Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 34, No. 1, Ed. 1 Friday, January 6, 1950 Page: 4 of 8
This newspaper is part of the collection entitled: Cechoslovak and Westke Noviny and was provided to The Portal to Texas History by the UT San Antonio Libraries Special Collections.
- Highlighting
- Highlighting On/Off
- Color:
- Adjust Image
- Rotate Left
- Rotate Right
- Brightness, Contrast, etc. (Experimental)
- Cropping Tool
- Download Sizes
- Preview all sizes/dimensions or...
- Download Thumbnail
- Download Small
- Download Medium
- Download Large
- High Resolution Files
- IIIF Image JSON
- IIIF Image URL
- Accessibility
- View Extracted Text
Extracted Text
The following text was automatically extracted from the image on this page using optical character recognition software:
CECííOSLOVAK — WEST, TEXAS
V pátek, dne 6. ledna 1950.
IQSI^QVÁKI5^ administrace také řekla že
A WESTSKE NOVINY
Piiblished Every Friday by
ČECHOSLOVÁK PUB. CO.
WEST, TEXAS
OFFICERS.
Jos. F. Holásek. President
Jerome Kopecký. Sec’y-Treas.
E. Bažant, redaktor.
DIRECTORS:
,08. F. Holásek. F. J. Čoček, J. A
Urbanovský, Jos. Pavlíček,
Jerome Kopecký
•ředplatné — $3.00 Subscription
Osobní útoky a dopisy urážlivého
obsahu nebudou uveřejněny.
Ceny oznámek sdělí se na
požádání
Advertising rates upon
application
IN MEMORIAM.
(7. ledna, 1945.)
Byl krásný den a slunéčko
na celý svět se smálo,
Pojednou jsem se probudil
vše se mně jenom zdálo.
Venku zuřila bouře zlá,
Meluziny kvílení,
často býváme zklamáni
když sen se v pravdu změní.
Snem, jsou i naše vzpomínky
a darmo se soužíme
by minulost se vrátila
beznadějné toužíme.
Každý z nás má povinnosti
jež měl by vyplniti,
jen slaboch chce ve vzpomínkách
celý život ztráviti.
Až věčného, jednou, jara,
přátele se dočkáme,
se všemi svými drahými
opětně se shledáme.
Dr. P.
Mladíků ve věku od 18 do 20
roků pro vojenskou službu ve
Spoj. státech Je prý veliký ne-
dostatek, podle zprávy výboru
pro národní obranu. Department
počítal hlavně na tuto mladou
bojovnou silu, a nyní ten vý-
bor pátráním shledal, že tato
třída mladíků je v počtu znač-
né menši než generálové odha-
dovali pro nej bližších pět roků.
Militaristi v Německu a starém
Rakousku mívali přesné zázna-
my o mladších mužích, a dávali
pozor jak dochází hochům osm-
náctý rok aby ho mohli připo-
čítat k té potravě pro děla, jak
to napsal pověstný zloduch ně-
mecký Bismarck. Nestarali se o
to jak rodiče takové děti uživí,
ale jak jim bylo osmnáct roků
hned si je přisvojili jako váleč-
ný materiál, a matek a rodičů
vůbec se neptali.
♦ •
Letos by se mělo ukázat jest-
li bude něco, nebo jestli může
být něco, z toho presidentova
plánu pro pomoc zaostalým ze-
mím, a jestli 7, toho něco bude,
aby to hltaví sobci zase nevyko-
řistili jen pro sebe bez ohledu
na jiné, potřebné lidi. President
Roosevelt v době války také v
jedné z těch jeho milých řečí na
radiovém rozhlasu řekl, že je
třeba zvýšit životní úroveň lidí
ve světě. Snad by to nějak šlo,
po první světové válce osoby, ne
mající snad nic prospěšnějšího
na práci, vypočítávali co vše by
mohlo být za ty peníze co ta vál-
ka stála. Po této válce jen od-
hadli kolik přijde na každého
přehlídkou se ukázalo že ve mno
hých případech, zvláště v tako-
vých ve kterých pacienti byli v
těch nemocnicích už po řadu let,
jejich rodiny se vůbec cd nich
oddálily. V jiných případech, ta-
kové rodiny nechtějí mít nic “s
těmi blázny,” jak řekla ta ve-
teránská administrace. Ku pří-
kladu, některé rekordy prozra-
zují že rodiny odmítají přijmou-
ti takové veterány zpět do do-
mova i když se takoví veteráni
pozdravili. Jak ta veteránská
administrace řekla, jeden tako-
vý pacient, veterán z první svě-
tové války, neměl žádného náv-
štěvníka po dvanáct roků. Jiný
pacient, v zoufalství nad tako-
vým zanedbáváním cd jeho vla-
stní ženy a dětí, udělal si “ro-
dinu” z opatrovníku v té nemoc-
nici kde byl po pět roků. Ta ad-
ministrace podala více příkla-
dů takového zanedbávání. Ti
váleční čtváči, militaristi a mu-
ničáři měli by navštěvovat ty
nemocnice, a ty slepé a trvale
zmrzačené vojíny.
• •
Dárky vánoční bývají rozma-
nité. a také neobyčejné. Jedna
paní z Waco, jejíž jméno bylo
udáno ve Waco New Tribune, o-
známila že její přítel, nebo snad
‘přítelkyně neboť v anglické ře-
či se to vysloví a píše stejně,
friend, poslal-a jí balík sena
vážící 75 liber, pěkné zabalený
v pestrém cbalu jako vánoční
dárek.
• «
Američtí výrobci válečných
aeroplánů už vydali varováni že
jestli nebude vybudováno 70 le-
teckých jednotek že bezpečnost
Spcj. států bude velice ohrožena.
To strašení dalo se očekávat, po-
něvadž kongres bude opět zase-
dat, a oni chtějí vystrašit co
nejvíce milionů. Brzy přijdou s
tím strašením ještě jiní, za tím
samým účelem. I president Tru-
man se sám několikrát rozhod-
né vyslovil proti těm 70 letec-
kým jednotkám, a že 48 mělo
by jich postačit. Kromě toho,
někteří senátoři a kongresníci
se už vyslovili pro nutnost sní-
žení rozpočtu pro zbrojení a pro
tu pomoc Marshallovým zemím,
a v tom smyslu se opětně vyslo-
vil i senátor Tom Connally, de-
mokrat z Texasu, předseda vliv-
ného senátního výboru pro za-
hraniční záležitosti. Jiný demo-
kratický senátor, Scott Lucass
z Illinois, také se vyslovil pro
nejméně $3.000,000.000 snížení
na zbrojení a pro pomoc těm
Marshallovým zemím.
* ♦
Optimism při vstupu do nové-
ho roku je vždycky dobrý, na
škarohlidství je dost času až
přijde něco horšího. Minulý rok
je uznáván za celkem dobrý,
jen kdyby to tak zůstalo dále.
Když bylo už tolik optimistic-
kých předpovědi snad tomu tak
bude.
• •
Podle zprávy z Austinu od L.
F. Curie, ředitele oddělení pro
kontrolu růžových housenek v
bavlně, ty housenky dosud trápí
rolníky v částech Texasu a čty-
řech jiných států, z devatenác-
ti států produkujících bavlnu.
Ale oficiálové řekli že v úrodě
bavlny v Texasu v roce 1949
nebyla nalezena žádná nová ná-
kaza těmi housenkami. Curi řekl
že pcčet okresů v Texasu na
High Plains v Panhandlu jsou
čisté od těch housenek, a že
109 texaských okresů je těmi
housenkami zamořených a pod
kontrolou. Jak Curi řekl, ty rů-
žové bolcové housenky jsou do-
sud 'činné v Texasu, Arizoně. No-
vém Mexiku, Oklahcmě a Flo-
ridě, a že ta nákaza v Lousianě
byla vyhubena. Mezi těmi kon-
trolami je také časné zaorání
bavlnových stonků.
• •
Slepota je neštěstím, a hlu-
chost je při nejmenším nepří-
jemná. Nedávno jeden expert
psal že přijde doba že bude ně-
co vynalezeno ku pomoci slepým,
a že jsou stále dělány mnohé
pokusy experty v tom ohoru.
obyvatele ve Spoj. státech, muže | Některým lidem se slabým slu-
ženu a dítě, z toho ohromného
národního dluhu. Zvýšení život-
ní úrovně pocítilo by se i ob-
chodně, vždyť je na světě mno-
ho milionů domácnosti které by
rády koupili více věcí kdyby na
to měli. Kolik je těch hospodyní
které by nechtěly něco více do
domácností? Takových bylo by
jistě velice málo a to ještě jen
takových které si finančně do-
bře stojí a proto mají už všeho
dosti. President bude snad ty je-
ho plány opakovat v jeho řeči o
chem pomáhají ta naslouchát-
ka spojená s baterii, ale osobám
úplné hluchým a hluchoněmým
to nepomáhá. Ale pro také je
nyní také nějaká naděje, podle
dr. Wienera, který o tom mlu-
vil ve výroční schůzi americké
assoclace pro pokrok věd. On je
vynálezcem tak zvaných cyber-
netů, nevé vědy elektronických
kontrol. Úplně hluchý nebo hlu-
choněmý může jejich pomoci
vnímat zvuky, od špiček prstů
po nervech do mozku. Bude to
stavu v unii a v jeho poselství I vyžadovat hodně učeni a trpě-
ku kongresu, ale je volební rok,; Uvosti. Na každém prstu, prav-
a proto na takové plány bude | děpodobně u levé ruky, by byl
hleděno z toho stanoviska kolik j jeden z těch maličkých apará-
by to mohlo přinést nebo ztratit tků které by zachycovaly zvu-
hlasů.
• ♦
Tohle není pěkná zpráva. Ve-
teránská administrace vydala
26. prosince žádost aby rodiny
a přátelé navštěvovali “zapome-
nuté” muže v tomto národě, ve
veteránských nemocnicích pro
duševně choré. V načrtnuti obra-
zu toho tragického zanedbávání,
ta veteransKa aunmnsuace ře-
kla že jedna třetina z těch sko-
ro 52 tisíců veteránů, kteří jsou
duševně chorými pacienty ve ve-
teránských nemocnicích, nebyla
navštěvována členy jejích rodin
po rok nebo déle. Ta veterán-
ky a dopravovaly je dále po ner-
vech až do mozku. Dr. Wiener
a jeho společníci to zkoušeli už
u lidi jejichž uši byly přeplněny
různými zvuky tak že byli sko-
ro úplné hluší, ale pomoci těch
aparátů se naučili rozeznávat ty
zvuky. Dr. Wiener řekl, že jsou
dělány také různé jiné zkoušky.
♦ «
Texas méi nejvetsi pučet za-
bití v době vánočních svátků, ze
všech států jiných, a nejvíce
jich bylo při srážkách automo-
bilů na cestách a ve městech, a
při tom v celých Spoj. státech
přišlo k zabití mnoho děti. Dr.
Carry C. Myers psal že mládež,
hoši a děvčata, měla by být nej-
bezpéčnéjšimi řidiči aut, násled-
kem bystrosti, dobrého zraku a
sluchu, a že přece, jako všeobec-
né pravidlo jsou těmi nejvýš ne-
bezpečnými řidiči aut. Mnozí si
následkem mládí neuvědomuji
zodpovědnost, a jak na nedávné
výroční schůzi American Auto-
mobile Association její předseda
Lou E. Holland řekl, tisíce tako-
vých automobilových srážek jsou
zavinovány opilými hochy a dév
čaty, a že tato praktika řízení
automobilů ve stavu opilosti je
stále na vzestupu. Více než po-
lovina státu dovoluje gasolino-
vým stanicím prodávat whisky.
To je zlé i u řidičů dospělých,
ale je to mnohem horší u tako-
vé mládeže. Pojišťující společ-
nosti v nedávných létech poža-
dovaly aby taková mládež pla-
tila vyšší poplatky na pojištěni
než platí jejich rodiče. A jest-
li některý z rodičů si přečte do-
bře jeho pojistku pro pojištění
jeho automobilu, oni skoro jisté
shledají že ten automobil není
tou pojistkou kryt když jejich
syn nebo dcera řídi ten automo-
bil a stane se neštěstí. Mnozí ro-
dičové objeví tento fakt příliš
pozdě. Opilý řidič je nebezpečím
nejen pro oseby nacházející s
v automobilu s ním, on je také
potenciálním vrahem jiných v
jiných automobilech, a pěších
chodců.
♦ ♦
Sucho není jen v Texasu, ono
převládá ve skoro celých Spoj.
státech, a ve mnohých částech
světa. Podle meteorologů, a geo-
logů posuzujících různé vrsty
země a staré záznamy, nedostat-
ky vody jsou starou událostí,
miliony roků starou. “Moderní”
sucha, jak oni říkají, znamena-
jí ztráty pro mnohé lidi. Jednou
theorii pro to proč vyhynuli ti
pravěcí velicí ještéři jako dino-
saurové, jejichž zkainěnělé ko-
stry jsou nacházeny i ve Spoj.
státech, bylo to že přišlo období
sucha, a při tom vyschly rozsáh-
lé vnitrozemní mělké vody, jako
v dnešní poušti Gobi v Asii, kde
badatel Roy Chapman Andrews
od Fieldova musea v Chicagu
našel pravou spoustu pozůstatku
těch pravěkých ještěřích veli-
kých oblud. Ty rostliny, na kte-
rých se ti ještéři živili, vyhynu-
ly suchem a ti ještéři neměli po-
travu. Ti experti se domnívají
že těmi zhoubnými suchy byli i
někteří lidé donuceni ku stěho-
vaní. I po Kristu bylo několik
století ve kterých bývalo často
zhoubné sucho a hladomory. Ně-
kteří z nich, jako Hyksové, pře-
mohli jiné národy a usadili se v
jejich zemi, -jako Hyksové v
Egyptě, kteří měli obličeje jako
ta pověstná Sfinga. Za časů bi-
blických, v Egyptě bylo sedm ro-
ku suchých, neúrodných, kdy ře-
ka Nil nevystoupila dost vysoko
aby zaplavila pozemky. Období
dešťů střídala se s obdobím su-
cha, ale ti experti se domníva-
jí že nynější nedostatek vody je
jen dočasný, a že zase přijde ob-
dobí dešťů. Někteří dávají vi-
nu také průmyslům, z nichž ně-
které spotřebují a promrhají
mnoho vody. Ovšem, jestli na
jaře přijdou povodně bude se
psát jinak.
♦ ♦
Finanční agenti z departmen-
tu pokladu patrají po bohatých
vyhýbačích daním, a muže prý
toho být za několik set milionů
dolaru. Jeden z takových, milio-
nář Alvin E. Sandorff, 48 roků
starý, chtěl odloženi trestu na
dva roky vězení, za to že neza-
platil $1,267.512 daní z příjmů, a-
le federální soudce Sullivan v
Chicagu odepřel mu povolit o-
dložení toho trestu. Jeho práv-
ník ho hájil tím, že prý Sandroft
je nemocen. Kongresník May
byl také velice nemocný aby ne-
musel k soudu, ale konečně mu
soudce nařídil, že se musí k sou-
du dostavit. Bývalý republikán-
ský sekretář vnitra Fall z Har-
dingovy administrace, obou zná-
mých z toho Teapot Dome olej-
ného skandálu, se také stavěl
velice nemocným, a byl “Nemoc-
ným” tak dloho dokud soudce
konečně nepřešla trpělivost.
♦ ♦
Největší vliv na polovinu to-
hoto století měl Franklin Dělá-
no Roosevelt; druhý po něm byl
Hitler, pak Edison, Churchill,
Ford, Lenin, letci bratři Wright-
ové, Einstein, Stalin, a Pasteur,
v tom pořadí, podle náhledu a-
merických redaktorů a radio-
vých komentátorů. Nejvíce hla-
sů dostal F. D. Roosevelt, 882, a
nejméně Pasteur 396. Jeden ma-
gazín napsal, že největší vliv na
to půl století měl Winston Churc
hill, ale ten magazín byl vždy a
dosud je proti F. D. Roosevelto-
vi, a žena vydavatele, Clara
Boothe, která byla po vzdání se
Němců s americkým vojskem u
Berlina, vyzývala veřejně někte-
ré americké důstojníky aby
hned táhli dále, proti Rusům.
To Churchill už dlouho řádil v
Řecku, skrze což se na něho
president Roosevelt tolik roztrp-
čil, a s tím zemřel. On měl k
ternu tisíce příčin, nejen jednu.
iíua U) vai,y puudtuAiúuti oiuwu
Jay Franklin nedávno napsal, v
té době kdy mělo dojít k té kon-
ferenci v Yaltě, Churchill dě-
lal vše možné aby tam F. D.
Roosevelt nejel, jak vypátral a-
merický tajný detektiv Mike
Reilly. Po smrti Roosevelta Chur-
chill měl volnou ruku, a od té
doby nepřestal.
• •
Rakovina muže mít spojení s
jistým druhem plísně, jak řekla
Dr. Irene Corey Dillerová ve vý-
roční schůzi American Associa-
tion for the Advancement ol
Science. Americké Associace prc
Pokrok Védy. Ona řekla, že ta
plíseň byla nalezena ve dvaceti
případech rakoviny u lidí, a že
nebyla objevena u lidí které ra-
kovinu nemají. Ona řekla že je
třeba mnoho další práce než bu-
de možno dčlat konečné uzávěry.
• •
Pense jako národní směrnice
jsou důležité ku pracovnímu
míru, řekl Cyrus S. Ching, ředi-
tel Federal Mediation Service, a
že je as studovat ten celý pro-
blém. Po několik pcsled. roků, jak
on řekl, národ se klonil ku sy-
stému při kterém federální po-
žitky jsou doplňovány z požit-
ku od privátních plánů zaměst-
navatelů zavedených prostřed-
nictvím kolektivního vyjednává-
ní skrze stávky. A než toto zaj-
de příliš daleko, řekl Ching, by-
lo by dobře uvažovat o národní
směrnici, která by nám pomáha-
la ku vypracování budoucího
směru s rozvahou. Jestli toto ne-
bude učiněno co nejdříve, tento
národ může platit vysokou cenu
v dalších stávkách ku donucení
k zavedení privátních plánů za-
městnavatelů.” Nedávno v de-
batách Town Meetingu na radio-
vém rozhlasu bylo také debato-
váno o tomto problému pensí,
a někteří byli pro to, a jiní ja-
ko obyčejně byli proti, a ně-
kteří z těch odpůrců se rozčilo-
vali. Jeden z těch, kteří byli pro
to, také řekl že republikáni ur-
putně bojovali i proti sociální-
mu- zajištění když bylo o tom
jednáno v kongresu, a že také
říkali že to přivede Spoj. státy
k bankrotu a ku záhubě. Jedna
paní řekla že když to může mít
tak malá země jako je Švédsko
preč by to nemohly mít bohaté
Spoj. státy. Jestli je to pravda
co se píše o takovém pojištění
v Rusku, v Československu a v
jiných zemích, zdá se že by to
Spoj. státy také měly vydržet.
Zde však je proti každé takové
zmínce ohromný odpor od té
staré gardy a jejich placených
pomocníků.
• •
Jedna americká matka posla-
lala časopisu Fort Worth Star
Telegram dopis ve kterém psa-
la “Dear Editor, já jsem četla
ve vašem časopisu, že kongres
dal dřívějšímu kongresníkovi
Mayovi $280 měsíční pense v
době kdy je ve vězení, a pak
vzal matkám vojínů jejich požit-
ky. Jsem matkou vojína, a ne-
byla jsem schopna práce po dva
roky. Těch $37.50 požitku bylo
vše z čeho jsem měla žiti. Jsem
příliš stará ku dostání práce a
ne dost stará dostávat tu malou
sumu, kterou kongres povoluje
starým lidem. My matky, které
jsme vychovaly hochy ku vyhrá-
ní této války, nejsme schopné
dostávat ten požitek, ale Maiové
mohou podvádět vládu a pak
dostávát $280 měsíčné z peněz
od daněplatců když si odsluhu-
ji trest ve vězení. Je toto pro co
‘Amerika stoji? Kongres zvýšil
Trumanův plat o $25,000 ročně,
kdežto my matky nemáme život-
ní potřeby. Máme trpět hladem
uprostřed hojnosti v době kdy
z.a miliony dolaru potravin a
šatstva je posíláno do cizích ze-
mi? Těch $280 měsíčné pro Maye
koupilo by hodně fazolí, aby ně-
která matka vojína netrpěla
hladem. Můj vánoční oběd bude
pozůstávat z kukuřičného chle-
ba a podmásli, a jestli někdo
kdo toto čte, nemá tolik ať přij-
de ke mě a já s ním rozdělím to
co mám. Byla jsem nemocná
déle než měsíc, a mám platit ne-
mocnici, lékaři a za léky. Mů-
žete mi říci jak ty účty mám
zaplatit? Já dosud nemohu uvě-
řit že toto je ta Amerika za kte-
rou naši hoši bobovali. Jestli
máte nějakou radu dejte vědět.
Jedna Matka.”
• •
Zločinnost zde v Americe, v
té nejcivilisovanější zemi na
světě, je na stálém vzestupu, a
denní časopisy .jsou v každém
dni naplněny zprávami o vraž-
dách, pohlavních zločinech, krá-
dežích. zbiti (KKK•. atd., jak
napsal časopis Millsboro Daily
Mirror. To se nějak nesrovnává
s tím neustálým vychloubáním
d:. celého světa na americkém
rozhlasu.
♦ ♦
Ženské prý rostou do výšky
od roku 1900, a v roce 2.000 bu-
dou prý mnohé vysoké přes šest
střevíců. A budou prý schová-
vat rodinné album aby přátelé
neviděli jací jejich předkové by-
li trpaslíci. Průměrná výška žen
v roce 1900 byla prý 5 střevíců,
a ty ženy nosily obuv průmě-
rem číslo třetí. Nyní 36 procent
ženského pohlaví je mezi 5 stře-
víci a 4 palci a 5 střevíci a 10
palci, a průměrná délka obuvi
ie číslo sedm. a v roce 2000 bude
prý ta obuv vypadat jako pouz-
dro na housle, jak psala expert-
trn 1-»/>(.*• Hflee T>r*lofínlrJ TnV
AlAiOw w * M • U * %
ona psala, dnešní děvčata jsou
v ramenách o tři palce širší prů-
měrem než byly jejich matky.
Ona také psala, že V roce 2000
mnohá děvčata se budou muset
shýbati ku líbáni se s hochem
přítelem, a tak se zdá že cna
neočekává, že také ti kluci bu-
dou vyšší.
♦ ♦
Veliký přebytek bavlny ve
Spoj. státech zřejmé dělá také
veliké starosti federálním au-
toritám, které to ale mnoho ne-
oznamují. Bursiáni se ale o to,
velice starají, a zvláště Speku-
lanti. Podle tržních zpráv ze dne
29. prosince, Britanie a jiné
“naše” země dostaly cd Spoj.
státu darem $156.400.000, ale v
é zprávě nestálo jestli je to od
oočátku tohoto bavlnového ro-
ku. Jsou to peníze na bavlnu pro
ty země. Také bylo jednáno o
300.000 bálu pro tečtilní továrny
v Indii, jestli prý dokážou že to-
lik bavlny potřebuji od Spoj.
států. Bursiáni také špekulují,
že komunistická Čína bude znač-
ným kupcem americké bavlny
jestli bude možno saranžovat di-
plomatické uznáni a dolarové
kredity. Toto znamená, že ti Čí-
haní museli by tu bavlnu za-
platit, ale přijde na to co udě-
lají američtí milistaristi a poli-
tikáři, kterým asi velice málo
záleží na tem ohromném vlá-
dou drženém přebytku, a na ob-
mezování osevu. Ale může při-
jít doba že státní department
bude donucen udělat něco s tou
bavlnou, a že jí nebude odpírat
ze msty některým zemím, jako
to učinil bývalý státní sekretář
Byrnes Československu ještě za
presidenta Beneše, a to vzdor
tomu, že Československo ji chtě-
lo v jisté době zaplatit, a ne jako
Anglie a jiné země, dostávat ji
zadarmo na účet amerických
platičů dani. Bursiáni ukazují
také na to že sekretář zeměděl-
ství bude nucen učinit nějaké
rozhodnutí a prohlášení proto
že v údolí Rio Grande bývá ba-
vlna seta už v lednu. Po dlou-
hé době bylo v těch tržních
zprávách v posledním týdnu
1949 uvedeno, že mezi Českoslo-
venskem a Spoj. státy je vyjed-
náváno o koupi 150 tisíc bálů
americké bavlny, a ačkoliv ta
zpráva nezdála se být pravdivá,
bylo by to důkazem, že bursiáni
počítají se všemi možnostmi od-
bytu pro americkou bavlnu. A
v těch milionech bálů, které U.
S. vláda drží za půjčky rolníkům
na bavlnu z úrody 1948, je prý
mnoho bavlny nízké třídy. Jak
nízké to nebylo udáno, ale podle
dřívějších zpráv, vláda půjčo-
vala v roce 1948 na bavlnu od
deseti a pul centu na libru na-
horu, podle třídy a délky vlákna.
Jaká asi byla ta bavlna na kte-
rou vládní odhadčí riskovali jen
něco přes deset centů? Nyní ta-
kový hnůj odpočívá někde ve
skladišti.
» •
Zpráva státního výboru pro
kontrolu likérniho obchodu v
Texasu ukazuje že v měsíci li-
stopadu bylo v suchých okre-
sech skclektováno na pokutách
a soudních výlohách celkem $41.
117.20, za různé přestupky proti
likérním zákonům. V okresech
mokrých to bylo $15.876.20, a
oboje dohromady $56.993.40, a
to za jediný měsíc.
Zahraniční zprávy —
NEDĚLE. — Washington. —
Spoj. státy dovolily Jugoslávii
kupovat americké motory pro
obchodní a civilní letadla, ale
úředníci řekli, že byly odmítnu-
ty Jugoslávii motory pro aero-
plány vojenské.
Jakarta, Indonésie. — Presi-
dent Soekarno té nové republiky
vyzval v neděli cizí obchodníky
a kapitalisty aby té zemi pomá-
hali ku rezvoji. On řekl že bo-
haté zdroje té země očekávají
vykořisténí, a že ta země je o-
tevřena všem kteří si přeji pra-
covat pro rozvoj té země a bu-
dou respektovat zákony které ta
země míní zavěsti ku prospěchu
dělnictva.
V minulosti ty přírodní zdro-
je byly vykořisťovány většinou
holadskými zájmy. Hlavními pří-
ležitostmi tam jsou guma, olej,
cín, olovo, káva, chinin a koře-
ní. Nová vláda, jak Loekarno
řekl, chce chránit dělnictvo.
Helsinki, Finsko. — Rusko pro-
testovalo u finské vlády že v
té zemi je více než 300 sovět-
ských kriminálníků, a žádalo
vědět proč je Finsko nevydalo
sovětským autoritám. President
Juho Paasikivi řekl jeho lidu v
neděli v jeho poselství že ve
pondělí, že mírová smlouva s
Ruskem bude dodržována a že
ta země učiní vše možné k tomu
účelu. Rusko poslalo Finsku no-
tu ve které protestovalo proti
přechovávání přes 300 sověst-
ských kriminálníků, a zvláště
žádalo o vydáni 56 zločinců, za
zradu a kolaborantstvi s Němci
v době války.
Taipek, Formosa. — Čínská
nacionalistická vláda má veli-
ké naděje, že dostane velikou a-
merickou finanční a diplomatic-
kou pomoc pro udržení Formosy
proti čínským komunistům. Bylo
také silně věřeno že Spoj. státy
pošlou na Formo.su vojenskou
missiii která by radila nacicna-
listům o vojenské strategii, a že
Spoj. státy měly by tam poslat
generála který by řídil naciona-
listické vojsko. Bývalý president
Herbert Hcover, senátor Taft a
jiní žádají aby Spoj. státy udě-
laly z toho ostrova Formosy o-
brannou zeď proti komunismu.
Paříž. — Premier George Bi-
dault žádal v kratičké době o
třetí hlasování o důvěře v jeho
vládu. V prvých dvcu získal jen
malé většiný, ale v té třetí získal
většinu pouhých třech hlasů, z
úhrnného počtu skoro 600 po
Finsku nesmí být žádní nepřáte- (slanců On chce značné zvýšení
lé sovětské unie, a pouze jen j dani
přátelé i ^ *
Gcneva, švýcarsko. - Čilý a' “ Tok5">'
kvetoucí mezinárodní obchod
omamnými drogy stane se ne-
zákonitým v tomto roce, podle
mezinárodní dohody. Experti
pro ty omamné jedy. při organi-
saci Spojených národů řekli, že
brzo bude docíleno dohody o po-
dřízení takových starých dro-
gu jako jsou morfin a opium
pod přísnou kontrolu. Ale týká
se to hlavně podobných dro-
gů umělých které mohou být
vyráběny doma, a jsou právě, tak
nebezpečné jako ty drogy etaré.
Těch zemí, které přistoupily už
k té dohodě, je 25, a Rusko by-
lo jednou z těch prvních zemí
které tu dohodu podepsaly. Těch
25 zemí bylo nutných aby ta do-
hoda mezinárodní nabyla plat-
nosti.
♦ ♦
Pondělí. — Helsinki. — Finský,
zahraniční ministr přehlásil v i onu dolarů
Státní department Spoj. států
poslal do Tokyo uvědomění, že
pád ostreva Formosy je všeo-
becně očekáván, a že má být pra
cováno proti tomu rozšiřované-
mu falešnému klamáni že ten
ostrov má vojenskou cenu. To
oznámení od U. S. státního de-
partmentu bylo datováno 23.
prosince. Ve Washingtonu, se-
nátor Knowland, republikán z
Kalifornie, který je pro všecku
možnou pomoc čínským nacio-
nalistum, i americkým vojskem,
hned žádal aby státní depart-
ment předal kongresu kopii toho
dokumentu.
Londýn. — Britanie zastavila
ubývání zlaté reservy, která v
září poklesla na $1,404,000.000, za
dvanáct dní po té deváluací an-
glické libry sterlingů, a nyní
vystoupila na jeden a půl bili-
Jiný spisovatel, De Madcriaga, \ žebníky.
snažil se ospravedlnit ukrutnosti A je mezi nimi Mr. Bateson, je-
jeho španělských předků po ob- j hož rasová nadutost a nesnášen-
jevení a podmaňování Střední a j livost činí ho nejvýš nenávidě-
Jižní Ameriky. On psal, že jiné
národy byly nejméně také tak u-
krutné jako Španělové, v jejich
kolonisování jiných národů, jak
to činili Angličani, Francouzi,
Holanďani a Belgičani. Někteří
ným u Burmanů — a který o tom
mluví hlasitě před těmi Durma-
ny.
Na té nadějnější straně, je
mezi nimi plantážník Peterson,
který ztratil jeho náhledy jako
američtí pisatelé zdůrazňovali be kolonist, a skutečně si oblíbil tu
stiality dobyvatelů Corteze a zemi a její lid.
Výměna vlajek
Mezi Mexikem a Spoj. státy by-
lo už po nějaký čas jisté napjetí,
hlavně skrze špatné jednání vů-
či mexickým dělníkům, kteří cho-
dí na práci do Spoj. států. Ame-
rický vyslanec v Mexiku vyjed-
nával o tom s mexickým zahra-
ničním ministrem, ale stále je-
ště zůstává něco z toho napjetí.
Nedávno president Truman byl
žádán, aby se sešel s mexikým
presidentem Alemanem ku zvlá-
štní ceremonii, výměně vlajek, z
doby války mezi Sp. státy a Me-
xikem před 101 roky. V senátu
byl už přijat návrh k tomu účelu
a je očekáváno, že kongres u-,
činí podobně až se opět sejde v
lednu; k tomu není třeba dlou-
hého jednání, stačí pouhé reso-
luce. Ve vojenské akademii ve
West Point je uloženo 63 mexi-
ckých vlajek, a v Mexiku jsou
nějaké vlajky americké. Ty me-
xické vlajky ve West Point jsou
v takovém stavu, že by se roz-
padly, proto jsou uchovány ve
zvláštních síťkových obalech.
Kolik amerických vlajek je v Me-
xiku není určitě známo, ale ze
státního departmentu bylo ozná-
meno, že není pochyby o tom, že
v Mexiku jsou nějaké americké
vlajky z té doby.
Carrey McWilliams, dřívější
kalifornský právník napsal kni-
hu ve které vylíčil problém me-
xických menšin na jihozápadu
Spoj. států.
Ten autor šel zpět do nejdři-
vějších dob španělských dobyva-
telů v této oblasti. On poukazuje
na to, že Anglo-Američani špatně
jednali s lidmi mexického půvo-
du. On psal o tom jak v roce 1857
Texani se pokoušeli vyhnat me-
xické povozníky z obchodu, tím
že zabíjeli vozky a vyloupili je-
jich zboží. On psal také o jiné
urputné bitvě v roce 1877, která
měla následky mnoho krveproli-
tí a mnoho škod na majetku, a
jak později v Kalifornii a v Te-
xasu bylo s movirOrvmi rlělntkv
špatně zacházeno a jak byli vy-
kořisťováni jako dělníci na že-
lezničních tratích a jako dělnici
zemědělští. McWilliams to připi-
soval rasován nenávisti proti Me-
xičanům.
Pizzara, a De Maderiaga je pro-
to omlouval.
A spisovatel Lewis Hanke, a-
mrický profesor historie, psal že
španělská kolonisace v Americe
byla vedena většinou v duchu ze-
mědělství a násilného přivlast-
ňování si idiánských pozemků a
jejich zlata a stříbra. Španělové
prý si nedovedli uvědomit, že ti
Indiáni byli neschopni myslet a
žiti tak jako Španělové. Hanke
ale sám doznal, že Anglo-Ameri-
čani mají nevyléčitelné předsud-
ky proti všemu španělskému.
A je mezi nimi major Brain,
britický důstojník na odpočinku,
který si náhle uvědomuje jak ne-
smírně hloupě on vypadá na tom
útěku z té země. On sedá na bi-
cykl a jede zpět skrze ty proudy
prchajících Burmanů, udánlivě
proto, aby se střetl s těmi postu-
pujícími japonskými armádami.
Ten major to vysvětluje Peter-
sonovi takto:
“Ta idea, utíkat pryč! To je
tou nejmizernější- věci na světě.
. . . Ovšem, to je všecko all
right pro Portmana a Batesona
Španělové odváželi z Ameriky j ^ ^i. is°u chlapci z ú-
zlato a stříbro, a angličtí piráti. řadoven a nemají ani ponětí o
přepadali jejich lodě a kde mohli tom, co je vojenská služba,
tam jim to zlato a stříbro ukrad-
li. Texas a vůbec veliká část ny-
nějších Spoj. států patřila kdysi, s volským potahem. On spustil
Mr. Portman se nesmírně roz-
zlobil když přišel do cesty povoz
jeho hlásnou troubu a křičel:
“To je ten celý východ znovu!
Pytle času pro všecko. Století do-
stat se z této prokleté země!”
Autor zdá se věřit, že bílý muž
se dobře přizpůsobí v Asii, jestli
si jednou oblíbil ty lidi v té zemi.
Jestli tak neučiní, ten lid a ta
země se spiknou proti němu.
I ten jacaranda strom je sym-
bolem. Je v Petersonově plantá-
ži ve větším množství. Je to krás-
ný asijský strom, a tou jedinou
žijící věcí v zaprášených ruj-
nách zahrady anglického stylu,
který některá koloniální dáma
už dávno zasadila.
Pan major na odpočinku se
tedy stavěl jakoby se chtěl sám
rozjeti na tom bicyklu proti ja-
ponskému vojsku, a to mohlo v
I očích toho druhého prchajícího
Angličan H. E. Bates napsal panstva vypadat jako hrdinství,
knihu pod názvem Jacaranda ^ie njc takového. Když ti ostat-
Tree . Strom Jacaranda, ve kte- , nj ocjjeli, i on obrátil bicykl smě-
ré vylíčil příhody ze života na rem 0(j nepřítele, a šlapal a jel
dálném východu. | tak jako nikdy před tím.
Je to o několika britických mo- j -—o-
toristech, spěchajících na dvou | ZVÝŠENÍ MZDY
automobilech skrze Burmu, dále- | San Antonio, Texas, 3. ledna,
ko v popředí před japonskou pa-j— Nový zákon o minimální
troou. v prvních dnech druhé i mzdě 75 centů za hodinu týká se
světové války. A Bates to vylíčil dalších 550000 dělníků na jiho-
Mexiku a “Anglo-Američani” jim
to kus po kusu pobrali, a to je do-
sud vzpomínáno na obou stra-
nách, zřejmě že nejvíce na straně
Španělů a Mexičanů, kteří při
tom velmi mnoho ztratili. Pak v
roce 1898 došlo k válce mezi Spoj.
státy a Španělskem, o ostrov Ku-
bu, “perlu Antil”, následkem vý-
buchu na americké lodi Maine,
zakotvené v přístavu v Havaně.
Ale o tom všem by při té výmě-
ně vlajek mezi Spoj. státy a Me-
xikem sotva bylo jednáno, staré,
jakž takž zahojené boláky je prý
neradno znovu jitřit.
-o--
Britické panstvo
na útěku
tak, že to je jako by to bylo prá-
vě před zrakem čtenáře.
Každý Brit na těch dvou auto-
mobilech zdá se být jako symbo-
lem veliké skupiny cizích kolo-
nistů.
západu, podle oznámení úřed-
níku pro hodiny a mzdy
CO S OPILÝMI ŘIDIČI?
Byla to dříve nerozlučná tro-
jíce: alkohol, bída a nemoci,
které se doplňovaly a spolu s
nevědomostí zotročovaly pracu-
jící a nutily je k slepé poslušno-
sti. Nejde nám však jen o ty
propité miliardy. Jde nám o o-
chuzzování národního majetku,
o zdraví a životy občanů, často
nezúčastněních a nevinných.
Těch, kteří chtějí s námi žít a
pracovat, mají nezaopatřené dě-
ti a jsou vytrhováni z rodinného
kruhu, zmírajíce v bolestech ná-
sledkem opilých řidičů.
Čísla, která jsou nám k dis-
posici, nejsou nijak malá a pře-
ce vyjadřují ztráty jen poměrně
tenké vrstvy opíjejících se ři-
dičů, a to zase z jediného na-
šeho okresu za dobu 13/4 roku,
Těmito ničiteli svého i cizího
zdraví bylo u nás zaviněno: 52
dopravních nehod, při nichž by-
lo 5 osob usmrceno a 84 osob
zraněno, při čemž jen škoda na
vozidlech daleko přesahuje 1
milion Kčs.
Jestliže se řidiči motorových
vozidel živí službou naší veřej-
nosti, má veřejnost plné právo
na takovou službu, která neohro
žujje bezpečnost. Jestližte tato
služba vyžaduje lidí čilých a svě-
žích, se smysly v naprostém po-
řádku, má také právo žádat, a-
by byli vyspalí a ne podnapili.
Který řidič není této samozřej-
mé oběti schopen, nechť toho
co nejdříve nechá, aby nebyl i
se svými oběťmi pojat do uve-
dené statistiky. Dnes jsme k
těmto škůdcům národního zdra-
ví naprosto bezohlední. Při po-
dezření z opilosti je ihned po
nehodě řidiči vzata krev na
zkoušku, z které usuzujeme na
množství vypitého alkoholu. Při
takovém důkazu nepomáhají
výmluvy ani sebelepší řeči ob-v
hájcu a vinník se rozloučí s ři-
dičským průkazem.
Nemalou vinu na tom, že je
.ještě dnes něco podobného mo-
žné, mají ostatní spolucestující.
V jednom z posledních případů
při odvážení deseti zraněných
při havarii autobusu nadávali
cestující na řidiče, že jel od pří-
kopu k příkopu, že z něho bylo
cítit alkohol, zkrátka, neměli pro
něj jména. Ale při výslechu.,
jakmile jim trochu otrnulo, v
přítomnosti řidiče všechno za-
pomněli a nikdo si to s nim ne-
chtěl rozházet. Poto jsou úřední
činitelé postavení před odpověd
né rozhodování — zavřít či pu-
stit,, aby nikdo nebyl poškozen
a aby spravedlnosti bylo učiněno
zadost. S kolika špatnostmi jsme
se mohli již dávno rozloučit, kdy
by veřejnost nebo aspoň poško-
zení nebyli ztráceli řeč a mluvi-
li tam, kde mají mluvit, a umož-
nili tak cestu k nápravě.
Antoním Zelinka, Tep, Zlín.
KDO VLASTNÍ TEXAS?
Dallas, 2. ledna. — Caso March
z Waco zahájil plně jeho 1950
kampaň na úřad guvernéra Te-
xasu, a slíbil pracovat pro zru-
šení daně na domovy, a nahra-
dit je zvýšením daní na olejné
a plynové zájmy.
On řekl v jeho prvním politic-
kém radiovém rozhlasu že vel-
ké olejné a plynové společnosti
prakticky vlastní vládu Texasu.
On také řekl že daně na do-
movy byly zvýšeny o 100 až 400
Procent od roku 1941, ale daně z
přírodních zdrojů nebyly v té
době zvýšeny ani o dime, deset
centů. Daně mají být ukládány
podle schopnosti placeni, a když
jsou ukládány na majetek mr
být ukládány na majetky nesa
cí příjmy místo na domovy, ře
March. On také řekl že káži
zvýšení daní je -ukládáno na dc
movy.
-o--
KORUPCE
Minneapolis, 31. pros. — Koi
vence National Municipal Les
gue ve St. Paul vybrala 11 měs
ve kterých občané jsou už ro:
mrzeni do toho bedu že vyhí
zeli korrupci a neúspěšnost
municipálních úřadech.
President té Ligy, Charles Ed
son, řekl, že příliš mnoho m
šich měst se dosud hanebně pc
dává cynickým politickým nu
sinám které olupují občany. Ed
son také řekl že to nebezpečí
na našich zadních dvorech a
tak nebezpečné jako ta rusí
atemická bomba.
Ta vybraná města, která ;
zbavila takové korrupce, jsc
Philadelphia a Pittsburgh
Pennsylvanii, San Antonio
Texasu, Boston a Worchester
Massachussets, Grand Rapid
Michigan, Bayonne, New Jerse
Cincinnati a Cleveland, Ohi
Des Moines, Iowa, a Poughkee]
sie, New York.
1
MILION DOMOVŮ V 1950
Washington, 31. pros. — U. S.
I vláda žádá privátní průmysl a-
A někteří z nich nejsou přiliš j by vystavěl více než milion no-
líbiví a příjemní. j vých domovů v roce 1950. nebeť
Je mezi nimi krásna Mrs. Port- ; ředin stále přibývá. Vláda slibi-
manová, která neměla žádné dít- ! la, že bude pro to žádat pomoc
kv z nbavv že bv to pokazilo její od kongresu,
tělesnou figuru. Burma je pro! Administrátor pro ubytováni
ni místem kde muže žiti mno- j Folley řekl, že toho je veliká po-
hem luxusněji než by mohla v třeba, navzdor vystavění milionu
Anglii — místem kde je mnoho i nových domovu v roce 1949. Do-
nevědomých, ignorantnich lidí, sud je mnoho rodin bez svých
ze kterých je možno nadělat slu- i domovů, a musi žit s jinými
POCHYBUJÍ O KONTROLÁCH
Washington, 31. pres. — Dva
senátoři, kteří hlasovali pro ten
nynější zákon pro koiVrcly ná-
jemného z bytů. řekli že pochy-
bují ie kongres prodlouží tento
federální program za 39. červen,
IfHv írtVw, 1 n 4 ^ s*\V»n
ti senátoři, Fulbnght, demokrat
z Arkansasu, a Long, demoki
7 Louisiany, řekli že všeobecný
náhledem v kongresu je to
státy a lokality mě'y by se s
my o to postarat.
Upcoming Pages
Here’s what’s next.
Search Inside
This issue can be searched. Note: Results may vary based on the legibility of text within the document.
Matching Search Results
View eight places within this issue that match your search.Tools / Downloads
Get a copy of this page or view the extracted text.
Citing and Sharing
Basic information for referencing this web page. We also provide extended guidance on usage rights, references, copying or embedding.
Reference the current page of this Newspaper.
Bažant, E. Čechoslovák and Westske Noviny (West, Tex.), Vol. 34, No. 1, Ed. 1 Friday, January 6, 1950, newspaper, January 6, 1950; West, Texas. (https://texashistory.unt.edu/ark:/67531/metapth782968/m1/4/?q=%22~1%22~1: accessed July 16, 2024), University of North Texas Libraries, The Portal to Texas History, https://texashistory.unt.edu.; crediting UT San Antonio Libraries Special Collections.