nedá a Mendes-
France i jeho kabinet padne. Ale
co pak? Jest známo, že premiér
jen velič malou většinou prosa-
dil, aby armáda Západního Ně-
mecka byla ozbrojena a spojenci
se obávají, že jestli premiér bu-
de zbaven úřadu, nepřátelé Ně-
mecka, a všeho co se Německa
týká, znovu oddálí tento palčivý
problém. Spojenci nemohou déle
čekat! a rozluští tuto záležitost i
bez Francie.
Londýn. V Londýně koná se
schůze premiérů anglické allian-
ce. Anglie jest velice zklamána
jednáním Rudé činy a domnívá
se, že jedině indický premiér
Nelnu má dosti vlivu, aby vyjed-
nával s čínským premiérem
Chcu En-Lai. Nelnu jest ocho-
ten býti sprostředkovatelem, ač-
koliv ostatní spojenci nemají k
němu důvěry, neboť v minulosti
ukázal se příliš neutrálním.
Madrid. Pestrou minulost má
španělský diktátor Franco. Kdy-
si dávno zahrával si s Ruskem,
pak patolízal se k Hitlerovi a
Mussolinimu a není divu, že spo-
jenci ho nenáviděli. Jejich vy-
slanci byli odvoláni a diplomati-
. cké styky zrušeny. Ramenář
Franco ale vyčkával a dočkal se.
Dnes, Spojené státy uzavřely s
ním smlouvu, poskytly mu pe-
něžní výpomoc a nebylo by divu,
kdyby přijel do Washingtonu na
návštěvu. Dnes spojenecké státy
ustupují jeden za druhým a po-
sílají své vyslance do Madridu.
Španělsko jest členem různých
spojeneckých organisací a minu-
lý týden, hlavní sekretář U. N.,
Dag Hammarskjold, vyzval dik-
tátora. aby poslal “pozorovatele”
do U. N., a nebude to dlouho tr-
vat a Španělsko bude členem or-
ganisace spojených národů. —
Vzdor hrozné minulosti, musíme
přiznat, že v pádu třetí světové
války neobešli bychom sé bez
Španělska, které až bude dosta-
tečné opevněno, díky své poloze
nemálo by přispělo k vítězství
naších zbraní. Přítomně, Fran-
co chce dosadit! na španělský
trůn prince Juana, člena bour-
bonské rodiny, která před ob-
čanskou revolucí panovala ve
i premiérství, on by byl “bossem”
a král — směšnou loutkou.
SOBQTA. — Paříž. V horko-
krevné Francii jest neobyčejná
revoluce. Před osmnácti měsíci,
obchodníci městečka Saint Céré,
v jižní Francii, byli uvědomění
že příští den přijedou úředníci a
budou vybírati dané. Jakýsi Pier-
ic Fuujiuie, kieiý vlastni malý
papírnický obchod a jest měst-
ským radním, radil obchodníkům
aby odepřeli platiti daně a ob-
chody zavřeli. Příští den, když
výběrčí přijel, třicet obchodů
bylo zavřeno a za týden když se
vrátil s policií, bylo celé město
zavřeno. Tato stávka proti státu
se rychle rozšířila po celé Francii
a i v Paříži jest mnoho jeho pří-
vrženců. Ač Poujade počítal malé
vstupné do jeho revoluční legie,
dnes je milionářem a čím dál ví-
ce obchodníků zdráhá se platiti
daně. Vláda začíná býti znepoko-
jena tímto lidovým hnutím.
Singapore, IV!alaj. Poloostrov
Malajský mající sedm milionů o-
byvatel jest poslední anglickou
velkou državou v jihovýchodní
Asii. Ačkoliv jest tam šest tisíc
komunistů, kdyby vypukla revo-
luce, nespokojené obyvatelstvo
přidalo by se ke komunistům.
Proti tak malému hloučku po-
vstalců, Anglie vydržuje tam ar-
mádu 250,000 mužů pravidelného
vojska, policie a národní gardy.
Taipei, Formosa. Na dotaz wa-
shingtonské vlády, aby genera-
lissimo Čiang Kaj-Šek určitě o-
známil své válečné plány, tázaný
sice íeště neodpověděl, ale jeho
činy dokazují, že nacionalistická
Čína jest již ve válce. Jeho lete-
ctvo útočilo na některé malé po-
břežní ostrovy, které Rudá Čína
zabrala a dvě čínské lodě byly
potopeny, a již více není pochy-
by, že co nejdříve nacionalistická
armáda bude vyloděna na pobře-
ží Rudé Číny. Vzdor všem těmto
zprávám, civilisti i vojsko jsou
oováženi z tachenských ostrovu
a tyto lodě isou doprovázeny a-
merickýrn křižníkem. Naše sed-
mé loďstvo doposud nedostalo
rozkazu, který by ho oprávnil k
útoku na nepřítele, nepochybně
president Eisenhower vyčkává až
Rudá Čína začne skutečný útok
na Formosu.
Moskva. Moskevský rozhlas o-
známil, že v brzku. bude dán na
prodej nový druh automobilů,
které budou jezditi rychlostí dvě
stě mil za hodinu a puzpátku 75
mil za hodinu. Rychle jedoucí
kára prý může,se zašlaviti v, pa-
desáti stopách. To jest dobře. U
nás každý třetí člověk má auto-
mobil, kdežto v Rusku jeden v
172, a proto mají dost místa k se-
berychlejší jízdě.
NEDĚLE. — Paříž. Premiér
Mendes-France podal resignaci
presidentu Coty-mu, když parla-
ment, jak se dalo očekávati, o-
depřel mu dáti hlas důvěry. Ně-
kteří poslanci otevřeně se vyslo-
vili, že nejen nesouhlasí s jeho
diplomacií v Severní Africe, ale
nejsou spokojeni ani s jeho do-
mácí politikou. President a jeho
rádci posud nenašli vlivného di-
plomata, kterému by premiérství
nabídli. Jest sice několik expre-
miérů, kteří jsou schopni tento
úřad zastávati, ale ani jeden ne-
má naději, že by získal většinu
hlasů v zákonodárně. Vůdci se-
veroatlantické ligy (NATO) jsou
velice znepokojeni a co nejdříve
svolají schůzi, které účastní se i
Spojené státy.
Tokio. Americké bojové letou-
ny sestřelily dva aeroplány dru-
hu MIG, tudíž ruského úuělku.
Posyd nebylo zjištěno, zdali byli
to ruští neb čínští piloti, kteří ú-
točili na naše letce ve Žlutém
moři západně od Korey. Jest to
poprvé, kdy naši letci použili ne-
oavno .um daneno prava, Které
jim dal sám presideint Elisen-
hower, aby se bránili, když bude
na ně útočeno. Předseda kongres
ního výboru zahraničních zále-
žitostí, James P. Richards, demo-
krat z Jižní Karoliny, když usly-
šel tuto znrávu pravil: “Škoda,
že je všechny nesestřelili, když
měli příležitost!”
Taipeh, Formosa. Netrpělivě o-
čekávaný rozkaz presidenta Ei-
senhowera konečně došel a ame-
rické sedmé loďstvo pod volením
admirála Alfreda M. Prida bude
vypomáhati nacionalistickému
loďstvu ve vyklizení vojska i ci-
vilistů na ostrovech tachenskýeh.
a to znamená, že první krok v
obhajově Formosy byl již udě-
lán! Našemu loďstvu bylo naří-
zeno, aby nepodnikalo ničeho
proti Rudé Číně, ovšem kdyby
Čůňani, ať již jejich loďstvo,
včetně ponorky, aneb letectva ú-
točily by na paše loďstvo neb na
nacionalistické. podadmirálPride
má právo se brániti. Posud jedná
se o obranu Formosy a Pescado-
res. zda-li do této obrny budou
zahrnuty i ostrovy Quemoy a
Matsu, nebylo ještě rozhodnuto.
Rudá Čína byla varována, aby
neutočila na tachenskou skupi-
nu, pokud vyklízení vojska i ci-
vilistů nebude ukončeno. Peking
ský rozhlas opětně oznamoval, že
Formosa musí býti osvobozena
od nacionalistických rebelů. Si-
tuace jest velice vážná a ta nej- I
/r-------
^*4
'fám*
'v.
*>«
. v< .
Jtá \
AND WESTSKE NOVINY
Entered as second-class matter January 2, 1920, at the post ofílce West^Texas, under tne Act of March 3, 1879.
ROČNÍK (VOL.) XXXVII. ČÍSLO 6. _
11. ÚNORA (FEBRUARY) 1955.
Povídala Tereza, j Egyptský water
nemáme železa ! bufřalo dostane
Britanie a západní Evropa se
ocitá v ocelářské krisi, výšněro- i
váli výrobu oceli výrobci v Bri-
tanil a v západní Evropě co jen , ubohých egyptských íela-
mohll a nyn. ,im schaz. surový » / A1^n(Je v pr0.
Ne každa zelezna ru- ( tam nové
vlastní obývání
Alláh shlédl milostivě na část
materiál,
da hodí se ku racionelní výrobě
oceli, jinak je výroba oceli ná-
domy pro rolníky, současně s
proměňováním 20,000 akrů baři-
kladnější. Rudě nižší Jakosti je Je
třeba přimíšení velmi dobré ru
dy, bohaté železitým obsahem a
té v Evropě ubývá a není ji vel-
ký nadbytek ani ve Spojených
Státech, i my ji dovážíme. Dovoz
i po lodích stojí peníze a za ru-
du musíme cizině platiti.
Tak proto dnes je sháňka po
starém železe, jež se obyčejné
nazývá ‘serap iron” a jež se ny-
ní stává cenným. V tom serap
iron, jež je pozorně v ocelár-
nách tříděno nalézá se dosti o-
celi, jež nepotřebuje takového
složitého tavení jak železná ru-
da. Z něj se přimíšením jiných
kovů dá získati žádoucích vla-
stností lehčeji. Elliot Janeway,
ekonomist a ocelářský znalec,
promluvil na jedné schůzi oce-
lářských průmyslníků v Anglii,
poukazuje, že to pocítí Anglie.
Jest-li Anglie nenalezne v nej-
bližší doljě dovoznou hodnotnou
železnou rudu v přiměřené ceně,
bude nucena omeziti výrobu 0-
celi. “Serap steel and serap iron
import is now inadaquate and
situation is getting worse”, pra-
vil.
“Velká Britanie dříve se mno-
ho nestarala o dobýváni vhodné
rudy a vlastně v Anglii vydat-
bláhově spoléhali na dovoz to-
ho serap, jenž se však rapidně
umenšuje. Serap doválený ze
Spojených Států do Anglie vzro-
stl z 271,000 tun v roce 1953 na
to společný projekt egyptsko a-
merický, financovaný třemi pěti
námi egyptskou vládou a dvěma
pětinami Point Four pomoci.
Celý projekt bude vyžadovat!
nákladu 25 milionů dolarů. Bu-
de tam vybudováno 11 nových
vesnic. Bude tam přestěhováno j^íTZl
obyvatelstvo přelidněných ves-
nic a každá rodina obdrží dům
Sto let trvání
SwiftandCo.
jateční firmy
Letos bude tomu sto let, kdy
16 let starý Gustavus Franklin
Swift položil základ ku této vel-
ké jateční společnosti v Cápe
Cod. Vypůjčil si od svého otce
dvacet dolarů ku zakoupení vol-
ka, jejž zabil, rozčtvrtil a maso
rozprodával mezi sousedy. Ni-
kdo si nepomyslil, že tento mlá-
deneček, stal se milníkem uka-
zující cestu pro pozdější rozvět-
vení velkého jatečního závodu,
a šest akru pozemků. Příbytky
budou vybudovány z pálených
cihel s betonovou střechou a při
bydlišti bude současně vybudo-
vána oddělená stáj pro toho wa-
ter buffalo. V těch dřívějších
chýších uplácaných z bláta a
ztužené rákosím, dělil se o ten
příbytek s felahem a jeho rodi-
nou. Ten water buffalo je příliš
cenným aby jej nechával venku.
Egypťané jej nazývají gamoo-
sa. Pomáhá mu ne jen při obdě-
lávání té malé rozlohy políčka,
kravička gamoosa dodává mu
mléko pro výživu rodiny a jed-
nou do roka telátko, jež když po
vyroste, může prodati a tím zí-
ská něco hotových peněz. Těch
mívá poskrovnu. Nemá potřeb
mnoho, vše co potřebuje dodá-1 části Chicaga. zvané Towh of
vá mu země. jiake, oa 4i ulice jižné a západ-
V těch chýších z rákosí a blá- sé od Halsted avenue až ku
ta on 1 jeho předkové žili již od [jLajiíand avenue. Blíže ku Ash-
jdou dnes do celého světa. Dnes
se v těch závodech firmy Swift
and Co. vyrábí mnoho jiných
výrobků mimo masných. Z ja-
tečných zvířat využitkuje se vše.
Nikdo by neuvěřil, co lze ze zví-
řat využiti, mimo masa, a kůže,
z některých části vnitřností zí-
skávají se různá léčiva, z kostí
vyvářený tuk se upotřebuje na
leštidla, jemné chlupy z uší na
štětečky střeva na struny a ko-
pyta a rohy na klih.
Těch velkých jatečních firem
je několik. Největší jateční stře-
disko je ovšem v Chicagu v kom-
plexu zabírajícím několik čtve-
rečních mil. Ten komplex je
zván Union Stock Yards. Dří-
ve tam pracovávalo mnoho na-
šich českých lidí, bydlících v té
nějšich ložisk nemáme, tak jsme fcasů'faraoŽových/Nil tu 'půd*avenue a severňě a zá
zavlažoval a ročními povodněmi
zůrodňoval. V těch nově zbudo-
vaných vesnicích v obydlích vy-
budovaných z vypálených ci-
hel, v nichž bude miti i elek
1.1 až snad na 1.2 milionu v j třinu nalezne oddělenou stáj i
roce 1954. V roce^ 1955 a pozdě- ta gamoosa. Mimo to bude v ka-
ji budeme potřebovati tolik , ž^é vesnici zavedena pitná vo-
serap co Spojené Státy v roce
1954 vyvezly do celého světa.”
Spojené Státy budou čeliti obtí-
žím, podělili své spojence umen-
šenou. nedostatčující
serapu a uhlí. Anglie se bude
nucena více spoléhati na domá-
cí zásobu rudy a bude-li ji nu-
cena kupovati v zahraničí, bu-
da, v každé ulici bude stojan
vodovodu a kohoutkem. Těch
šest akrů přidělené země je pro
egyptského rolníka hezky vel-
zásobu ký kousek země. že je pokládán
za šťastného.
Všechnu tu vymoženost ovšem
nedostane zadarmo, obdrží to
na roční splátky po 40 egypt-
de výroba dražší. Zdražíme-li! ských librách, ($112) jež jsou
tím své výrobky, pozbude jistě
některá odbytiště a větší náku-
py v cizině nezůstanou bez vlivu
na náš celkový národní příjem
a snížení valuty libry. Mimo to
vývoj ocelářství v jiných zámoř-
ských zemích umenší rovněž od-
bytiště, ne jen pro nás, ale i pro
Spojené Státy a země západní
Evropy. Ten vývoj v zámořských
zemích nemůžeme podceňovati.
-o-
Motor scooters
v Arítanfinn
* ±m.M. ^vnuilt;
Na ulicích v Buenos Aires po-
čínají se nyní ve větším počtu
objevovati motorové vozíky dru-
hu, jež zde zveme motor Scoot-
ers. Jsou importované i domá-
cí výroby, Siambretta, jak jsou
známy v argentinské španělské
italštině, stojí tam as 8,000 pe-
su, (asi $500), což se rovná tří
měsíční mzdě řemeslníka neb
obchodního příručího. S posky-
továním úvěru se lehce prodá-
vají, ale místní výrobci nemo-
hou poptávce stačiti, kteří je
vyrábí na základě italského pa-
tentu. Dovoz jich je do jisté mí-
ry omezen, aby místní vyrab -
tele měli větší možnost svou vý-
robu rozšiřiti. Ty “siambretta”
mají býti předchůdcem lido-
vých aut, které budou později
vyráběny ve shodě s německými
a americkými výrobci aut.
Zrovna tak jako ve větších a-
merických městech jsou potíže s
parkováním, tak i v Buenos Ai-
res a proto jsou tam menší e-
vropská auta populárnějšími.. S
těmi “siambretta” není žádných
potíží. Mohou byti vzaty i do
bytu, nebe uschovat je za vět-
vypočteny na dobu 33 let. Jsou-li
v to již započteny úroky, činilo
by to $3696. Hlavním bude, jest-
li těch 40 liber ročně vyzíská.
Půda je sice úrodnou a nyní by
měl tedy ulehčené živobytí.- Ne-
musí se spoléhati na déšť, tam
velice zřídka prší, zavlažování
země a udržování její úrodnosti
obstarává bahnitá voda Nilu.
Pro každou vesnici bude ředitel
s malou pokusnou farmičkou,
na které bude zkoušen druh
různých plodin a jest-li se ten
novy druh osvědčí, může jej
rolník zkusiti na svém dílu.
ipttd-
jiťví-
ší domovní dvéře a lehce se s
nimi dá proniknouti mezi po-
vozy v ulicích. Dělníci mohou na
nich jezditi do a z práce a větší
žáci jezdí na nich do školy. V
předměstích lze viděti seňoru
jak jede na nákup do obchodu
na té motorové dvoj kolce, na
které mohou jezditi dvě osoby.
Dle všeho musí byti menšími
amerických, ježto v apartment-
nich budovách lze je vžiti do
bytu na osobních zdv žích, což
by nebylo možno s americkými.
Očekává se však, že s velkým
rozšířením i těch menších mo-
torových vozidel nastanou na u-
licich v Buenos Aires také do-
pravní obtíže. Bicykle, dřívější
dopravní prostředek chudších
tříd je nyní nahrazován těmi
schooters. Ve zprávě nebyle u-
dáno mnoho-li gasolinu spo-
třebují na míli, ani mnoho-li
tam gasolin stojí.
—-o--
ně od ní bydleli Poláci a Li
ni. Ti také pracovali v jatkách.
Již před padesáti lety měly tam
jateční firmy velké nakiadár-
ny. V těch nalezla česká a pol-
ská děvčata zaměstnání a ta-
ké v odděleních, kde se vyrábě-
ly uzenky. Bylo to pro mne tro-
chu překvapením po mém pří-
jezdu do Chicaga, když jsem zvě
děl, že se tam prodávaly uzenky
na libry a to za sedm a osm cen-
tů libra a telecí maso také za
šest centů libra, když se jej kou-
pilo deset liber. Tehdy asi far-
máři nedostali mnoho za doby-
tek.
Mimo Swiftových závodů byly
v chicazských jatkách ještě
Armour and Co., Libby, Libby
McNeil and Libby, Cudahy a je-
ště jiné. Všechny ty firmy tam
již byly dávno před mým příjez-
dem do Chicaga a to již je 52
léta. Armour tehdy také obcho-
doval pšenicí a jeden čas, když
jsem tam byl tak se dostal v z,á-
pas s jiným obilním velikánem.
Prodával Armourovi pšenici ma-
je za to, ž;e jej přemůže. Bylo
to ovšem na dodávku. Armour
kupoval tajné pšenici a když
přišel čas dodávky prodané pše-
nice Aiinuuxuvi, un ji více ne-
mohl sehnati, tak ztratil něja-
ký milion, jejž Armour shrábl.
Armour měl za sebou finanční
zálohu.
Španělsku. Franco by podržel ti menši Jiskerka může způsobit!
výbuch. Vždyť i Rusko obává se
třetí světové války a prý vyjed-
nává s Anglií. Ku zmírnění dneš-
ní situace použije svého vlivu v
Rudé Čině, a žádá Anglii, aby 0-
kamžitě vyjednávala se Spojený-
mi státy.
Zda to zvýší její
krásu, z brusu nový
účes vlasů?
Anglická princezna Margaret
na cestě po západoindických o-
strovních državách, vzbudila v
městě Port of Spain, na Trini-
dau pozornost tamní ženské
smetánky novou modou účesu, ni ostrov Tobago.
sto aby nemuseli platiti městské
daně. Tak, bude-li uplatněna mě
stská ordinance, nařizující, že
městští zřízenci musí bydleti ve
městě, budou buď nuceni vzdá-
ti se svých míst, neb usídliti v
městě, což je docela správno.
Mimo ty platy velkých pohlavá-
rúrú by měly býti sníženy.
Federální vláda jé nyní ter-
čem útoků ze strany průmyslní-
ků, že nesnížila daně jak bylo
slibováno o volbách á že deficit
místo aby byl snižován ještě
vzrůstá. Dduhy a jen dluhy všu-
dy. Nad těmi dluhy konsumentů
za nakoupené zboží v obchodech
na úvěr, jež vzrostají do závrat-
né výše, mnozí ekonomové krou-
tí povážlivě hlavou. Praví, že ta
celková obchodní situace není
tak skvělou, jak nám někteří
velcí optimisté namlouvají, že
nespočívá na příliš pevných zá-
kladech. Otřes nějakou světovou
situací ji může ty její choulosti-
vé základy povaliti a něco po-
dobného není nemožným, to se
již mnohokráte v dějinách při-
hodilo. Tak bychom se měli mí-
ti na pozoru. Kolik je těch mě-
stských zřízenců, nemajících
právo na městské zaměstnání V
•tioustonuv
Je jich hezký počet, téměř 800,
kteří bydlí mimo město. Ona or-
dinance požadující, že všichni
zřízenci musí bydleti v městě, by-
la přijata v roce 1939. Mimo tq
požadovala, že každý žadatel o
zaměstnání u města musí bydleti
v městě nejméně rok. Toho však
nebylo dbáno tím strýčkováním.
Kdo měl u města někoho známé-
hb, obdržel spíše zaměstnání,
kdo neměl, jeho žádost zůstala
nepovšimnutou, jako pisatele,
jenž v roce 1936 bydlel již 29 let
v Houstonu. Možná dosti, že tím
strýčkováním to zůstane při sta
rém. Ti velcí páni sobě dobře
rozumí.
Nový způsob
lovení ryb
Nový způsob loveni ryb v Kas-
pickém moři bynalezl rybář Ni-
zdvihl zadní vlasy pro večerní j kolaj Sěměčenko. Optařuje ny-
plesové vystoupení, aby jí to j lonové sítě osvětlenými elektric-
dodalo svůdnosti a ku podpoře kými žárovkami a pomocí tohoto
j tisary. Léta ji utíkají, tak musí j zařízení ulovil větší množství
' hleděti některého mládence z j ryb. Rybářská brigáda Sěměčen-
královské krve polapiti a který j ková ulovila vlče jak 100 tun ryb,
také má nějaké královské příj- ( nad 40 tun jí přiřčené kvóty. To
my. aby jej nemušila podporová je označeno jako největší úlo-
ti. Ženský svět na tom banke- | vek za sezónu. Sěměčenko byl
i tu přítomný usuzoval, že onen za to odměněn, jmenováním ka-
účes připomínal jim účes Napo- | pitánem rybářské lodi. Jeho sí-
leonovy prvé ženy. V sobotu se tě byly poslány na jiná pobře-
rozloučila s Trinidadem a odle- j ží. Jeho sítě se tak osvěčily, že
těla se svou družinou na soused- rybáři mohou loviti v Kaspic-
—An Empress Josephine — zdvi-
žený učeš ku udržení tiary,
(královské koruny.) Měly pří-
ležitost uzřiti tento účes1 na ban-
ketu dávaném guvernérem bri-
tické državy Trinidadu, Sir Hu-
bert Rancem, na počest mladší
sestry anglické královny Eliza-
beth. Mluvčí královské družiny
pravil, že tento druh účesu je
výtvorem Reneho, chvalně zná-
mého londýnského kadeřníka,
jenž doprovází princeznu na té
jednoměsíční “good will” cestě
po západoindických ostrovních
državách, patřících Velké Bri-
tanii.
Pravil, že Rene tento výtvor
účesu vytvořil pro přizpůsobení
veselé povahy Margarety. Po-
Nářek v houston-
ské metropoli
Jak nemám plakat a nemám
naříkat, nemám víc peněz a ne-
vím kde je brát.. Dnes se dělají
dluhy a nyní ta nehospodárnost
přináší ovoce. Je třeba platiti
dluhy, které se nadělaly. Není
tomu tak ‘dávno. Bylo to v loň-
ských volbách, kdy poplatníci
bezhlavě odvolili zvýšení platu
policistům a hasičům. Zapome-
nuli, že to zvýšení musí platiti
sami a nyní naříkaj í
nad tím zvýšením daní o celou
pětinu, o dvacet procent. Byly
volby, tak aby si získali hlasy
těch městských zřízenců, neo-
zvaly se žádné protesty proti to-
Nyní ti radní neví co si pocí-
tí, nechce se jim kousnouti do
toho hořkého jablka zvýšení da-
ní o dvacet pět procent. Město
Houston je pro mnohé zaměst-
nance v těch dobře placených
místečkách dojnou kravičkou a
drží se těch míst zuby nehty.
Nebylo dosti v městské poklad-
ně peněz, tak byli někteří
propuštěni. A nastal nářek v 1-
sraeli, lkali, jak budou živi, bez
toho velkého platu. Jak musí
býti neb mohou býti ti poplat-
níci živi z mnohem menšího příj-
mu na to ohled nebrali. Proč si
něco z tak velkého příjmu neu-
šetřili je jejich chybou. Každý
hledí jen na sebe a o druhé ned-
bá a když je pak postižen také,
pak naříká a kvílí.
Nyní se vynašlo, ze velký po-
čet městských zřízenců, včetně
těch hasičů a policistů v loni
Pomáháme Mexiku
zvětšenou návštěvou
Od doby snížení hodnoty me-
xické peněžní jednotky, pesa,
zvětšil se velice počet návštěvní-
ků do Mexika a tento příliv a-
merických dolarů pomáhá w-
rovnávati rozdíl v jeho zahra-
ničním obchodě. Najmě mezi
Mexikem a Spojenými Státy.
Loni kol 600,000 návštěvníků
přibylo do Mexika a to je velmi
značný příspěvek pro mexickou
ekonomii a proto mexická vláda
všemožně podporuje ruch cizích
návštěvníků. Loňského roku, ja-
ko obyčejně 90 procent návštěv-
níků přichází ze Spojených Stá-
tů. Mimo té snížené hodnoty pe-
sa, Mexiko má ještě jiné přitaž-
livosti. Je tam hodně starých
památek a nádherná a .stále mě-
nící se scenerie, planiny, horské
řetězy, zelená údolí a džungle.
Je to ta rozmanitost scenerie, jež
poutá zrak návštěvníka. Ve vel-
kém městě jako je Monterrey a
Mexiko City, jež je dnes dva a
půl milionovou metropolí a hlav
ním městem, (la Capital) uvidí-
te moderní mrakodrapy. Odbo-
číte-li z hlavní cesty na venkov,
uvidíte chýše, zbudované z rá-
kosí, neb z haluzí stromů.
Hranice mezi Spojenými Stá-
ty je velmi dlouhou od Tichomoř
ského oceánu až ku Mexickému
zálivu. Hraničí se státy Kalifor-
nií, Arizonou, Novým Mexikem a
Texasem Texas má ne idei šf
přirozenou hranici, vytčenou ře-
kou Rio Grande od ElPaso až ku
Brownsville. Tak jako my máme
ten velký polo-ostrov Floridu,
jako velký výběžek do moře na
jihovýchodě Spojených Států,
Mexiko má podobný, leč užší a
bájí ze země, odtud do kmene
pak větvovím do listí. Strom té
vláhy spotřebuje hezké množ-
ství. Když slunce silněji zahří-
vá zemi, ta puká a těmi pukli-
nami stoupá voda vzhůru, kde
prochází oteplenou vrstvou ku
povrchu, kde se vypařuje.
Učenci v Austrálii se snažili
najiti nějaký způsob, jak zabrá-
niti tomu vypařování na větších
vodních plochách a to se jim již
částečně podařilo. Olej byl jed-
ním z těch prostředků, ten však
nebyl vhodným. Tamní učenci
se snažili vynajiti takový pro-
středek, jenž by zabránil vypa-
řování vody, ale aby zůstala u-
potřebitelnou pro upotřebení pro
lidi a pro zavodňování.
Domnívají se, že již ten pro-
blém rozluštili v menším měřít-
ku v laboratoři. Onen prostře-
dek vyhlíží jako ty sole do kou-
pele, ovšem ne tak jak ty pří-
jemně páchnoucí, zvané “bath
salts”. Ony krystaly jsou četly
alkohol, získaný £ velryby druhu
sperm whalé v menší množství,
ale ten by mohl hýt.i uměle vy-
roben. Když tyto krystalky se
daji do vodv. utvoří na ieiím
povrchu tenounký povlak, za-
braňující vypařování. Tento po-
vlak je tenounkým pouze dese-
tinu milióntiny palce, je však
postačitelným ku zabraňování
vypařování velkých rozloh povr-
chu vod. Vědátoři pravi, že ono
malé množství neuškodí ani li-
dem, zvířatům neb ornici. Po-
drobné zkoušky jsou ještě koná-
ny. Nebylo oznámeno, zda ten
přípravek, cetyl alkohol je již
uměle vyráběn.
delší poloostrov na severozápa-
dě, Baja California, (Bácha -
Dolní.) Mexiko má velké státy
na severu, Sonora, Chihuahua,
Oonhllllfi Q r\nrn r>---**---•
— — — ttivaouiu
jsou Nuevo Leon a Tahauhpas.
Ve středu a Jihu Mexika jsou již
malé státy a Mexiko City samo
se nalézá jako náš Washington
ve federálním distriktu. Na Yu-
catanském poloostrově, vybíha-
jícím ku Kubě, v jižní Části Me-
xika nalézají se malé státy Yu-
catan, Campeche, Quintana Roo,
Chiapas a Tabasco. Campeche,
Quintana Roo a Chiapas hrani-
čí s Guatemalou. V těch konči-
nách se nalézá místy hodně vel-
mi starých památek, kde je
mnoho míst ještě archeologicky
neprozkoumaných.
Ty staré památky, různost
scenerie a krásné podnebí při-
rozeně vábí cizince, kromě ji-
ných pobavení, jako toho krás-
ného koupaliště u Acapulco na
pacifickém pobřeží. Proč Mexi-
ko se tak snaží tolik o povznese-
ní turistiky? Jedním z hlavních
důvodů je rychlý vzrůst obyva-
telstva Mexika a tím stoupající
nutnost výživy obyvatelstva.
Plodné půdy tam není dostatek,
totiž která by měla dostatek de-
ště a rovnoměrně rozděleného
a pak jsou tam skalnaté hory.
To lze nejlépe uzřiti na cestě z
Nuevo Larcdc do Monterrey. Fu
dlouhou vzdálenost nespatří se
nic jiného jak skalnaté hory,
holé bez zeleně, kteráž holá ú-
bočí nemohou vodu zadržovatl.
Pak se cesta vine skalnatými ho-
rami, kde lze zří ti obrovské ka-
menné vrstvy, vyzvednuté a po-
kroucené podzemní činností. Mí-
sty je to velmi příkrá cesta, jež
vyžaduje velkou pozornost ř&i-
če auta.
Tu a tam( na těch srázných
cestách lze uzřiti kříže, kde ně-
kdo přišel o život sřícením se do
příkrého úbočí. Když jsem tam
projížděl v roce 1939, podobné
místa byla již ohražena ocelový-
mi zábradlími. Když se přije-
de tou cestou za obratník raka,
krajina' se stává úrodnější U’
Tamazunchale dostihne se nej-
nižšího hodu a pak již stoupá
cesta do hor a samo město Me-
xico nalézá se v hornatém údo-
lí přes sedm tisíc stop nad mo-
řem- Severozápadní a západní
Austrálani hledí
si udržeti vodu
Voda, které máme někdy dosti,
je v některých krajích na země-
kouli vzácným živlem. Jednou z
oněch zemí je Austrálie, kde
nutno vodou šetřiti. Vzdor to-
mu, že je Austrálie obklopena
mořem, není tam spád deště do-
statečným, aby hradil ten úby-
tek následkem vypařování. Vo-
da se stále vypařuje i když se
vsákne do země buď tím neb
oním rostlinstvem,. Nejvíce list- ----------------- , - —*---—.
nátýml strorhý, kořeny ji vštře- časy Me*ik* byla a* do nedávná
ene a planinou, suchopárem. Mexická
kém moři po celý rok.
Po Houstonu
Galveston
vláda obrátila svůj zřetel na .ony
kraje, jsouc přesvědčena, že za-
vodňováním mohly by býti ú-
rodnými. Tak po vyšetření po-
člo še se zavodňovacími pracemi
a prvý pokus se osvědčil.
Podobné zavodňovací práce vy
žadují hodně peněz. Je tu potře-
bí mnoho strojů a různého ma-
teriálu, jež bylo nutno koupiti v
zahraničí ar proto bylo nutno 0-
patřiti peníze nějakým způso-
bem. Peníze ze zahraničí lze zí-
skati pouze vývozem a Mexiko
mnoho toho pro vývoz nemá,
ježto samo musí některé věci do
vážeti, najmě obilniny, jichž do-
statek nevypěstuje. Hezký pří-
jem ji kynul z návštěvníků při-
nesší cizí měnu, za kterou bylo
možno kupovati potřebné věci v
cizině. Prp návštěvníky mělo
mnoho přitažlivosti, přírodní pů
vaby, starobylé památky a vábi-
vé podnebí a tak obrátilo svůj
zřetel k turistice jako ku zdro-
ji příjmu. To je pěkný přínos pro
mexickou státní pokladnu. V ro-
ce 1951 turisté tam utratili 157
milionů dolarů. To pomohlo ku
uhražení obchodního schodku
15S milinníi nrn MOXÍkO. Ku ZVý
šení přílivu cizích návštěvníků
přispělo hlavně snížení hodnoty
pesa. V roce 1932, když jsme jeli
do Monterrey byla výměnná hod
nota pesa 3.60 za dolar, v 1936
již 4 za dolar v roce 1939 již 6.5.
Před posledním snížením 8.65 a
nyní je to 12.5 za dolar. Ovšem
zrovna jak zde, cena mnohých
věcí tam stoupla, ne však k po-
měrné ceně dolaru.
Zvýšení turistického přílivu
bylo příčinou snížení peněžní
hodnoty pesa pro získání ame-
rických dolarů. A ty peníze, jež
tam turisté utratí jsou považo-
| vány za důležitý “neviditelný
vývoz” ku vyrovnání mexických
dolarových výloh za dovoz zboží
z ciziny. To co tam Američané
utratí, alespoň velká část, hezky
velká, vrátí se zpět do Spoje-
ných Států. Mexiko tu kupuje
traktory pro zvýšené hospodaře-
ní v oněch zavodňovaných kra-
jinách severozápadního a zá-
Policisté v Galvestonu spolu s
hasiči podali městské radě peti-
ci, aby dala odhlasovat volič-
stvu o zvýšení platu pro ně. Gal-
vestonští policisté nyní dostává- ^W1
li měsíčně $235 a žádají $75; a- j |’;,d"lho Mexika, SelranlCnl^A-
le městští komisaři praví, že j
rozpočet nesnese to
ním úrodnosti tamní půdy po-
může to k výživě rostoucího oby-
městský
zvýšené vydání Galvestonský !“““s“ ~ ^"^rďoyóžu^po.
policejní náčelník prohlásil, aby1 ’ ^
si více hleděli své služby, za
kterou jsou placeni, než sháně-
travin. Mimo to je tam zaveden
I průmysl, nalezlo se v těch stá-
- . . . *!«* ■..<'{! těch uhlí a železná ruda, což vše
n podpisů na peticí, zdajíc. náTO,nímu hospo-
hlasovam pro to zvýšení. ^vi Mexika. Zvýšená těžba
V Houstonu se to odhlasovalo síry na pobřeží mexického záll-
a teď poplatníci vřeští, když če-
lí 20 procentnímu zvýšení daní.
Lidé jsou jak bezhlavými, odhla-
suji všechno a pak kvičí, když to
musí platiti.
vu je tak velkou, že ji bud?u
moci letos vyvézt! za 40 milionů
dolaru. Komu poměry dovolí
měl by se tam podivati, uzří taa-
mnohé zajímavosti.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 37, No. 6, Ed. 1 Friday, February 11, 1955, newspaper, February 11, 1955; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth782854/m1/1/?q=%22%22~1: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.